Uhlíková neutralita bude stát 100 bilionů yuanů

Pohled na Rohovou věž v Palácovém muzeu v Pekingu 3. září 2020. [Foto / Xinhua]

Čína musí investovat více než 100 bilionů yuanů (15,56 bilionu dolarů), což je téměř loňský HDP celé země, aby do nadcházejících tří desetiletí odstranila uhlík ze svých dodávek energie, jak se snaží snížit emise. Uvedl to jeden hlavní odborník.

“Ke splnění cíle uhlíkové neutrality budou od roku 2020 do roku 2050 zapotřebí nové investice ve výši 100 bilionů až 138 bilionů yuanů, nebo 2 až 2,5 procenta ročního HDP každý rok v daném období,” uvedl He Jiankun, místopředseda Národního výboru odborníků pro změnu klimatu.

Tuto poznámku učinil poté, co výroční konference o ústřední ekonomické práci v prosinci vydala prohlášení, v němž se čínská vláda zavázala zvýšit úsilí o posílení rozvoje nové energie. Čína rovněž urychlí optimalizaci průmyslové struktury a energetického mixu země a co nejdříve podpoří vrchol spotřeby uhlí.

Země také usiluje o zdokonalení systému, který omezuje jak národní intenzitu uhlíku a emise oxidu uhličitého na jednotku HDP, tak spotřebu energie, protože usiluje o dosažení maxima emisí oxidu uhličitého do roku 2030 a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2060.

Cíle byly oznámeny čínským prezidentem Xi Jinpingem (Si Ťin-pching) během obecné debaty na 75. zasedání Valného shromáždění OSN v září prostřednictvím videokonference.

Boj proti změně klimatu je klíčovým zájmem Číny. Na několika nedávných mezinárodních zasedáních Čína zopakovala své odhodlání sledovat nízkouhlíkový vývoj.

„Splnění těchto cílů bude vyžadovat nesmírně tvrdou práci ze strany Číny,“ řekl Xi prostřednictvím videokonference na virtuální akci Světového ekonomického fóra Agenda Davos minulé pondělí.

„Přesto věříme, že když jsou v sázce zájmy celého lidstva, musí Čína pokročit, jednat a udělat práci.“

He Jiankun, který je také předsedou akademického výboru Institutu pro změnu klimatu a udržitelný rozvoj na Univerzitě Tsinghua, uvedl, že klíčem k uskutečnění cílů je dekarbonizace dodávek energie v zemi, což bude také impulsem pro ekonomický rozvoj.

„Roční emise skleníkových plynů v zemi odpovídají 14 miliardám metrických tun oxidu uhličitého. Z toho energetické emise oxidu uhličitého tvoří asi 73 procent,“ uvedl He.

Ústřední konference o hospodářské práci se rovněž zavázala zavést rozsáhlý program zalesňování s cílem zvýšit kapacitu země na zachycování uhlíku, která pomáhá ekosystému absorbovat oxid uhličitý z atmosféry.

He Jiankun poukázal na to, že země předpokládá zvýšení zachycování uhlíku o 800 milionů tun na 1 miliardu tun ročně. Tato kapacita však bude klesat, protože se zmenšuje potenciál pro další rozšiřování lesů kvůli zmenšujícím se zásobám půdy.

„V polovině století bude těžké udržet zvýšení kapacity nad současnou úroveň,“ uvedl He. „Země tedy musí při realizaci svého dlouhodobého cíle uhlíkové neutrality, zejména čistých nulových emisí oxidu uhličitého ve svém energetickém systému, záviset hlavně na snižování emisí.“

He Jiankun mimo jiné uvedl, že přechod na nízkouhlíkové technologie vytvoří pracovní příležitosti. Pro každou jednotku výrobní kapacity může obnovitelná energie vytvořit jedno a půl až tři pracovní místa na každé pracovní místo, které by vytvořilo tradiční energetické odvětví.

„I přes nárůst v předběžné fázi se očekává, že obecné náklady na dodávky energie budou v dlouhodobém výhledu vykazovat klesající trend s rozvojem nízkouhlíkového energetického systému,“ uvedl He.

Poměr celkových nákladů na dodávku energie k HDP Číny bude z dlouhodobého hlediska trvale klesat, zejména po roce 2035, kdy se již neočekává, že by ekonomický růst země měl přímou korelaci s růstem její spotřeby energie. „Efektivita a ekonomická účinnost spotřeby energie bude stále stoupat,“ uvedl He.

He uvedl, že navzdory výhodám však musí Čína při realizaci uhlíkové neutrality vyvinout větší úsilí než rozvinuté země.

Většina zemí v Evropské unii zaznamenala vrchol svých emisí uhlíku kolem roku 1980. U Spojených států a Japonska k vrcholu došlo kolem roku 2005. S cíli stanovenými k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 měly tyto národy 45 až 70 let na uskutečnění spěchajícího přechodu na nízkouhlíkový provoz. Čína však podle něj musí dosáhnout tohoto cíle za pouhých 30 let.

Zdůraznil, že Čína bude ve středním a pozdějším období svého industrializačního a urbanizačního procesu, kdy dosáhne vrcholu emisí uhlíku. Ve vyspělých zemích se vrcholy staly v době, kdy již dokončily industrializaci. Čína je ve fázi vývoje, kvůli tomu je pro ni obtížnější dosáhnout vrcholu emisí.

Mnoho z uhelných elektráren v USA, které jsou v provozu více než 40 let, se blíží ke konci své životnosti.

V průměru je však mnoho velkých čínských elektráren na uhlí v provozu pouze asi 10 let. To znamená, že mnoho továren v Číně bude muset být vyřazeno brzy.

He Jiankun poukázal na to, že čínský cíl v oblasti uhlíkové neutrality ukazuje, že země jedná odpovědně v době, kdy její národní síla roste. „Zatímco stále usiluje o omlazení národa, Čína přispívá k bezpečnosti ekosystému planety a ke společnému úsilí lidstva,“ uvedl He. „Je to pokrok kupředu, když budeme koordinovaným způsobem budovat krásnou Čínu a krásnou Zemi.“

Pe