Může Čína vytáhnout světovou ekonomiku z pandemické recese?
Čtvrť Lujiazui v čínské Šanghaji. / Xinhua
Autor: Ken Moak, vyučoval ekonomickou teorii, veřejnou politiku a globalizaci na univerzitní úrovni po dobu 33 let, spoluautor knihy s názvem „Čínský ekonomický vzestup a jeho globální dopad“ z roku 2015. Článek odráží autorův názor, a ne nutně názory CGTN.
Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) a další západní média 12. července uvedla, že Čína se v období po pandemii COVID-19 nemusí stát „motorem“ na podporu světového hospodářského růstu, jako tomu bylo při finanční krizi v roce 2008.
Jejich hodnocení je založeno na řadě faktorů (některé faktické, jiné spekulativní), včetně: COVID-19 zasáhl Čínu tvrději než finanční krize, prodej automobilů klesá a s ohledem na zadluženost, to vše by mohlo utlumit zotavení ve tvaru „V“ z prvního na druhé čtvrtletí.
Americký deník WSJ rovněž uvádí, že někteří kritici poukazují na to, že vztahy mezi USA a Čínou se nadále zhoršují kvůli pandemii, obchodní válce a dalším konfliktům, což vede k dalšímu narušení obchodu mezi těmito dvěma největšími ekonomikami světa. Jako největší obchodní země na světě, které jsou zakořeněné v globálním dodavatelském řetězci, mají obchodní konflikty mezi Čínou a USA vážný dopad na mezinárodní obchod a přinesou nepříznivý dopad na světovou ekonomiku.
Navíc prudký nárůst případů COVID-19 v USA, Latinské Americe, Indii a v dalších částech světa by mohl omezit hospodářské zotavení kvůli trvalému pozastavení provozu podniků, což pro světové ekonomiky znamená větší stres. V tomto smyslu by poptávka po čínském dovozu mohla klesnout, což by způsobilo, že by asijský gigant snížil poptávku po přírodních zdrojích ze zmíněných rozvojových ekonomik.
Na základě těchto skutečností by mohl mít WSJ a další západní média pravdu, Čína možná nebude schopna zachránit světovou ekonomiku, jako tomu bylo v letech 2008 a 2009. Západní ekonomická teorie naznačuje, že nedostatečná nebo klesající domácí spotřeba a vývoz spolu s rostoucím zadlužením mohou způsobit zpomalení, pokud se na sestupné trajektorii neposílí ekonomický růst.
Čínská „socialistická tržní ekonomika“ má však jiný soubor pravidel. Na rozdíl od západního neoliberalismu hraje čínská vláda v ekonomice účinnou roli a provádí včasné politiky, které jsou rozhodující pro zvrácení klesajících ekonomických trendů, jak v roce 2008, kdy svět dosvědčil obrovský stimulační balíček ve výši 580 miliard amerických dolarů.
Čínská vláda navíc disponuje obrovským finančním nástrojem, více než 3 biliony amerických dolarů zahraničních rezerv a více než 27 biliony amerických dolarů při tvorbě kapitálu (vklady v bankách), což jí umožňuje zavést účinné programy hospodářské obnovy.
Čínská ekonomika by mohla být nakonec odolnější a zaznamenat silnější růst, než očekávali západní analytici, a znovu se vzepřít „ponuré“ ekonomické predikci.
Spotřebitelé čekají v frontě před globálním vlajkovým obchodem značky „niko a ...“ v čínské Šanghaji, 21. prosince 2019. / Xinhua
Někteří analytici, jako je hlavní čínský ekonom banky UBS Wang Tao, předpovídají, že čínský ekonomický růst ve druhém čtvrtletí bude mezi 2-3 %, což je obrat ve tvaru „V“ v kontrastu s poklesem o 6,8 % v prvním čtvrtletí. Tvrdí, že vláda zavedla expanzivní fiskální a měnové politiky, aby pomohla ekonomice zotavit se z pandemie po zbytek roku a dále.
Na základě zkušeností čínská vláda pravděpodobně udělá pouze toto: utratí dostatečně na to, aby vyvolala soukromou spotřebu a pomohla podnikům zvrátit pandemii. Vláda například poskytla finanční zdroje na zajištění základního života lidí a na zmírnění chudoby. Tímto způsobem se osobní spotřeba zvýší po zbytek roku a dále.
Pokud jde o měnovou politiku, čínská vláda v první polovině roku snížila náklady na půjčky pro malé podniky a ve druhé polovině zajistí dostatečné finanční prostředky na velké projekty v oblasti infrastruktury.
Čínská lidová banka vložila do bankovního systému dodatečnou likviditu prostřednictvím reverzních repo operací, přičemž centrální banka nakupuje cenné papíry od komerčních bank se souhlasem s jejich zpětným prodejem k určitému budoucímu datu. Tento proces zvýší objem prostředků na půjčky a snížil úrokové sazby, což zvýší úroveň spotřeby a investic.
Mimořádný úspěch Číny při kontrole šíření COVID-19 navíc umožnil zemi znovu obnovit práci a výrobu dříve než všechny hlavní ekonomiky. Více než 90 % výroby je už v provozu a odvětví služeb, od pohostinství po maloobchod, se postupně znovu otevírají. Těm, kdo nemohli najít práci, vláda dala nebo půjčila peníze, aby se stali pouličními prodejci.
S růstem zaměstnanosti a s výraznými úsporami se 1,4 miliardy Číňanů stane motorem hospodářského oživení. To platí zejména pro mladší generaci. Na rozdíl od jejich rodičů nebo prarodičů chce většina z nich „žít v tuto chvíli“, a nakupovat zboží a služby, aby zvýšila svou životní úroveň.(Pe)