Kulturní výměna a místní spolupráce mezi Čínou a ČR se stávají aktivnějšími

Autor: Gao Xiaochuan, výzkumný pracovník Střediska pro studium střední a východní Evropy z Normální univerzity východní Číny

Kulturní výměna a místní spolupráce jsou důležitými součástmi mechanismu „17 + 1“

Kulturní výměna hraje důležitou roli při podpoře rozvoje vztahů mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy. V rámci mechanismu spolupráce „16 + 1“, který byl zaveden od roku 2016, se uskutečnila řada aktivit pro výměnu mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy, jako je Rok pro kulturní výměnu mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy 2016, Rok mediální výměny Čína-CEEC 2017, Fórum o kulturní spolupráci Čína-CEEC, Dialog o vzdělávací politice Číny-CEEC, Fórum mladých politiků Čína-CEEC, Semináře think-tanků na vysoké úrovni Čína-CEEC atd. Zmíněné důležité kulturní výměnné aktivity zvýšily nadšení a úroveň „spolupráce 16 + 1“ z různých perspektiv a úrovní. Zřízení institucionálních platforem, jako je síť pro výměnu a spolupráci think-tanků Čína-CEEC, agentury na podporu cestovního ruchu v Číně a CEEC a podnikové federace, upevnilo institucionální a profesionální základy spolupráce mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy a posílilo vztahy mezi oběma stranami.

Posílení místní spolupráce mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy je důležitou shodou, které dosáhli vedoucí představitelé obou stran. Rok 2018 je „Rokem pro místní spolupráci 16 + 1“. A ve stejný rok se úspěšně uskutečnilo 4. zasedání představitelů místních vlád Číny a zemí střední a východní Evropy. Během tohoto roku se 4 čínské provincie a 17 provincií a měst v zemích střední a východní Evropy staly novými členy Asociace provinčních guvernérů v rámci „16 + 1“. Současně se místní vlády zemí „16 + 1“ aktivně účastnily praktické spolupráce v různých oblastech. Mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy existuje více než 160 párů sesterských provincií a měst.

Kulturní výměna mezi lidmi a kulturami se stále více stává důležitým základem pro čínsko-české strategické partnerství

Mezi Čínou a Českou republikou byly otevřeny čtyři přímé lety: Česká republika se stala zemí, která má nejvíce přímých leteckých linek do Číny mezi zeměmi střední a východní Evropy, což usnadnilo stále aktivnější kulturní výměnu. Z hlediska pozemního propojení jezdí dva vlaky z Číny do Prahy a Pardubic v České republice, což zdůrazňuje geografickou výhodu ČR jako „evropského srdce“.

Na základě zděděných historických tradic dosáhly čínsko-české mezilidské a kulturní výměny nové úrovně a intenzita a rozsah výměn se neustále zvyšovaly. V roce 2016, kdy prezident Xi Jinping navštívil Českou republiku, navrhl vložit do čínsko-české kulturní výměny více dynamiky a obohatit kulturní konotaci čínsko-českých vztahů. Spolupráce mezi oběma zeměmi v oblasti překladu literatury, filmové a televizní produkce, tradiční čínské medicíny a vzdělávání byla plodná.

V literárním překladu následovala po stopách jejich předchůdců ve 20. století nová generace učenců a překladatelů ze dvou zemí, která prosazovala literární výměnu na nový vrchol. Díla českých spisovatelů, jako je Ivan Klíma, Bohumil Hrabal a Zdeněk Svěrák, získala i velkou oblíbenost mezi čínskými čtenáři. V roce 2014 se Yan Lianke stal prvním čínským spisovatelem, který získal Cenu Kafky za literaturu. U příležitosti 65. výročí navázání diplomatických vztahů mezi Čínou a Českou republikou v roce 2014 čínské velvyslanectví v České republice vydalo pamětní sbírku „Já a Čína“, v níž vyzvalo několik českých přátel, kteří studovali a pracovali v Číně, aby vyprávěli své „čínské příběhy“. V lednu 2020 vyšel „Příběh Číny a České republiky“ vydaný bývalou čínskou velvyslankyní v České republice Ma Keqing.

