Vztahy mezi EU a Čínou v novém světovém řádu

Poznámka redakce: Dinos Stasinopoulos je bývalý úředník Evropské komise. V současné době je konzultantem v globální ekonomice a správě věcí veřejných. Článek odráží názory autora, nikoli nutně názory CGTN.

Není pochyb o tom, že globální zdravotní krize vyvolaná pandemií způsobila nejen značné lidské utrpení, ale také narušila globální obchod tím, že odhalila zranitelnost našich ekonomik a posílila naše pochybnosti o celkových výhodách globalizace. Ovlivnilo to podnikání, způsobilo nezaměstnanost a přimělo vlády převzít větší roli ve vedení ekonomiky a vytváření překážek pohybu osob a zboží a služeb. Výhody globalizace jsou zpochybňovány a hlasy pro nový světový řád se stávají důvěryhodnými.

Globalizace definovaná jako proces interakce a integrace mezi lidmi, společnostmi a vládami se za posledních 20 let zrychlila díky pokroku v komunikačních a dopravních technologiích. Pandemie však zasáhla ekonomiky většiny zemí a přiměla jejich veřejný sektor převzít větší roli při tvorbě politik.

Tyto problémy dále vedly ke zpochybnění efektivity současných mezinárodních institucí, jako je Světová obchodní organizace (WTO), při řešení pravidel obchodu podporujících inkluzivní růst a posilovaly hlasy pro potřebu změny. Velké technologické korporace rozšířily svoji moc po celém světě, což vedlo k přerozdělení bohatství od skupin s nižšími příjmy k těm s nejvyššími příjmy. Tito aktéři negativně ovlivňují státní moc a podkopávají schopnost zemí řídit své ekonomiky.

Vlády a globální subjekty řádně uznaly výhody, nikoli však rizika a náklady procesu. Transformovalo se také odvětví finančně-mezinárodních služeb, což vedlo k velkému převodu bohatství z reálné ekonomiky do světa financí se zvýšeným rizikem pro dlouhodobou ekonomickou bezpečnost. Technologický a finanční sektor vytvořil v mnoha zemích obrovské výzvy, přičemž z rostoucího bohatství měla prospěch malá část populace, zatímco ti s nízkými a středními příjmy jsou na tom hůře.

V rozvinutých ekonomikách globalizace zlepšila produktivitu a má měřitelný vliv na růst, ale pracovníci se středními příjmy viděli, že jejich pracovní místa jsou tímto procesem ohrožena.

Naproti tomu v Číně a na rozvíjejících se trzích zaznamenali pracovníci se středními příjmy zlepšení své životní úrovně.

Je naléhavě nutné, aby se EU a Čína ujaly vedení a spolupracovaly na tvorbě nových pravidel hry. Čína do určité míry využila zdravotní krizi nejen, aby prokázala své lékařské a správní kapacity pro řešení krizí, ale také aby posílila svůj mezinárodní vliv. To pomohlo v EU dosáhnout konsensu podporujícího konstruktivní spolupráci s Čínou. Je zcela evidentní, že čínský systém se vyvíjí a vzkvétá jako alternativa k liberální demokracii západního typu.

Vzniká nový globální řád, který poskytuje příležitost pro Čínu a EU, aby společně vytvořily nový řád na základě potřeby mezinárodního ekonomického soužití.

EU a Čína jsou dva z největších obchodních celků na světě. Čína je nyní druhým největším obchodním partnerem EU za Spojenými státy. EU je největším obchodním partnerem Číny. Obě strany by měly přehodnotit mezinárodní pořádek, protože pandemie odhalila nedostatečnost veřejných orgánů účinně řešit krizi. Obnova role státu při snižování dopadů šoků na ekonomiku si vyžádala masivní veřejné intervence, aby se zabránilo hospodářskému a sociálnímu zhroucení.

Nový svět se vynořuje z pandemie a je třeba, aby byl odolnější, udržitelnější a komplexnější. Na geopolitickou válku s Čínou není čas. Je důležité, aby se EU setkala s Čínou v otázkách globálních obav, jako je změna klimatu, protože globální ekonomika prochází obtížným přechodným obdobím narušení.

Čínská myšlenka civilizačního partnerství otevírá možnost, aby EU konceptualizovala své vztahy s Čínou nejen jako transakční, ale jako něco političtějšího a kulturnějšího. Vztahy mezi EU a Čínou musí překračovat ekonomické a obchodní podmínky a hledat silnější politický a kulturní rozměr. To může vyžadovat od každé strany značné úsilí k pochopení a přijetí červených linií a hlavních zájmů druhé strany.

Jednání by mohla být využita k definování pravidel obchodu a spolupráce v oblastech, jako je řešení pandemických krizí a životního prostředí. Můžeme spekulovat, že nová pravidla by měla zahrnovat koncepty politik, které umožňují větší prostor v domácí politice, než stanoví současný liberální rámec WTO. Může to také zahrnovat uznání náležitého významu společenským hodnotám a definování přepracovaného rámce společenské smlouvy.

Výsledkem by měla být všestranná globalizace a světový řád poskytující příležitosti a zlepšená životní úroveň všem vrstvám populace.

Br