Jaká je povaha rozdílů mezi Čínou a Spojenými státy?

Člen čínské Státní rady a ministr zahraničních věcí Wang Yi (Wang I) před několika dny po projevu ve francouzském institutu mezinárodních vztahů při odpovědi na dotaz hosta uvedl, že v rozporu mezi Čínou a Spojenými státy nejde o moc, status ani sociální systém, jde o dodržování multilateralismu nebo unilateralismu. To je podstata současných problémů, kterým čelí čínsko-americké vztahy.

V posledních dvou letech, pod nadvládou unilateralismu a protekcionismu, USA na jedné straně upřednostnily svůj vlastní zájem, stáhly se z několika mezinárodních mnohostranných organizací a odmítly plnit své povinnosti jako hlavní velmoc. Na jedné straně se pokouší posunout rozpory nevyváženého domácího ekonomického vývoje směrem ven, vyvolávají obchodní spory s jinými zeměmi a zahájily obchodní a technologickou válku s Čínou.

Neočekávaný příchod epidemie nového koronaviru bohužel nejenže nedokázal zmírnit strategický impuls Spojených států k dalšímu potlačování Číny, ale tento trend ještě prohloubil. Od pojmenování viru až po přenášení odpovědnosti na Čínu, od zasahování do hongkongských záležitostí až po vytváření obtíží v Jihočínském moři, od přerušení dodávek společnosti Huawei až po pokus o obsazení TikToku, USA neustále zpochybňují spodní linii Číny v řadě hlavních problémů a snaží se podkopat nejdůležitější bilaterální vztahy v dnešním světě. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo, který měl udržovat diplomatické vztahy, dokonce použil ideologické rozdíly jako záminku k tomu, aby donutil země zvolit si strany ve snaze rozdělit svět a zahájit „novou studenou válku“ proti Číně. V tomto ohledu je spisovatel Janan Ganesh z časopisu „Financial Times“ hluboce dojatý: „Když jste ve Washingtonu, pocítíte, že se země posouvá směrem k nekonečným konfliktům proti Číně. Zvláštní je, že existuje jen málo (souvisejících) diskusí.“

V dlouhé historii nikdy neměla čínská civilizace historii zahraniční kolonizace a Čína má širokou mysl pro různé civilizace. Čína nikdy nepředložila ideologie jako „konflikt civilizací“ a „konflikt ras“ a pojmy rasového boje. V posledních letech Čína jako odpovědná hlavní země navrhla iniciativu „Pásma a stezky“ a podporovala zřízení Asijské banky pro investice do infrastruktury, aby vytvořila více rozvojových příležitostí pro rozvojové země, které se za posledních několik desetiletí neintegrovaly do ekonomické globalizace. Ve skutečnosti, od počátečního návrhu až po konečné provedení, tyto dva veřejné produkty poskytované Čínou nejenže nenapadly ani nenahradily současný mezinárodní pořádek, ale také jsou paralelní a doplňují současný mechanismus regionální hospodářské spolupráce. Neexistuje žádný takzvaný spor o práva nebo status.

Čína, která se nadále otevírá vnějšímu světu, je nebo se stala důležitým partnerem všech zemí světa, ať už jde o ekonomiku, vědu a technologii, nebo o stále důležitější oblast veřejného zdraví. Koordinovaný rozvoj regionu Peking-Tianjin-Hebei, hospodářské pásmo řeky Jang-c', oblasti Velkého zálivu Guangdong-Hongkong-Macao, integrace delty řeky Jang-c' a přístav volného obchodu Hainan, výstavba několika otevřených platforem je také mimořádně atraktivní pro mezinárodní kapitál. A co víc, Čína má obrovský trh s 1,4 miliardy obyvatel a skupinu se středními příjmy přes 400 milionů. Na druhou stranu, jak zdůraznil Wang Yi ve Francii, Spojené státy násilím přerušují stávající spolupráci mezi zeměmi, úplně porušují zákon tržního hospodářství a dobrovolné vůle podniků, čímž si nakonec uškodí. (la)