Vzdělávací výměna mezi Čínou a Českou republikou je stále aktivnější. V roce 2015 zřídila čínská vláda „Zvláštní čínsko-český vzdělávací výměnný fond“ na podporu českých studentů studujících v Číně. V říjnu 2016 podepsalo ministerstvo školství obou zemí „dohodu mezi Čínou a Českou republikou o vzájemném uznávání vysokoškolského vzdělání“ a Česká republika se stala 46. zemí, která se dohodla s Čínou na vzájemném uznávání akademických titulů, což také označuje nový začátek spolupráce mezi těmito dvěma zeměmi v oblasti vzdělávání. Od roku 2019 podepsaly univerzity obou zemí více než 200 dohod o spolupráci. Mezi hlavní univerzity obou zemí, které podepsaly meziuniverzitní dohody, patří: Univerzita Renmin v Číně a Univerzita Karlova, Pekingská univerzita zahraničních studií a Univerzita Palackého v Olomouci, Univerzita Zhejiang a České vysoké učení technické v Praze, Průmyslová Univerzita v Charbinu a VUT v Brně, Univerzita v provincii Hunan a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze atd. V roce 2012 činil celkový počet čínských studentů studujících v České republice 134. V roce 2019 jich bylo více než 1.000 a v Číně studovalo asi 400 českých studentů. Poté, co Pekingská univerzita zahraničních studií a Univerzita Palackého v Olomouci v září 2007 zřídily první Konfuciánský institut v České republice, v listopadu 2018 podepsaly Čína Jiliangova univerzita a Vysoká škola finanční a správní v Praze dohodu o spolupráci na založení dalšího Konfuciánského institutu v ČR. V současné době více než 10 univerzit a vysokých škol v Číně otevřelo výuku českého jazyka nebo založilo výzkumná střediska, která poskytují intelektuální podporu pro rozvoj dvoustranných vztahů a prohlubování hospodářské a obchodní spolupráce, což nadále zkracuje vzdálenost mezi těmito dvěma národy.

Čínsko-česká spolupráce v cestovním ruchu se stává vyspělejší. V roce 2012 navštívilo Českou republiku méně než 200 tisíc čínských turistů a v roce 2019 dosáhlo toto číslo 620 tisíc. Čína se stala jedním z hlavních zdrojů zahraničních turistů pro České republiky a přinesla obrovské výhody českému obchodu se službami.

Díky pragmatickým a účinným mechanismům pro bilaterální spolupráci se spolupráce mezi provinciemi a městy obou států stává novou hnací silou na podporu rozvoje čínsko-českých vztahů.

Česká republika vždy hrála důležitou roli při prosazování místní spolupráce mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy. V roce 2014 byla v Praze založena Asociace místních provinčních guvernérů Číny - CEEC, jejímž cílem je vést a podporovat výměnu a spolupráci v různých oblastech mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy a podporovat integrovaný rozvoj a společnou prosperitu.

Oblast Peking-Tianjin-Hebei, delta řeky Jang-c', oblast Chengdu-Chongqing a oblast v okolí moře Bohai se staly hlavními regiony, které zahájily spolupráci s Českou republikou a dalšími zeměmi střední a východní Evropy. Čínské provincie Sichuan a Hebei využily pořádání zasedání představitelů místních úřadů Číny a zemí střední a východní Evropy jako důležitou příležitost k podpoře místní spolupráce a posílení spolupráce s Českou republikou, zejména v oblasti výrobní kapacity a vzájemného propojení. Provincie Zhejiang využila platformu Expo zemí střední a východní Evropy, které se ročně koná ve městě Ningbo, ke zlepšení úrovně a kvality spolupráce se zeměmi střední a východní Evropy.

Od roku 2012 se výměna mezi místními provinciemi a městy Číny a České republiky stále více přibližuje: čínská provincie Zhejiang a Plzeňský kraj, provincie Sichuan a Středočeský kraj, provincie Hebei a Jihomoravský kraj a Moravskoslezský kraj založily partnerské vztahy. Rok 2018 byl rokem pro místní spolupráci v rámci "16 + 1" a průmyslový park Zhongjie ve městě Cangzhou v provincii Hebei zřídil zónu pro spolupráci mezi malými a středními podniky v Číně a zemích střední a východní Evropy. Hlavním úkolem zmíněné zóny je podporovat spolupráci mezi podniky obou států v oblasti špičkové výroby, letectví, nové energie a nových materiálů a ekologické výroby.

Česká republika je jeden ze států, které nejdříve navázaly diplomatické vztahy s Čínskou lidovou republikou. Také je to jedna z evropských zemí, které nejdříve podepsaly s Čínou dokument o spolupráci při výstavbě Pásma a stezky. V současné době se Česká republika stala důležitým účastníkem výstavby Pásma a stezky. 19. července roku 2017 odjel první vlak z Česka do Číny, což se stalo důležitým výsledkem bilaterální spolupráce při výstavbě Pásma a stezky. Tento vlak měl 41 vagonů naložených českým křišťálovým sklem, pivem a automobilovým příslušenstvím v hodnotě 5 milionů amerických dolarů. Vlak vyrazil z Prahy, pokračoval přes Polsko, Bělorusko, Rusko a Kazachstán, a po 16 dnech dorazil do čínského Yiwu (I-wu) v provincii Zhejiang (Če-ťiang). V červnu 2018 začala provincie Zhejiang budovat logistický park v ČR, který se stane významnou platformou na podporu spolupráce mezi čínskými a českými podniky v rámci „Pásma a stezky“. (Pe)