Čínská technologická inovace zvyšuje blahobyt celého lidstva

„Byli jsme první, kdo publikoval údaje o klinických studiích na světě, o více než 5 hodin rychleji než ve Spojených státech. Příslušná data klinických studií fáze II byla zveřejněna v časopise The Lancet 22. a 24. července, což je také nejrychlejší na světě.“ Uvedla to čínská vědkyně Chen Wei (Čchen Wej) nedávno při procesu vývoje vakcíny proti novému koronaviru. Tváří v tvář náhlému propuknutí epidemie COVID-19 byly čínské vědecké a technologické inovační schopnosti znovu testovány.

Důvodem, proč čínské vědecké a technologické inovace dosáhly vzrušujících úspěchů, je to, že čínské vedení trvá na tom, aby inovace byly považovány za první hybnou sílu rozvoje, což zajišťuje směr pro čínské vědecké a technologické inovace. Expert v oblasti průmyslových inovací výzkumné nadace ze Saa Paula v Brazílii uvedl, že klíčovým důvodem, proč Čína může dosáhnout světově proslulých úspěchů v příhraniční oblasti vědy a technologie, je prozíravá národní rozvojová strategie. Jonathan Liebenau, docent institutu ekonomiky a politologie v Londýně, nedávno napsal, že vznik světového technologického lídra v Číně je způsoben určitými domácími faktory, včetně politik stimulujících high-tech průmyslová odvětví na národní i místní úrovni.

Čínský pokrok v oblasti technologických inovací současně těží ze zvýšení investic do výzkumu a vývoje a zlepšení inovačního prostředí. V roce 2019 dosáhly čínské výdaje na výzkum a vývoj 2,21 bilionu yuanů, což přesáhlo průměr EU. Počet patentů na domácí vynálezy udělených v Číně se po mnoho let umisťuje na prvním místě na světě. Čína se umístila na 14. místě v „Globálním inovačním indexu 2020“ vydaném Světovou organizací duševního vlastnictví a dalšími institucemi a Čína vstoupila do řad inovativních zemí.

Vědecké úspěchy jsou neoddělitelné od duchovní podpory. Vlastenectví, inovace, hledání pravdy, odhodlání, spolupráce a další duch čínských vědců jsou cenné síly, které podpořily rozvoj čínské vědy a techniky. Vezmeme-li jako příklad Beidou, všechny jeho produkty a služby mají nezávislá práva na duševní vlastnictví. Za tím stojí výsledek snahy nesčetných vědců.

Po pěti letech vývoje přinesla čínská technologická inovace silný impuls do vysoce kvalitního rozvoje. V roce 2019 dosáhla míra příspěvku čínského vědeckého a technologického pokroku 59,5 % a v letošním roce se očekává, že dosáhne cíle 60 %. Pokud jde o pěstování strategicky se rozvíjejících průmyslových odvětví, 169 špičkových technologických zón v Číně má v současné době celkovou hodnotu produkce 12 bilionů yuanů a celková ekonomická produkce představuje více než jednu desetinu země.

Mobilní platby, umělá inteligence, 5G a finanční technologie - technologické inovace vytvářejí vyšší kvalitu života pro stovky milionů Číňanů. Předseda turecko-čínské asociace přátelství v podnikání Adnan Akflat uvedl, že inovativní technologie a digitální ekonomika jsou vrcholem čínského ekonomického a sociálního rozvoje během období „13. pětiletého plánu“ a stávají se novými hnacími silami na podporu růstu čínského odvětví služeb.

Jako velká odpovědná země se Čína aktivně integruje do globální inovační sítě a podporuje mezinárodní výměnu a spolupráci a současně zvyšuje své technologické nezávislé inovační schopnosti, aby z výsledků technologických inovací mělo prospěch více zemí a lidí.

Například internacionalizace je důležitým atributem globálního systému Beidou. Čína sdílí technologii, produkty a výsledky systému Beidou se zeměmi ASEAN a Pákistánem a dalšími zeměmi Pásma a stezky, aby si lidé po celém světě mohli lépe užívat služby poskytované Beidou. Pokud jde o vakcínu na COVID-19, Čína opakovaně zdůrazňovala, že po dokončení a zavedení čínského výzkumu bude vakcína sloužit jako celosvětový veřejný produkt a učiní čínský příspěvek pro používání vakcín v rozvojových zemích. To silně dokazuje, že čínský vědecký a technologický rozvoj není jen pro sebe, ale také pro zlepšení blahobytu celého lidstva.

Otevřenost a tolerance jsou tvrdým faktorem technologického pokroku. Pod vlivem epidemie COVID-19 však unilateralismus a protekcionismus ve světě stále rostou. Někteří američtí politici, z vlastního politického zájmu a monopolní „vědecké hegemonie“, využili všech prostředků k potlačení čínských technologických společností ve snaze bránit rozvoji Číny. Z vnitřního hlediska je Čína v kritickém období transformace svého vývojového režimu, optimalizace ekonomické struktury a transformace dynamiky růstu. Strukturální, institucionální a cyklické problémy jsou vzájemně propojeny a tlak na ekonomiku se zvyšuje. Dá se říci, že hospodářský a sociální rozvoj Číny a zlepšení obživy lidí musí více než kdy jindy posílit první hybnou sílu inovací.

Je předvídatelné, že v příštích pěti letech budou čínští vědci i nadále tvrdě pracovat, účastnit se mezinárodní vědecké a technologické výměny a spolupráce, usilovat o dosažení dalších průlomů, posilovat dynamiku ekonomického rozvoje a řešit problémy související s blahobytem celého lidstva, aby pomohli více lidem na světě vést lepší život. (la)