3 čínské zavlažovací projekty získaly status světového dědictví inženýrství

Čínské ministerstvo vodních zdrojů 26. listopadu oznámilo, že tři další čínské projekty získaly status památek světového dědictví zavlažovacích projektů.

Snímek: Starověký systém skladování vody a zavlažování Sagya se nachází ve městě Shigatse v čínské Tibetské autonomní oblasti Xizang (Si-cang) v jihozápadní části země. /Xinhua

Podle informace čínského ministerstva vodních zdrojů byly na 72. zasedání Mezinárodní komise pro zavlažování a odvodňování (ICID) přidány na globální seznam zavlažovacích projektů oblast zavlažování Liyunhe (Li-jün-che) Gaoyou (Kao-jou) v provincii Jiangsu (Ťiang-su), oblast zavlažování Liaohe (Liao-che) v provincii Jiangxi (Ťiang-si) a starověký systém skladování vody a zavlažování Sagya v čínské Tibetské autonomní oblasti Xizang (Si-cang).

Čína má nyní 26 světových památek v oblasti zavlažovacích projektů.

Starověký systém skladování vody a zavlažování Sagya ve městě Shigatse v čínské Tibetské autonomní oblasti Xizang v jihozápadní části země má průměrnou nadmořskou výšku nad 4000 metrů. Je to nejvyšší nadmořská výška ze všech míst na celosvětovém seznamu.

Oblast zavlažování Liyunhe Gaoyou vychází z příkopu Hangou (Chan-kou) z Období jar a podzimů (770-476 př. n. l.). Prostřednictvím propusti, jámy, průsmyku, přehrady a dalších hydraulických zařízení spojuje jezero Gaoyou a oblast zavlažování Gaoyou, přičemž plní dvě funkce - zavlažování a skladování vody. Tím se tento projekt stal modelem pro propojení říčních a jezerních systémů ve staré Číně.

Snímek: Oblast zavlažování Liaohe v provincii Jiangxi je typickým projektem starověkého zavlažovacího systému s odklonem vody v kopcovité oblasti Jiangnan (Ťiang-nan). /Xinhua

Oblast zavlažování Liaohe v provincii Jiangxi je typickým projektem starověkého zavlažovacího systému s odklonem vody v kopcovité oblasti Jiangnan z dob dynastií Ming a Qing (Ming a Čching, 1368-1912).

„Čínské památky světového dědictví zavlažovacích projektů zahrnuje téměř všechny typy zavlažovacích projektů,“ řekl Chen Mingzhong (Čchen Ming-čung), prezident Čínského národního výboru pro zavlažování a odvodňování a generální ředitel odboru venkovské vody a vodní energie čínského ministerstva vodních zdrojů.

„Čína je země s nejhojnějšími typy zavlažovacích projektů, nejrozsáhlejší distribucí a nejvýznamnějšími přínosy k zavlažování,“ řekl Chen.

Snímek: Starověký systém skladování vody a zavlažování Sagya se nachází ve městě Shigatse v čínské Tibetské autonomní oblasti Xizang v jihozápadní části země. / Xinhua

Šestnáct projektů z Indie, Iráku, Japonska, Maroka, Jižní Koreje a Srí Lanky bylo na zasedání ICID také zařazeno do osmé skupiny světového dědictví zavlažovacích projektů.

ICID byla založena v roce 1950 a je to mezinárodní organizace, která podporuje vědeckou a technologickou výměnu v oblasti zavlažování, odvodňování a ochrany před povodněmi. Cena WHIS, která byla zřízena ICID v roce 2014, má za cíl chránit a podporovat zavlažovací projekty historické hodnoty a jejich vědecké zkušenosti. Dosud bylo na seznam ICID zapsáno celkem 121 starověkých zavlažovacích projektů po celém světě.

Podle čínského ministerstva vodních zdrojů byla 8. prosince roku 2020 oceněna čtyři starověká čínská zavlažovací místa jako zavlažovací struktury světového dědictví (WHIS).

Zařazení těchto čtyř zavlažovacích projektů na seznam ICID zvýšilo celkový počet čínských zavlažovacích projektů na tomto seznamu na 23.

Hráz Tianbao (Tchien-pao), jeden z těchto čtyř oceněných projektů, se nachází v provincii Fujian (Fu-ťien). S historií více než 1200 let je hráz nejstarším existujícím vodním projektem speciálně zaměřeným na blokování slané vody a skladování sladké vody.

Kanál Longshou (Lung-šou) a starověká zavlažovací oblast podél řeky Luohe (Luo-che) v provincii Shaanxi (Šen-si) údajně zahrnují první podzemní kanál v historii Číny využívající metodu šachtového tunelu. Kanál pomáhá odvádět vodu z řeky Luohe, hlavního přítoku Žluté řeky, a poskytuje zavlažování místním farmám čelícím suchu a nedostatku vody.

Systém nábřežních poldrů Sangyuanwei (Sang-jüan-wej) v provincii Guangdong (Kuang-tung) na jihu Číny. /Xinhua

Projekt jezů u řeky Baishaxi (Paj-ša-si) ve východní Číně v provincii Zhejiang (Če-ťiang) zahrnuje 36 jezů, z nichž 21 stále poskytuje vodu pro zavlažování. Jezový komplex pokrývá 45 kilometrů toku Baishaxi a má celkový pokles hladiny 168 metrů.

Výstavba systému nábřežních poldrů Sangyuanwei (Sang-jüan-wej) v provincii Guangdong (Kuang-tung) na jihu Číny začala v 10. století našeho letopočtu. Nábřeží se táhne v délce 64,8 km a systém zajišťuje zavlažování, má odvodňovací kanály a vodní cesty.

Kromě čtyř čínských projektů bylo v roce 2020 oceněno také 10 zavlažovacích projektů z pěti zemí, včetně Indie, Íránu, Japonska, Jižní Koreje a Jižní Afriky.

Úředník čínského ministerstva vodních zdrojů Chen Mingzhong řekl, že starověké zavlažovací projekty jsou pokladem rozvoje čínské vodní kultury a mají velkou hodnotu pro rozvoj zavlažovacího zemědělství v Číně.

Tá