Jednorázové roušky mohou představovat hrozbu pro životní prostředí

Nosit obličejové roušky doporučené vládami po celém světě, aby se zabránilo šíření COVID-19, přináší neblahý vedlejší účinek v podobě potenciálního rizika pro životní prostředí. Zejména jednorázové roušky byly popsány jako „hrozba“ kvůli plastu, který obsahují.

Zpráva obchodního orgánu UNCTAD OSN odhaduje, že celosvětový prodej jednorázových obličejových roušek v letošním roce bude činit 166 miliard amerických dolarů, což je nárůst z přibližně 800 milionů dolarů v roce 2019.

Jednorázové obličejové roušky jsou vhodné pouze na jedno použití. Protože jsou však vyrobeny z plastových vrstev a protože jsou používány - a likvidovány - v tak velkém množství, představují rostoucí hrozbu pro divokou zvěř a stanoviště. Studie Univerzity College v Londýně spočítala, že pouze ve Velké Británii, pokud by každý člověk nosil jednu jednorázovou roušku denně po dobu jednoho roku, vytvořilo by to 66 tisíc tun kontaminovaného plastového odpadu.

Ohrožení představuje neopatrný způsob, jakým lidé nakládají se svými jednorázovými obličejovými rouškami. Lehké a malé, nyní jsou běžným jevem na ulici, na pláži a dokonce i v moři.

Laurent Lombard, potápěč a zakladatel neziskové operace Mer Propre (operace Čisté moře), řekl CNN, že ve Středozemním moři může být „brzy více roušek než medúz“.

Nebezpečí, které představují odpadní plasty pro mořský život, je dobře zdokumentováno. „Odhady naznačují, že více než 100 tisíc mořských savců a želv a více než milion mořských ptáků je každoročně zabito mořskými plasty,“ řekl Teale Phelps Bondaroff, ředitel výzkumu v OceansAsia. „Mořský plast absorbuje toxiny, což má za následek otravu zvířat, která jej náhodně spolknou.“

Dále vysvětlil konkrétní hrozbu obličejových roušek: „Rouška, kterou pohltí například želva, delfín nebo sviňucha, může snadno uvíznout v zažívacím systému tohoto zvířete a zabít ho.“

Lidé nejsou imunní. I když je rouška řádně zlikvidována a odborně ošetřena, stále obsahuje plast a ten nezmizí okamžitě, „ale spíše se pomalu rozpadá na mikroplast, který se s ničivým účinkem dostává do potravinových řetězců,“ řekl Bondaroff.

Zřejmým řešením, k jehož přijetí vyzývají environmentální aktivisté, je použití obličejových roušek vyrobených z jiného materiálu než z plastu. V místech, kde je riziko infekce nízké, se opakovaně použitelné bavlněné roušky staly populární volbou. Jednu roušku lze vyprat, vysušit na slunci a používat několik měsíců.

I když je vyžadována zvláštní ochrana, například lékaři a zdravotní sestry, může být přesto doporučena bavlněná obličejová rouška, pokud je tvořena několika vrstvami bavlny.

Pouhé nošení roušky přesto není stoprocentní zárukou bezpečnosti. Stále musíme pamatovat na potřebu fyzického a sociálního distancování. Pouze toto společné úsilí umožní snížit přenos respiračních kapiček infikovanými jedinci a chránit tak ostatní. (la)