USA jsou v čele Inter-americké rozvojové banky

2020-09-21 20:55:31
Sdílej:

Před několika dny byl novým prezidentem Inter-americké rozvojové banky zvolen Mauricio Claver Carone, vysoký ředitel pro záležitosti Latinské Ameriky na západní polokouli v Radě národní bezpečnosti Bílého domu, který byl nominován Spojenými státy, a do své funkce oficiálně nastoupí začátkem října. Je to nejen poprvé od založení této instituce v roce 1959, kdy Spojené státy nominovaly kandidáta na funkci prezidenta, ale také zcela porušily tradici Inter-americké rozvojové banky tedy, že země Latinské Ameriky nominují do čela instituce občany zemí Latinské Ameriky.

Ačkoli je potomkem kubánské komunity v Miami a má z poloviny kubánský původ, je Caroneova politická historie známá svým tvrdým postojem k Latinské Americe, zejména ke Kubě a Venezuele. Podle argentinského deníku Página 12 byl Carone vždy nejvěrnějším odpůrcem kubánského a venezuelského režimu, když byl studentem, než vstoupil do Bílého domu. Po vstupu do Bílého domu v roce 2018 je jeho postoj stále stejný a rychle se integroval a rozvíjel tvrdou strategii bývalého amerického poradce pro národní bezpečnost Boltona, která se postavila proti současné venezuelské vládě a tvrdila, že kubánské úřady pomohly Madurovi zůstat u moci.

Od jmenování Caroneho americkými orgány ve skutečnosti došlo v Latinské Americe k obrovskému odporu v politických a akademických kruzích. Na rozdíl od obecných diplomatických strategických úprav je silná intervence USA při jmenování prezidenta Inter-americké rozvojové banky koncentrovaným projevem návratu Spojených států do Latinské Ameriky v posledních letech a jejich hlubokého zásahu do záležitostí Latinské Ameriky. Španělský deník El País informoval, že na konci srpna bývalý brazilský prezident Fernando Henrique Silva Cardoso, bývalý španělský předseda vlády Adolfo Suárez González, bývalý chilský prezident Ricardo Froilán Lagos Escobar, bývalý prezident Julio María Sanguinetti Coirolo z Uruguaye, bývalý prezident Eduardo Santos Montejo z Kolumbie a bývalý mexický prezident Ernesto Zedillo Ponce de Leon celkem šest bývalých vůdců Latinské Ameriky a Evropy společně vydalo otevřený dopis, v němž žádalo Inter-americkou rozvojovou banku o odložení prezidentských voleb, které se měly původně konat v polovině září. Znění otevřeného dopisu je velmi tvrdé a uvádí, že krok Spojených států „vážně postrádá respekt k mezinárodním pravidlům pro koexistenci zemí na západní polokouli a je jednoznačným porušením důstojnosti Latinské Ameriky“.

Silná opozice latinskoamerických politických kruhů nezměnila pokus Bílého domu o silné rozvržení v Latinské Americe. Mexický deník El Sol de México poukazuje na to, že latinskoamerické země, jako je Argentina, Mexiko, Chile a Kostarika se rozhodně staví proti hlasování a domnívají se, že kvůli dopadům epidemie COVID-19 nebylo o jmenování personálu plně diskutováno. Argentina dříve navrhovala jako kandidáta tajemníka pro strategické záležitosti Gustava Bélize, který však před hlasováním náhle oznámil odstoupení z voleb a vyzval ostatní země v regionu, aby se zdržely hlasování, ale nakonec nezabránil úspěšnému zvolení Caroneho jako jediného kandidáta ve volbách.

Jako největší akcionář Inter-americké rozvojové banky, který drží 30 % akcií, byly tentokrát za prezidenta banky zvoleny Spojené státy. Dosáhly „úplné správy“ nad Inter-americkou rozvojovou bankou a rozbily rovnováhu sil v předchozích institucionálních ujednáních. V budoucnu to nevyhnutelně výrazně změní ekonomickou a finanční situaci v Latinské Americe. Z dlouhodobého hlediska USA monopolizují hlavní zásobovací kanály regionálních finančních produktů, považují Inter-americkou rozvojovou banku za politický nástroj k posílení jejich finanční kontroly v Latinské Americe a budou v této oblasti uplatňovat svůj vliv „nové Monroenovy doktríny“. Je předvídatelné, že pod hrozbou „tvrdé finanční politiky“ USA vedená Inter-americké rozvojové banky budou mít latinskoamerické země stále menší prostor pro výběr své vlastní rozvojové cesty. To nepochybně není v základních zájmech latinskoamerických zemí a přináší to nové výzvy pro důstojnost a svrchovanost těchto zemí.

D.