Čína se nevzdá své národní bezpečnosti kvůli americkému zákonu o hongkongské autonomii

Autor: Bobby Naderi, novinář a člen spisovatelského spolku Velké Británie. Článek odráží názor autora.

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo je „nanejvýš sebevědomý“ v otázce Základního zákona Zvláštní administrativní oblasti Hongkong, který reprezentuje čínskou Ústavu, a co je důležitější, přání veřejnosti, a prohlašuje že americké ministerstvo zahraničí uvalilo vízová omezení na čínské úředníky jako odvetné opatření za údajné porušení autonomie Hongkongu zaručené ve společné Sino-britské deklaraci z roku 1984.

Tento chybný a škodlivý tah přichází poté, co americký Senát schválil zákon o hongkongské autonomii, který vyzývá k nezákonným sankcím proti každému současnému nebo bývalému úředníkovi odpovědnému za poškození tzv. autonomie a nezávislosti Hongkongu na Číně.

Peking se však nenechal ovlivnit neopodstatněnou opozicí proti Zákonu o národní bezpečnosti Zvláštní administrativní oblasti Hongkong, a silně se postavil proti rozhodnutí Washingtonu o přijetí vízových omezení vůči čínským funkcionářům. Slíbil, že přijme důrazná opatření na podporu své suverenity v souvislosti s přijetím Zákona o národní bezpečnosti v Hongkongu.

Očekává se, že tento zákon bude formálně schválen Stálým výborem Všečínského shromáždění lidových zástupců (VSLZ) na třídenním zasedání, které se koná od neděle.

Měli bychom si uvědomit, že americká vláda, která uvízla v začarovaném kruhu nepřátelství a je odhodlaná snížit rozpočet na služby veřejného zdravotnictví v době pandemie, se moc nestará o lidi v Hongkongu, natož o jejich lidská práva a svobody.

Pokud navštívíte stránky hnutí Black Lives Matter, zjistíte, že Washington se jako vždy víc zaměřuje proti protirasistickým demonstrantům a na zbrojení na Tchaj-wanu, než na zlepšení lidských práv doma i v zahraničí.

Tento zoufalý tah na zablokování jakéhokoli otevření má podpořit domácí spotřebu a základní zájmy. Je to pokus zasahovat do vnitřních záležitostí Číny a velké porušení mezinárodních zákonů a Charty OSN.

EU už varovala, že jednostranná opatření USA proti Číně by mohla nevratně narušit transatlantickou jednotu.

Zdá se, že strategický závěr Washingtonu je, že Čínu lze kontrolovat prostřednictvím tlaku a sankcí, což je dnes nepředstavitelné, protože Čína po generace neohrožuje žádnou zemi, je tržní ekonomikou a má rozsáhlou síť západních obchodníků a partnerů, nemluvě o globálním obchodním a diplomatickém spojenectví.

Současná snaha tlačit Čínu ke kapitulaci je riskantní i z ekonomického a vojenského hlediska. Stačí si uvědomit, že Čína s mnohem menší vojenskou kapacitou úspěšně odolávala americkému tlaku po celá desetiletí během studené války.

Hospodářská dominance USA ve světě navíc klesá a Čína nemá v úmyslu dobýt svět. Jednoduše řečeno, Čína hledá partnery a sdílenou budoucnost.

Pro čínskou ústřední vládu a vládu Hongkongu bude dobré přijmout silná opatření na ochranu zájmů národní suverenity, bezpečnosti a rozvoje.

To, co je nyní potřeba, je historická smlouva, kterou se může stát Zákon o národní bezpečnosti Zvláštní administrativní oblasti Hongkong. Pomůže to systematizovat dialog, ukázat dlouhodobý závazek pro budoucí vrcholné schůzky a rozvojové programy a zajistit, aby legislativa o národní bezpečnosti nebyla jednorázovou záležitostí.

K dosažení tohoto cíle je třeba dát groteskní chování Trumpova týmu stranou a zajistit, aby Hongkong i nadále prosperoval jako globální obchodní centrum, a přitom chránit Čínu před vnějšími silami odhodlanými zasahovat do její suverenity a prosperity.

Vzhledem k tomu není překvapivé, že nikdo se zdravou myslí v Evropě ani jinde by nikdy Trumpovi nepřikývl na souhlas, nepodporoval by jeho obavy a nepřijal další krizi. (la)