Klíčem k vyřešení čínsko-indické hraniční krize je dodržování konsensu

Dne 10. září místního času se člen čínské Státní rady a ministr zahraničí Wang Yi (Wang I) v Moskvě setkal s indickým ministrem zahraničí Subrahmanyamem Jaishankarem. Obě strany vedly upřímné a konstruktivní konzultace o situaci na hranici mezi Čínou a Indií a vztazích mezi Čínou a Indií a dosáhly pětibodového konsensu.

V souvislosti s pokračující napjatou situací na hranici mezi Čínou a Indií dává konsenzus dosažený oběma stranami tentokrát lidem naději, což má pozitivní význam pro obnovení a udržení míru a klidu v příhraniční oblasti.

Těchto pět bodů shody zahrnuje: Obě strany by se měly řídit řadou důležitých konsensů dosažených vůdci obou zemí ohledně rozvoje čínsko-indických vztahů a zabránit tomu, aby se rozdíly mezi oběma zeměmi staly spory; síly pohraniční obrany obou zemí by měly pokračovat v dialogu, co nejdříve navázat kontakt a udržovat potřebný odstup; obě strany by se měly řídit stávajícími dohodami a předpisy o hraničních záležitostech a vyvarovat se jakýchkoli kroků, které by mohly situaci vyhrotit; obě strany se dohodly, že budou i nadále udržovat komunikaci prostřednictvím mechanismu setkání zvláštních zástupců mezi Čínou a Indií a budou pokračovat v konzultacích o hraničních záležitostech mezi Čínou a Indií; obě strany by měly urychlit dokončení nových opatření k nastolení vzájemné důvěry a zachování a posílení míru v příhraniční oblasti.

Je vidět, že výše uvedený konsensus ukazuje ochotu vysokých úrovní obou zemí tvrdě pracovat na uchopení směru bilaterálních vztahů ze strategické výšky. Mezi ně patří klíčové prvky pětibodového konsensu, následování konsensu, usnadnění situace, vyhýbání se eskalaci, komunikace a konzultace a budování vzájemné důvěry. Lze říct, že poukázal na směr prolomení současné patové situace a zaslouží si uznání.

Zároveň však musíme pochopit, že toto kolo čínsko-indické hraniční krize se stalo velmi složitým a citlivým.

Od vypuknutí konfliktu v údolí řeky Kalwan na západní části čínsko-indických hranic v dubnu tohoto roku Čína ve skutečnosti volá po mírovém urovnání souvisejících sporů s maximální zdrženlivostí. Aby bylo možné účinně zvládnout pohraniční krizi, dosáhly obě země počátkem července čtyřbodové shody ohledně usnadnění pohraničních záležitostí. Na konci srpna však indická armáda očividně narušila konsensus dosažený na víceúrovňových jednáních mezi oběma stranami a znovu nelegálně překročila hranici na jižním břehu jezera Pangong, očividně provokovala a způsobovala napětí na hranici.

Lze říct, že opakované a intenzivnější provokativní akce Indie jsou hlavní příčinou náhlého zhoršování čínsko-indických vztahů. Indická strana musí přijmout konkrétní opatření a upřímně plnit své sliby. Vůle Číny chránit svou státní svrchovanost a bezpečnostní zájmy je neochvějná. Čínské území nesmí být ztraceno. Nikdo ani žádná síla na indické straně by o tom neměla mít žádné nesprávné úsudky nebo iluze!

Letos si připomínáme 70. výročí navázání diplomatických vztahů mezi Čínou a Indií. Jako dvě největší rozvojové země na světě a rozvíjející se tržní ekonomiky s více než 1 miliardou obyvatel čelí Čína a Indie společným úkolům: předcházet a kontrolovat epidemii, rozvíjet své ekonomiky a zlepšovat živobytí lidí. Takže obě země by měly prohloubit spolupráci všestranným způsobem, místo aby směřovaly ke konfliktům a konfrontacím.

Jia