Čína schválila zákon o pobřežní stráži, aby ochránila námořní zájmy

Čínští zákonodárci v pátek schválili zákon o pobřežní stráži, aby zajistili národní suverenitu. / CFP

Čínští zákonodárci v pátek na 25. zasedání Stálého výboru 13. Všečínského shromáždění lidových zástupců (VSLZ), nejvyššího čínského zákonodárného sboru, schválili zákon o pobřežní stráži.

Ten zákon poprvé objasňuje úlohu čínské pobřežní stráže v oblasti námořní bezpečnosti, správního vymáhání práva, vyšetřování trestných činů a mezinárodní spolupráce. Rovněž nastavuje používání policejního vybavení a zbraní a definuje limity plnění úlohy souvisejících orgánů, prostředků a postupů.

Li Zhanshu (Li Čan-šu), předseda Stálého výboru VSLZ, v pátek poukázal na to, že Zákon o pobřežní stráži poskytuje právní záruky pro účinné zabezpečení národní suverenity, bezpečnosti a námořních práv a zájmů.

Tento zákon, který se skládá z jedenácti kapitol, říká, že pobřežní stráž bude dohlížet na 11 aspektů moře, jako je hlídkování ve vodách, na útesech a ostrovech (včetně umělých ostrovů), které jsou v administrativní oblasti Číny, boj proti teroristickým aktivitám, vyšetřování převaděčství a dalších trestných činů, ochrana mořského prostředí a dohled nad průzkumem zdrojů jiných plavidel, řízení rybolovných činností, jakož i vyhledávání a záchrana.

Ve třetí kapitole s názvem „Námořní bezpečnost“, článek zmocňuje „podniknout jakákoli nezbytná opatření, včetně použití zbraní, pokud jsou čínská suverenita, svrchovaná práva a jurisdikce nezákonně porušeny zahraničními organizacemi nebo jednotlivci na moři."

V dalším článku se uvádí, že pobřežní stráž má právo nařídit zahraničním organizacím a jednotlivcům zastavit výstavbu budov, struktur a rozmístění plovoucích zařízení ve vodách nebo na ostrovech Číny.

„Pro ty, kteří nezastaví nezákonné činnosti nebo odmítnou provést nápravu ve stanovené lhůtě, může pobřežní stráž násilně demontovat (budovy a stavby) v souladu se zákonem,“ uvádí se v něm.

Zákon ve své šesté kapitole specifikuje situace, za kterých lze použít různé druhy zbraní - ruční, lodní nebo vzdušné.

Ve 48. článku v té kapitole se uvádí, že „kromě ručních zbraní může personál pobřežní stráže používat letadlové nebo lodní zbraně při provádění protiteroristických misí, při řešení závažných případů násilí na moři, a když jsou jejich plavidla a/nebo letadla napadena zbraněmi nebo jinými nebezpečnými prostředky.“

Hlídky člunů pobřežní stráže ve východočínském zálivu Bohai (Po-chaj), 13. září 2020. / CFP

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Hua Chunying (Chua Čchun-jing) v pátek odpověděla na otázku japonského reportéra a uvedla, že zákon je v souladu s mezinárodní praxí.

Účelem vypracování Zákona o pobřežní stráži je vyjasnit funkce, postavení a autoritu čínské pobřežní stráže, zajistit právní základ pro její spolupráci při vymáhání práva a pomoci pobřežní stráži lépe plnit povinnosti a závazky vyplývající z mezinárodních smluv, uvedla Hua.

Poukázala na to, že čínská námořní politika zůstává nezměněna, a vyjádřila naději, že Japonsko bude řešit rozdíly prostřednictvím dialogu s Čínou a zachová mír a stabilitu v příslušných vodách.

Čína a Japonsko vedou už roky spory o ostrovy Diaoyu (Tiao-jü). Hua v pátek zopakovala, že „ostrovy Diaoyu jsou neoddělitelným územím Číny a Čína podporuje svou územní svrchovanost a námořní práva a zájmy.“

Pozorovatelé a odborníci tvrdí, že schválení zákona nemusí znamenat, že Čína okamžitě zbourá budovy v citlivých oblastech s překrývajícími se nároky. Věří, že Zákon o pobřežní stráži má za cíl vytvořit transparentní regulaci pro mezinárodní společenství, aby při vzájemné interakci zahraničních pobřežních stráží se svými čínskými protějšky měly obě strany jasno o svých činech a možných důsledcích.

(Sve)