Čína bude stále mít silnou přitažlivost pro zahraniční investice
Od začátku letošního roku se následnými incidenty „černé labutě“ zhoršila již slabá globální ekonomika. Kvůli zrychlenému šíření epidemie se ekonomiky různých zemí postupně dostaly do recese a globální přeshraniční obchod a přeshraniční investice jsou plné nejistot. Jaký je v této souvislosti hospodářský výkon Číny? Může být zahraniční obchod jako jedna z „tří hlavních pilířů hospodářského rozvoje“ stabilizován? Je Čína stále atraktivní pro zahraniční investice? Chen Wenling, hlavní ekonomka čínského Mezinárodního ekonomického výměnného centra, poskytla zvláštní rozhovor pro novináři CMG.
Jaká je celková situace čínského ekonomického růstu v současném prostředí?
Chen Wenling: Mezinárodní měnový fond (MMF), Světová banka a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v současné době snížily své výhledy pro světový hospodářský růst a jejich společným závěrem je, že světová ekonomika vstoupí do nejhorší recese od druhé světové války. Ve srovnání s mínus 4,9% růstem globálního HDP oznámeným MMF v červnu jsou prognózy ostatních institucí ještě méně optimistické. Dá se říci, že více než 90 % světových ekonomik bude vykazovat negativní růst. Pro větší ekonomiky MMF v dubnu předpověděl, že pozitivní růst HDP může mít pouze Indie a Čína. Jen o dva měsíce později však organizace upravila své výhledy: mezi většími ekonomikami si pouze Čína udrží pozitivní růst, který byl revidován z 1,2 % na 1,0 %, a Indie byla revidována z 1,9 % na mínus 3,2 %.
Jak hodnotíte účinnost čínských politik ke stabilizaci zahraničních investic a zahraničního obchodu v první polovině roku?
Chen Wenling: Stabilizace zahraničních investic a zahraničního obchodu je velmi důležitá. Jako příklad lze uvést, že z toho plynoucí zahraniční investice představovaly 20 % celkových daňových příjmů a vytvořily 20 % zaměstnanosti. V roce 2007 se zahraniční investice podílely na 85 % vývozu a nyní představují téměř 50 %. To ukazuje, že zahraniční kapitál je pro čínskou ekonomiku velmi důležitý.
V prvních sedmi měsících letošního roku může být Čína jedinou zemí na světě, která zaznamenala pozitivní nárůst zahraničních investic a přilákala zahraniční investice v hodnotě přes 530 miliard čínských yuanů, což představuje meziroční nárůst o 0,5 %. Vzhledem k šíření epidemie po celém světě je to nesmírně obtížné. Při pohledu na zahraniční obchod se od ledna do července změnil zahraniční obchod z negativního na pozitivní, zejména v červenci, kdy se čínský vývoz zvýšil o 10,4 % a dosáhl pozitivního růstu po dobu čtyř po sobě jdoucích měsíců, což lze považovat za rychlé oživení.
S rychlým zlepšením epidemie Čína na konci března a začátkem dubna rychle obnovila práci a výrobu. Čínský průmyslový řetězec, dodavatelský řetězec, servisní řetězec a hodnotový řetězec se také postupně „oživily“. Čína navrhuje vybudovat nový vývojový model, ve kterém se vzájemně podporují domácí a mezinárodní trh. Data v červenci ukázala, že přidaná hodnota průmyslových odvětví nad jmenovitou velikostí se meziročně zvýšila o 4,8 %, což naznačuje, že průmyslový řetězec a dodavatelský řetězec jsou efektivně propojeny a domácí cyklus se v zásadě formoval.
Vzhledem k americké výzvě na tzv. „odpojení od Číny“, bude mít Čína v období po epidemii stále přitažlivost pro zahraniční investice?
Chen Wenling: Myslím si, že Čína je stále jednou z nejatraktivnějších zemí pro zahraniční investice, a dá se dokonce říci, že je na prvním místě. Hlavní důvody jsou následující:
Zaprvé, Čína má výhodu velkého trhu a tržní dividendy se budou i nadále uvolňovat po několik let. Může to být největší přitažlivost Číny pro zahraniční investory, protože kapitál musí usilovat o návratnost investic. V současné době je celkový maloobchodní prodej spotřebního zboží v Číně v zásadě na stejné úrovni jako ve Spojených státech. Navíc Čína má populaci 1,4 miliardy a střední třída se blíží 400 milionům lidí, což je více než celkový počet obyvatel USA 320 milionů, což znamená, že Čína brzy překoná Spojené státy a stane se největším trhem spotřebního zboží na světě.
Zadruhé, čínská kapacita na podporu průmyslu je nejsilnější na světě. Silné servisní systémy a výrobní kapacity jsou důležitými důvody přilákat zahraniční podnikatele. Odvětví s delšími průmyslovými řetězci, složitou průmyslovou dělbou práce a vyššími požadavky na schopnosti průmyslové podpory by bylo po převedení z Číny obtížné provozovat. Dříve se někteří zahraniční podnikatelé chtěli vrátit do Číny poté, co své investice přenesli na trhy s relativně nedostatečnými podpůrnými schopnostmi, jako je Vietnam a Bangladéš, protože Čína má vynikající průmyslové podporující kapacity.
Zatřetí, čínské politické prostředí pro otevírání se vnějšímu světu se stále zlepšuje. V současné době bylo zřízeno v Číně celkem 18 zón volného obchodu, včetně zóny volného obchodu v provincii Hainan, nové zóny Lingang v Šanghaji, pilotní zóny socialistické inovace ve městě Shenzhen atd. Kromě toho existuje řada hlavních regionálních strategií, jako je výstavba velké oblasti zálivu Guangdong-Hongkong-Macao, koordinovaný rozvoj oblasti Peking-Tianjin-Hebei a strategie hospodářského pásma podél řeky Jang-c'. V posledních letech Čína pokračovala v rozšiřování svého otevírání a provedla řadu významných reforem a návrhů politik, například v posledních letech Čína urychlila implementaci předběžného národního zacházení plus systému negativního seznamu, výrazně snížila negativní seznam pro přístup k zahraničním investicím a aktivně prosazovala reformu decentralizace, správy a služeb.
Začtvrté, čínské podnikatelské prostředí se také zlepšuje. Ve „Zprávě o podnikatelském prostředí“ vydané Světovou bankou v roce 2017 se Čína umístila na 78. místě a v letošním roce vyskočila na 31. místo. Zahraniční podnikatelé mohou v Číně získat obrovské výhody nejen proto, že Čína má stabilní politické prostředí, sociální prostředí a otevřený trh, ale také proto, že Čína má velmi silný obchodní tok, logistiku, informační toky, tok kapitálu a další možnosti oběhu.
Pe