Kód úspěchu „zázraku Shenzhenu“

26. srpna oslavila zvláštní ekonomická zóna Shenzhen (Šen-čen) své 40. výročí založení. V posledních 40 letech se Shenzhen vyvinul ze zaostalého venkovského zemědělského kraje do pulzujícího, mezinárodního a inovativního města. Jeho hrubý regionální produkt (HDP) vyskočil z méně než 200 milionů yuanů na téměř 2,7 bilionu yuanů. Britský časopis „The Economist“ poznamenal, že „na světě existuje více než 4.000 zvláštních ekonomických zón a nejúspěšnějším modelem je zázrak Shenzhenu.“ Slavný americký expert na problematiku Číny EZRA F. VOGEL v předmluvě knihy „Učení se od Shenzhenu“ napsal, že „žádné město na světě nedokáže dohnat rychlost vývoje Shenzhenu. Toto je jižní brána Číny do světa.“

Dne 18. prosince v roce 1978 se Čína vydala na majestátní cestu reformy a otevírání se světu a socialistické modernizace. 26. srpna 1980 byla založena zvláštní ekonomická zóna Shenzhen. V uplynulých 40 letech zvláštní ekonomická zóna Shenzhen zahájila reformu hospodářského systému a vytvořila základní rámec socialistického tržního a ekonomického systému. Vedoucí výzkumník na Yaleově univerzitě ve Spojených státech Stephen Roach poznamenal, že Shenzhen je korouhvičkou pro čínský ekonomický vývoj.

V procesu vytváření zázraků byly technologické inovace pro Shenzhen vždy klíčovou hnací silou. V roce 2000 se jako první transformoval ze zpracovatelského obchodu na high-tech, v letech 2008 a 2009 nasadil strategická rozvíjející se průmyslová odvětví, v roce 2013 jako první kultivoval budoucí průmyslová odvětví, jako jsou zdravý život a přenosná zařízení. Shenzhen v současné době postavil více než 46 tisíc základních stanic 5G, čímž dosáhl plného pokrytí nezávislou sítí 5G a stal se prvním městem 5G na světě. Je třeba poznamenat, že 90 % institucí VaV, zaměstnanců VaV, investic do VaV a patentů na vynálezy v Shenzhenu pocházejí od podniků.

Původním záměrem Číny při zřízení zvláštní ekonomické zóny bylo „rozvíjet zahraniční ekonomickou spolupráci a technologickou výměnu a podporovat výstavbu socialistické modernizace“. Na konci osmdesátých let Shenzhen zpočátku tvořil exportně orientovaný ekonomický model. Po sobě následující roky od roku 1993 je celkový dovoz a vývoz Shenzhenu na prvním místě v zemi. Současně Shenzhen plně využil své geografické výhody sousedství s Hongkongem a využil příležitosti, jako je „Pásmo a stezka“, pilotní zóna volného obchodu a výstavba oblasti velkého zálivu Guangdong-Hongkong-Macao, aby podpořil čínský hospodářský rozvoj.

Zkušenosti Shenzhenu s budováním zvláštní ekonomické zóny jsou také užitečnou referencí pro výstavbu zahraničních zvláštních ekonomických zón. Již v roce 2008 se Kambodža poučila z vývojových zkušeností společností v Shenzhenu a spolupracovala s čínskými společnostmi při budování zvláštní hospodářské zóny Sihanoukville. Podle průmyslových analytiků se stále více zemí podél Pásma a stezky zaměřuje na čínské rozvojové zkušenosti a Shenzhen se rychle stal cílem pozornosti těchto zemí.

Věří, že Shenzhen bude i nadále vytvářet nové a větší rozvojové zázraky a přinese světu více příležitostí k rozvoji. (la)