Proč čínský finanční trh může přilákat zahraniční investice

V současné době se v Pekingu koná Čínský mezinárodní veletrh obchodu se službami 2020 a speciální výstava finančních služeb je jednou z osmi tematických výstav tohoto veletrhu. Veletrhu se zúčastnilo více než 150 finančních institucí, včetně 43 zahraničních finančních institucí z 18 zemí a regionů, jako jsou Morgan Stanley, UBS, Deutsche Bank a další špičkové finanční instituce na světě. Jejich aktivní účast ukazuje jejich pevnou důvěru a dobré očekávání na čínském finančním trhu.

Tato důvěra a očekávání vycházejí nejprve ze silné makroekonomické odolnosti Číny. Německý list „Ekonomický týdeník“ nedávno uvedl, že v důsledku dopadu epidemie nového koronaviru objem světového obchodu významně poklesl a obchod se službami zaujímá stále větší podíl světového obchodu. “Americký a evropský finanční průmysl silně doufá, že využije této příležitosti k rozšíření podnikání v Číně“. Proč zahraniční instituce tolik upřednostňují čínský finanční trh? Britský článek v časopise „Economist“ analyzoval, že je to proto, že Čína jim poskytla „pozitivní růst HDP a kladné úrokové sazby vyšší než nula, což ostatní země na světě v současnosti nejsou schopny zajistit“.

Ve skutečnosti na základě účinné prevence a kontroly epidemie se čínská ekonomika ve druhém čtvrtletí letošního roku změnila z negativní na pozitivní s meziročním růstem 3,2 %. Až do července letošního roku zůstal čínský výrobní PMI nad kritickým bodem po dobu pěti po sobě jdoucích měsíců, což naznačuje, že se čínské hospodářské operace stabilně zotavují. Podle Mezinárodního měnového fondu se světová ekonomika letos sníží o 4,9 % a očekává se, že Čína se stane jedinou významnou ekonomikou, která dosáhne pozitivního růstu.

Důvěra a očekávání zahraničního kapitálu a zahraničních institucí na čínském finančním trhu zároveň vycházejí také z řady opatření na finanční otevírání, která Čína zahájila v posledních letech. Na veletrhu obchodu se službami 2020 Jeremy Huff, provozní ředitel společnosti Morgan Stanley China, v rozhovoru uvedl, že řada reforem aktuálně prováděných v Číně „položí pevný základ pro nepřetržitý růst a zlepšování čínského kapitálového trhu. Stále více zahraničních zákazníků doufá, že zvýší investice v Číně.“ Qian Yujun (Čchien Jü-ťün), předseda UBS Securities, rovněž uvedl, že v posledních dvou letech finanční otevírání Číny se vnějšímu světu prokázalo „zrychlený vývoj“, a je optimistický ohledně vyhlídek budoucího vývoje UBS Securities v Číně.

Poslední zpráva nedávno zveřejněná Petersonovým institutem pro mezinárodní ekonomii poukázala na to, že velikost čínského trhu finančních služeb je 47 bilionů amerických dolarů. Vzhledem k tomuto obrovskému objemu, pokud mohou zahraniční instituce zvýšit svůj podíl na tomto trhu, znamená to obrovské zisky. Proto, „atraktivita čínského finančního trhu pro zahraniční společnosti je obrovská a bude se pouze zvětšovat.“ Zpráva rovněž poukázala na to, že integrace Číny do světového finančního systému se zřejmě zrychluje a na tomto procesu se aktivně podílí také mnoho amerických finančních institucí, což stále více znemožňuje takzvané „finanční oddělení mezi Čínou a USA“.

Co je ještě více vzrušující pro zahraniční instituce, je to, že bude implementováno více čínských politik na otevírání financí. Lidé si všimli, že na tomto veletrhu vyslaly Čínská lidová banka, Čínská regulační komise pro cenné papíry a Čínská bankovní a pojišťovací regulační komise, tři hlavní finanční regulační agentury v Číně, jasné signály k dalšímu otevírání. Pod dopadem epidemie nového koronaviru pokračující otevírání čínského finančního průmyslu opět prokázalo, že nový model rozvoje, který Čína v současné době prosazuje, nepředstavuje v žádném případě zavřené dveře pro rozvoj, ale otevřený dvojitý cyklus v Číně i v zahraničí.

Finance jsou krevní linií reálné ekonomiky. Nový otevřený finanční systém, který se Čína snaží vybudovat na vyšší úrovni, se stane silným „magnetem“ pro přilákání zahraničních investic.

Jia