Praktické výzvy a budoucí vyhlídky čínsko-české spolupráce

Autor: Gao Xiaochuan, Výzkumný pracovník Střediska pro studium střední a východní Evropy z Normální univerzity východní Číny

Země střední a východní Evropy jsou důležitou oblastí pro spolupráci v rámci „Pásma a stezky“. Čína a země střední a východní Evropy neustále prohlubují a podporují spolupráci a výměnu na všech úrovních a v různých oblastech v rámci iniciativy „Pásma a stezky“ a iniciativy „Čína-CEEC“. Plodných výsledků dosáhla bilaterální spolupráce v oblastech, jako je výstavba průmyslového parku, vzájemného propojení, koordinace rozvojové strategie a výměny v oblasti vědy, vzdělávání a kultury, což položilo pevný základ pro rozvoj dvoustranných strategických partnerství v nové éře.

Při rozvoji vztahů mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy hrála klíčovou roli hospodářská a obchodní spolupráce a spolupráce společných výhod je hlavním tématem rozvoje bilaterálních vztahů.

Praktické problémy čínsko-české spolupráce

Nejprve se v čínsko-českých dvoustranných ekonomických a obchodních vztazích po určitou dobu projevovala obchodní nerovnováha. Podle čínských statistik se v letech 2012 až 2019 obchodní deficit České republiky s Čínou zvýšil z 3,9 miliardy USD v roce 2012 na 8,34 miliardy USD v roce 2019. Zatímco se objem bilaterálního obchodu zdvojnásobil, zdvojnásobil se také obchodní deficit zboží mezi ČR a Čínou, a míra zmírnění nerovnováhy dvoustranného obchodu je stále relativně omezená. Ačkoliv je to způsobeno hlavně rozdíly v průmyslové struktuře obou zemí a přeshraničním zadáváním zakázek nadnárodními společnostmi, obě strany se dohodly na přijetí aktivních opatření ke zmírnění obchodní nerovnováhy, zejména s cílem povzbudit české společnosti, aby aktivně prozkoumávaly čínský trh. Pokud jde o čínské investice v České republice, současný rozsah a stav investic jsou stále malé, zejména je stále málo projektů týkajících se investic na zelené louce, o nichž se česká média a odborníci z think-tanku často zmiňují.

Zadruhé, v České republice existují skupiny a veřejné mínění, které vyvíjejí tlak na spolupráci mezi oběma zeměmi. Na začátku května 2019 uspořádalo české ministerstvo zahraničních věcí mezinárodní konferenci o bezpečnosti 5G v Praze. Zasedání se zúčastnili zástupci z 32 zemí. Na konferenci byl vydán dokument s titulem „Pražský návrh“, který zdůrazňuje ochranu telekomunikační infrastruktury a bezpečnosti aplikací. Jeho cílem je zdůraznit společné zájmy vlády, operátorů a komerčních uživatelů při vytváření zabezpečení 5G, aby se vytvořil trojrozměrný systém prevence a kontroly technologií a zařízení dodávaných třetí zemí. V reakci na čínské společnosti podílející se na výstavbě české jaderné elektrárny a mobilních sítí páté generace některé politické strany v českém parlamentu a některá média opakovaně propagovaly bezpečnostní hrozby z Číny. V říjnu 2019 uspořádali členové České pirátské strany z Výboru pro zahraniční věci a státní obranu Sněmovny reprezentantů seminář o české zahraniční politice. Jedním z témat byla potenciální hrozba Číny pro národní bezpečnost a ekonomiku evropských zemí. V nabídce společnosti China General Nuclear Power Group na projekt výstavby jaderné elektrárny Dukovany zahájily česká média v květnu letošního roku cílenou ofenzívu veřejného mínění proti čínským společnostem, přičemž hlavním bodem veřejného mínění je, že zapojení čínských a ruských společností do výstavby jaderných elektráren, které mají strategický význam pro ČR, přinese rizika národní bezpečnosti.

Co se týče krajanské spolupráci mezi ČR a Čínou, řada nesprávných slov a činů pražské vlády ovládaných českou pravicovou populistickou pirátskou stranou od konce roku 2018 poškodila i klíčové zájmy Číny a základ zdravého rozvoje bilaterálních vztahů. V souvislosti se zdokonalováním a vyspělostí bilaterálních vztahů narušení vyvolané pražskou vládou a slova a činy některých poslanců nepříznivě ovlivnily zdravý a normální vývoj bilaterálních vztahů.

Řešení na podporu čínsko-české spolupráce

Jedním z nich je rozšíření prostoru pro spolupráci mezi Čínou a Českou republikou v rozvíjejících se strategických průmyslových odvětvích. V období po epidemii COVID-19 budou EU a její členské státy zintenzivňovat přizpůsobování průmyslové struktury, zejména budou věnovat větší pozornost zvyšování základních investic do zdravotnictví, biomedicíny a rozvíjejících se strategických průmyslových odvětví, aby tak zdůraznily vedoucí postavení v prosazování technologického pokroku a plně využily roli nově rozvíjejících se průmyslových odvětví při podpoře hospodářského a sociálního rozvoje. Evropské země dále posílí politickou koordinaci a spolupráci v oblasti vědy a technologie, a současně zlepší strategickou bezpečnost a stabilitu vlastních evropských průmyslových a dodavatelských řetězců. Automobilový průmysl zůstane po dlouhou dobu hlavním motorem na podporu hospodářského růstu zemí Visegrádské skupiny. Visegrádská čtyřka posílí výzkum a vývoj vozidel poháněných elektromotory a zajistí otevřenost, stabilitu a bezpečnost průmyslového řetězce a dodavatelského řetězce automobilového průmyslu. Plánují i novou průmyslovou základnu vozidel poháněných novou energií. To poskytne nové příležitosti pro čínsko-českou spolupráci v oblasti biomedicíny, nové energie a dalších oborů. V tomto ohledu mohou obě strany posílit spolupráci prostřednictvím společného výzkumu a vývoje a obousměrných investic.

