Odolá EU protičínskému viru šířenému USA?

Autor: Adriel Kasonta, bývalý předseda výboru pro mezinárodní záležitosti v think-tanku Bow Group, je londýnský analytik a komentátor zahraničních věcí a zakladatel AK Consultancy.

V těchto bezprecedentních a nepředvídatelných dobách má trvalé napětí mezi Washingtonem a Pekingem dopad na vztahy Evropské unie s Čínou.

USA vyvíjejí stále větší tlak na své spojence a spřátelené země v regionu, aby se připojily k přetahování proti Číně, které americká vláda považuje za „boj se skutečně odlišnou civilizací a jinou ideologií“.

Americký ministr zahraničí Pompeo několikrát navštívil evropské země se zjevným cílem vytvořit širokou koalici proti Číně po celém světě, Čína se obává, že by byla Evropou nucena ke stažení, a proto se snaží zvládnout krizi způsobenou USA ve vztazích s Bruselem.

K dosažení tohoto cíle nedávno navštívil čínský ministr zahraničí Wang Yi (Wang I) Itálii, Nizozemsko, Norsko, Francii a Německo. Po této cestě začaly začátkem září návštěvy ředitele kanceláře ÚV pro zahraniční věci Yang Jiechiho (Jang Ťie-čch´) ve Španělsku a Řecku.

Přestože Wang Yi dokázal zajistit oboustranně výhodné dohody, nešlo o hladký stav, když se setkal s výmluvnou změnou tónu vedoucích představitelů EU. Nejlepším příkladem byl konfrontační pokus skupiny nizozemských zákonodárců pozvat Wanga na schůzku s výborem pro zahraniční věci, aby projednal otázky lidských práv, což však odmítl.

Během své poslední zastávky v Německu se Wang Yi setkal s kritikou německého protějšku Heiko Maase za jeho „výhružný“ komentář proti předsedovi českého senátu Miloši Vystrčilovi v souvislosti s jeho kontroverzní cestou na Tchaj-wan.

Maas jasně uvedl, že Evropa si nepřeje „stát se politickým hřištěm pro velmocenskou rivalitu mezi USA, Ruskem a Čínou“.

To, co v současné době v Evropě vidíme, jsou výsledky nedůvěry vůči Pekingu zaseté Washingtonem, a tato nedůvěra se promítá do strachu z rostoucí role Číny na světové scéně a nespokojenosti s argumentem ohledně přístupu na trh mezi čínskými a evropskými společnostmi.

Samotný postoj rezonuje s obavami skupiny BusinessEurope, sdružení obchodních federací z 35 evropských zemí, které vyjádřila ve zprávě zveřejněné na začátku tohoto roku s názvem „EU a Čína: Řešení systémové výzvy“.

Strategický výhled na rok 2019, který schválily všechny členské státy EU, se zdá být základním kamenem nové agendy a popisuje Čínu jako „ekonomického konkurenta ve snaze o technologické vedení a systémového rivala prosazujícího alternativní modely řízení“.

Přestože bylo 22. zasedání EU-Čína odloženo kvůli pandemii a proběhlo online později, než bylo původně plánováno, představitelé EU na vysoké úrovni během svého elektronického setkání s čínským premiérem Li Keqiangem (Li Kche-čchiang) zdůraznili, že obchod hraje ve vztazích mezi EU a Čínou ústřední roli, přičemž EU je největším obchodním partnerem Číny a Čína je po USA druhým největším obchodním partnerem EU. Totéž bylo zdůrazněno během 8. obchodního a ekonomického dialogu na vysoké úrovni.

Vzhledem k tomu, že EU a Čína denně provádí obchody v hodnotě přibližně 1 miliardy eur (1,18 miliardy amerických dolarů) a přímé čínské zahraniční investice v Evropě dosáhly v roce 2018 výše 1,7 miliardy eur, je zcela pochopitelné, proč se některé členské státy EU velmi zdráhají postavit se proti Pekingu.

S ohledem na to, že nejméně 37 milionů lidí bylo vysídleno v přímém důsledku takzvané americké války proti terorismu, jak naznačuje nedávná zpráva Brown University, a odhadované populační exploze v Africe povedou k obrovskému migračnímu tlaku pokud jde o Evropu. „Podle mého názoru se Evropané mylně domnívají, že jejich klíčové strategické zájmy jsou v souladu se zájmy Spojených států,“ uvedl v květnu v rozhovoru pro China Daily Kishore Mahbubani, bývalý singapurský diplomat a vědec.

14. září poskytl online summit mezi EU a Čínou jedinečnou příležitost pro Peking, aby se zabýval obavami Bruselu a přijal konkrétní závazky, které mu mohou pomoci získat plnou důvěru EU. Na schůzce se Čína a vedoucí představitelé EU skutečně rozhodli uspořádat rozhovory o životním prostředí a klimatu a více komunikovat v digitální oblasti, aby vybudovali své zelené a digitální partnerství pro spolupráci.

Toto rozhodnutí bylo učiněno během setkání vedoucích mezi Čínou, Německem a EU, které společně uspořádali čínský prezident Xi Jinping (Si Ťin-pching), německá kancléřka Angela Merkelová, předseda Evropské rady Charles Michel a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.

Předseda Xi zejména uvedl, že Čína a EU by měly dodržovat mírové soužití, otevřenou spolupráci, multilateralismus, dialog a konzultace a podporovat zdravý a stabilní rozvoj dvoustranných vztahů.

To by mělo pomoci zvýšit imunitu Evropy proti viru šířenému americkou administrativou, která stejně jako nový koronavirus představuje vážnou hrozbu pro blaho obyvatel Evropy. (Kl)