Vysokorychlostní železnice Peking-Shenyang byla uvedena do provozu

Autor: Guan Yang (Kuan Jang) a Yang Xuemin (Jang Süe-min)

Poslední úsek vysokorychlostní železnice Peking-Shenyang (Šen-jang) byl ve středu uveden do provozu a zahájil provoz na celé železniční trati.

Projekt je klíčem k revitalizaci severovýchodního čínského regionu, který byl kdysi nazýván „průmyslovou kolébkou nové Číny“.

Poté však jeho ekonomika zaznamenala prudký pokles v důsledku základních institucionálních a strukturálních problémů.

Vysokorychlostní trať Peking-Shenyang je dlouhá téměř 700 kilometrů a poskytuje nejrychlejší přístup vlakem z hlavního města Pekingu na severovýchod Číny. / CGTN

Celá linka prochází velkými městy, jako je Peking, Chengde (Čcheng-te), město v severočínské provincii Hebei (Che-pej) a Shenyang, hlavní město severovýchodní čínské provincie Liaoning (Liao-ning). Nově otevřená část se táhne z Pekingu po Chengde, zatímco zbývající část z Chengde do Shenyangu zahájila provoz již v roce 2018.

Celá železniční trať ze Shenyangu do Pekingu je dlouhá 698 kilometrů a je navržena na maximální rychlost 350 kilometrů za hodinu.

Zkrátí čas dojíždění mezi pekingským nádražím Chaoyang (Čchao-jang) a vlakovým nádražím Shenyang o hodinu a půl, což cestujícím umožní dosáhnout cíle za 2 hodiny a 44 minut. Doba cesty mezi Pekingem a Harbinem (Charbin), hlavním městem severovýchodní čínské provincie Heilongjiang (Chej-lung-ťiang), se také zkrátila o hodinu a půl na 4 hodiny a 52 minut.

Zajistit rychlou a pohodlnou cestu při teplotách pod nulou s takovou rychlostí bylo pro inženýry velkou výzvou.

"Vlaky byly modernizovány, aby fungovaly při extrémně nízkých teplotách, jako je minus 40 stupňů Celsia. Po sérii zkušebních jízd byla také zavedena preventivní opatření proti sněhu," uvedl Wang Ningjiang (Wang Ning-ťien), ředitel technického centra v Shenyang Electric Multiple Unit (EMU).

Dva vysokorychlostní vlaky jsou připraveny k odjezdu na nádraží Chaoyang v Pekingu dne 15. ledna 2021. / CFP

Dokončení projektu trvalo šest let a vyžadovalo od železničních pracovníků překonání vážných technických překážek a výzev.

"Jedním z hlavních problémů je vlhká půda v západních částech provincie Liaoning. Tento druh půdy mění objem podle vlhkosti, což ovlivňuje základy železnice. Při stavbě železniční tratě jsme také vytvořili systém pro sledování poklesů," řekl Zhang Min (Čang Min), ředitel projektu výstavby vysokorychlostní železnice Peking-Shenyang v úseku v provincii Liaoning.

Zhang Min, ředitel projektu výstavby vysokorychlostní železnice Peking-Shenyang v úseku v provincii Liaoning, hovoří s reportérem CGTN. / CGTN

Odborníci uvedli, že nová trať pomohla Číně otestovat inovace pro budoucí projekty vysokorychlostní železnice. Od roku 2018 bylo na trati provedeno celkem 29 experimentů.

„Některé z testů, jako je automatická jízda, satelitní komunikační systém Beidou a inteligentní systém řízení údržby, byly úspěšně použity na vysokorychlostní železnici Peking-Shenyang. Tyto testy poskytly praktickou podporu při vytváření nového standardu pro inteligentní vysokorychlostní železnice v Číně,“ řekl pro CGTN Wang Weiguang (Wang Wej-kuang), vedoucí komunikační sekce vysokorychlostní železnice Peking-Shenyang v úseku v provincii Liaoning.

Wang Weiguang, vedoucí komunikační sekce vysokorychlostní železnice Peking-Shenyang v úseku v provincii Liaoning, hovoří s reportérem CGTN. / CGTN

D.