Rasismus odhaluje pokrytectví „amerických lidských práv“

Na 45. zasedání Rady OSN pro lidská práva ve švýcarské Ženevě odhalily Spojené státy velké množství porušování lidských práv a systémovou rasovou diskriminaci při prevenci a kontrole epidemie, což vyvolalo široké znepokojení. Ve svých projevech zástupci mnoha zemí vyzvali Spojené státy, aby respektovaly základní fakta o otázkách lidských práv, vyjádřili silné rozhořčení z používání „dvojího standardu“ lidských práv pro politické účely a vyzvali je, aby čelily svým vlastním problémům v oblasti lidských práv. Současně na mnoha místech ve Spojených státech pokračovaly protesty proti rasové diskriminaci a policejní násilné vymáhání práva, což zdůrazňuje jejich rasistické dilema a zcela odhaluje pokrytectví „amerických lidských práv“.

Rasová diskriminace šla po dlouhou dobu ruku v ruce s rozvojem Spojených států. Za účelem získání půdy byli původní obyvatelé Ameriky téměř vymazáni z americké historie; za účelem získání pracovních sil kupovaly Spojené státy otroky z Afriky. Nespravedlivé zacházení a dokonce i tragická zkušenost zaplacená životy těchto menšin jsou nesmazatelnou skvrnou v amerických dějinách. New York Times poukázal na to, že americké zacházení s indiány je „nejhanebnější kapitolou“ v historii této země. Americký vědec Thomas Sowell ve své knize „Stručná historie americké rasy“ otevřeně prohlásil: „Barva kůže zjevně hraje klíčovou roli při určování osudu Američanů.“

Tento rozdíl v barvě pleti je zvláště patrný v oblasti vymáhání práva. Podle údajů z webové stránky „Police Violence Map“, nevládní výzkumné organizace ve Spojených státech, od roku 2013 do roku 2019, bylo na každý milion lidí ve Spojených státech každý rok zabito policejními orgány činnými v trestním řízení asi 2,5 bělochů, zatímco počet černochů byl až 6,6. To je 2,6krát více než u bílých. Ještě dráždivější je, že ve systémových mezerách bylo 99 % amerických policistů osvobozeno od stíhání poté, co násilné vymáhání práva mělo za následek smrt. Jiskrou, která v posledních dnech znovu vyvolala protesty proti rasové diskriminaci v mnoha městech Spojených států, bylo rozhodnutí soudu v Kentucky, že nebude stíhat dva policisty účastnící se incidentu, při kterém byla doma zabita afroameričanka Taylor. To nepochybně zapálilo hněv amerického lidu. Všichni vyšli do ulic a rozzlobeně křičeli: „Policie zavraždila dámu ve spánku!“ A co základní lidská práva menšin ve Spojených státech za tak násilného vymáhání práva?

Tváří v tvář náhlé nové epidemii COVID-19 způsobila krátkozrakost americké vlády, úmyslná neúčinnost a nezodpovědnost nejen to, že virem bylo nakaženo přibližně 7,1 milionu Američanů a zemřelo více než 200.000 lidí, ale také učinila z americké rasové diskriminace chronické onemocnění. Plné odhalení a pokračující zhoršování vedlo americký lid k hluboké katastrofě v oblasti lidských práv. Data z amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí ukazují, že pokud jde o míru infekce COVID-19, je u Američanů hispánského původu ve Spojených státech 2,8krát vyšší než u bělochů. Navíc kvůli rozdílu ve zdravotnických zdrojích a ekonomických podmínkách je riziko infekce a úmrtí na COVID-19 mezi menšinami mnohem vyšší než u bílých. Někteří američtí politici zároveň záměrně používali výrazy jako „kung-fu chřipka“ a „čínský virus“, aby se zbavili své odpovědnosti za neefektivní boj proti epidemii a otevřeně podněcovali rasovou nenávist, čímž se z Asiatů stali nejpřímější obětní beránci. Téměř třetina dotazovaných asijských Američanů uvedla, že se během epidemie setkala s rasistickými urážkami nebo výsměchem.

Institucionální rasová diskriminace ve Spojených státech od historie po současnost znesnadňovala sladění sociálních konfliktů a vedla ke stále většímu rozdělení. V poslední době mnoho bývalých vysoce postavených úředníků ve Spojených státech kritizovalo vládu a uvedlo, že „Spojené státy mají nejhorší reakci na epidemii“ a „narušení sociálního pořádku nepokoji.“ Spojené státy se staly „chudým objektem“ pro svět. Zároveň mezinárodní společenství věnuje zvláštní pozornost vážným otázkám lidských práv ve Spojených státech. V červnu tohoto roku přijala Rada OSN pro lidská práva rezoluci důrazně odsuzující smrt Afroameričana George Floyda, který se stal obětí násilného vymáhání zákona policií. Na nedávném 45. zasedání Rady OSN pro lidská práva vysoká komisařka OSN pro lidská práva Bachelet výslovně zmínila srpnové zastřelení 29letého Afroameričana Jacoba Blacka americkou policií v Kenoshi ve Wisconsinu a znovu naléhavě vyzvala k účinným opatřením v boji proti systémovému rasismu a rasové diskriminaci.

(LU)