Druhým je rozšíření čínsko-české spolupráce v oblasti jaderné energie. V období po epidemii COVID-19 budou EU a její členské státy nadále uvolňovat finanční rozpočty, aby podporovaly oživení ekonomiky, stabilizovaly živobytí lidí a zajišťovaly zaměstnanost, což povede k historickým deficitům v různých zemích EU a předem uvolní kapitálové rezervy na infrastrukturní projekty, což vytvoří prostor pro spolupráci mezi Čínou a zeměmi EU včetně České republiky při konstrukci velkých projektů. V oblasti nové energie se Čína a EU shodly na budování společenství ekologického osudu. Iniciativa EU v oblasti klimatické neutrality poskytuje politický základ pro prohloubení spolupráce mezi Čínou a EU v oblasti globální správy klimatu a čisté energie. Spolupráce mezi Čínou a Českou republikou v oblasti energie má dobrou tradici. Elektrárna Shentou v provincii Shanxi je vzorem a dobrým příběhem energetické spolupráce mezi oběma zeměmi. Rozvoj spolupráce v oblasti jaderné energie přispívá k posunu rozvoje strategického partnerství mezi oběma zeměmi na novou úroveň a otevírá větší prostor pro dvoustrannou hospodářskou a obchodní spolupráci.

Třetím je nadále povzbuzovat čínské podniky k zavádění logistických a průmyslových parků v České republice, posilovat důkladnou integraci průmyslových a dodavatelských řetězců obou zemí a budovat ekonomické koridory pro přeshraniční koordinovaný rozvoj, aby se nadále upevnil základ dvoustranných vztahů v oblasti hospodářství a obchodu. Čína zároveň doufá, že české společnosti aktivně rozšíří čínský trh, zejména s využitím platforem včetně Čínského mezinárodního veletrhu dovozu a prodejního veletrhu „China-CEEC Investment and Trade Expo“ v přístavním městě Ningbo v provincii Zhejiang k propagaci charakteristických produktů nebo pokročilých technologií pro čínské spotřebitele, čímž rozšíří vývoz do Číny a zmírní dvoustrannou obchodní nerovnováhu.

Výzvy a vyhlídky mechanismu „17 + 1“

Spolupráce mezi Čínou a státy střední a východní Evropy (Čína-CEE, Čína-CEEC, Iniciativa 17 + 1) je iniciativa čínské vlády na podporu obchodních a investičních vztahů mezi Čínou a členskými zeměmi CEE (CEEC) - Albánie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Estonsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Makedonie, Černá Hora, Polsko, Rumunsko, Srbsko, Slovensko, Slovinsko a Řecko. Sekretariát Čína-CEE je v Pekingu se 17 „národními koordinátory“ v každé partnerské zemi.

Střední a východní Evropa byla vždy regionem, kde jsou zájmy hlavních mocností propojeny. Od roku 2017 USA zdůraznily své geostrategické zájmy v Evropě novými nástroji pro energetickou diplomacii a zřízením nového vyslance pro balkánské záležitosti a neustále posilovaly spolupráci se zeměmi střední a východní Evropy včetně Polska, České republiky a Rumunska v oblasti obrany, hospodářství, obchodu a energie, aby rozšily svůj vliv v srdci Eurasie.

Ačkoli je střední a východní Evropa geograficky integrovaná, jsou zjevné rozdíly mezi subregiony a zeměmi, například v této oblasti existují rozvinutější průmyslové ekonomiky a zaostalé zemědělské ekonomiky, ekonomiky EU a ekonomiky mimo EU, země eurozóny a země mimo eurozónu. Rozdíl v příjmech mezi nejbohatšími a nejzaostalejšími zeměmi je téměř 10násobný. Rozdíly a rozmanitost hospodářského a sociálního rozvoje v zemích střední a východní Evropy zvýšily praktické potíže se zlepšením úrovně hospodářské a obchodní spolupráce mezi Čínou a střední a východní Evropou v rámci mechanismu „17 + 1“. Země střední a východní Evropy mají různé situace, různé požadavky a různá hodnocení a očekávání ohledně tohoto mechanismu. Proto je třeba se řídit zásadou podpory univerzálnosti a zájmů a na základě respektování rozdílů a nerovnováhy, určit zaměření a prioritní směr spolupráce mezi Čínou a různými subregionálními ekonomikami a zeměmi střední a východní Evropy.

Čína přikládá velký význam cílům a očekáváním České republiky a dalších zemí střední a východní Evropy ohledně spolupráce v rámci iniciativy „17 + 1“, a doufá, že posílí endogenní hybnou sílu pro rozvoj vztahů se zeměmi střední a východní Evropy a plně využije inovativní a konstruktivní roli zmíněného mechanismu pro spolupráci. Dokud obě strany budou i nadále spolupracovat a respektovat hlavní zájmy jiné země, dosáhne rozvoj dvoustranných vztahů nového pokroku. Vzhledem k tomu, že současná spolupráce v rámci „17 + 1“ čelí stále více vnitřním a vnějším faktorům a výzvám, obě strany by měly přijmout praktická opatření k dalšímu posílení stability a vyspělosti rozvoje dvoustranných vztahů. Je nutné mít dostatečnou důvěru v rozvoj vztahů mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy, ale také plně využít potenciál spolupráce, rozšířit prostor spolupráce a posílit endogenní hybnou sílu pro rozvoj dvoustranných vztahů. (Pe)