Pragmatická reakce čínské diplomacie na nepřátelskou politiku USA

Autor: Jorge Malena, šéf pracovní skupiny zodpovědný za čínské záležitosti argentinské rady pro mezinárodní vztahy

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo přednesl na konci minulého měsíce projev v Nixonově knihovně a popsal konflikt mezi Čínou a Spojenými státy jako „bezprecedentní šok pro Trumpovy předchůdce“. Spor o uzavření mezi konzuláty v Houstonu a ve městě Chengdu (Čcheng-tu) je symbolem současného vztahu.

Pompeo se pokusil nasměrovat čínsko-americké vztahy k čisté konfrontaci, ale zjistil, že reakce Pekingu byla klidná. Záměrem tohoto projevu je vytvořit větší nedůvěru k Pekingu, aby bylo dosaženo výsledku stažení amerických společností z Číny. Čínské ministerstvo zahraničních věcí naopak nereagovalo násilnou rétorikou, zdaleka není tak extrémní, jak někteří analytici očekávali.

Když USA nařídily uzavření čínského generálního konzulátu v Houstonu do 72 hodin, čínská vláda odpověděla uzavřením amerického generálního konzulátu ve městě Chengdu, nikoli amerických diplomatických misí v Šanghaji nebo Hongkongu. Toto rozhodnutí ukazuje čínskou ochotu k udržení stability čínsko-amerických vztahů.

Napětí v čínsko-amerických vztazích začalo v polovině roku 2018 a Washington začal obchodní válku, která přetrvává dodnes. Ačkoli americký prezident Trump odmítá zahájit nová obchodní jednání s Čínou, čínská strana je stále odhodlána zajistit první fázi hospodářské a obchodní dohody podepsané mezi Čínou a Spojenými státy v lednu roku 2020. Zhoršení čínsko-amerických dvoustranných vztahů čelí výzvám citlivých problémů, jako je technologická konkurence, epidemie nového koronaviru a dokonce i otázky Hongkongu, Xinjiangu (Sin-ťiang), Tchaj-wanu a Jihočínského moře.

Projevy některých amerických politiků proti Číně se zaměřily na ideologii a odchýlily se od tradiční americké zahraniční politiky zaměřené na ochranu amerického obchodu. Člen čínské Státní rady a ministr zahraničí Wang Yi (Wang I) počátkem srpna uvedl, že Čína může kdykoli znovu zahájit mechanismy dialogu na všech úrovních a v různých oblastech s USA a je možné předložit k projednání jakýkoli problém. Zdá se, že Čína nemá „diplomacii s vlčí válkou“, kterou Západ předtím přehnal, ale snaží se zmírnit napětí.

Čínská vláda zavedla pragmatické a konstruktivní diplomatické chování a vyzvala k dialogu a spolupráci.

Protičínské síly ve Spojených státech se snaží donutit jiné země, aby si vybraly svůj tábor. Jako argentinský vědec, který má více než 40 let zkušeností s výzkumem čínských otázek, si myslím, že by se Latinská Amerika měla vyvarovat pádu do pasti vytvořené vládou USA. Udržování úzkých vztahů s čínskou vládou by mělo být pro latinskoamerické země prioritou.

V posledních 20 letech Čína posílila své vztahy s Latinskou Amerikou díky komplementaritě mezi Čínou a Latinskou Amerikou. Ignorance Washingtonu v Latinské Americe v posledních desetiletích zároveň snížila jeho vliv v regionu. Prostřednictvím protekcionistické politiky a odkládání obchodních dohod se Bílému domu podařilo nejen pomoci Číně, ale také pomohl Evropské unii překonat vzdálenost s latinskoamerickými zeměmi.

Spojené státy musí opustit své ideologické útoky na Čínu a přestat usilovat o zapojení do „hry s nulovým součtem“ s Pekingem. Na druhou stranu, Číně stačí pouze vyhovět výzvě k dialogu a spolupráci a posílit svou vůli jakožto odpovědné moci. Samozřejmě stále existuje naděje na ukončení konfliktu a konfrontace mezi Čínou a Spojenými státy a na zavedení vzájemného respektu a vzájemně výhodné spolupráce mezi oběma zeměmi. Celý svět, zejména Latinská Amerika, tento výsledek nepochybně ocení.

Jia