Rozšířené zavedení čínské digitální měny je o krok blíž

Technologické narušení, které finanční sektor v letošním roce zažívá v důsledku propuknutí epidemie nového koronaviru, překračuje hranice představivosti, přináší revoluci v odvětví, které se po celá desetiletí nezměnilo, a ovlivňuje způsob interakce lidí s finančními službami od plateb a transakcí po půjčky.

Jedním z nejzajímavějších aspektů inovací je rozhodnutí týkající se zavádění suverénních digitálních měn zemí, u nichž se v nepříliš vzdálené budoucnosti očekává, že nahradí papírové peníze, které jsou hlavní prostředek výměny mezi různými civilizacemi po celá staletí.

Finanční kanál na známé čínské webové stránce Sina nedávno oznámil, že jihovýchodní čínské město Shenzhen (Šen-čen) ve spolupráci s Čínskou lidovou bankou (PBOC) nyní plánuje zahájit pilotní program propagace digitálního čínského yuanu prostřednictvím veřejné akce, během které se bude distribuovat 50 tisíc digitálních červených obálek (podle tradice v Číně lidé považují peníze v červených obálkách za dobrý dárek) v hodnotě 10 milionů yuanů (1,5 milionu dolarů). V každé obálce bude 200 yuanů.

Lidé, kteří tyto balíčky dostanou, budou moci peníze použít ve více než 3.000 určených obchodech po dobu sedmi dnů v nákupní akci, která podpoří rostoucí poptávku po digitálním yuanu a současně do konce roku urychlí přechod k bezhotovostní společnosti.

Zmíněné oznámení přicházelo několik dní po dalším kroku zaměřeném na zákazníky, že Čínská lidová banka se rozhodla provést pokusy týkající se digitálního yuanu v zemi prostřednictvím japonských prodejních automatů, které představují ideální platformu pro provádění testů charakterizovaných častými malými platbami.

Veřejné dárkové balíčky digitálních červených obálek představují krok vpřed ve snaze podpořit využití virtuálního yuanu, protože cílem akce je poskytnout občanům příležitost zvyknout si na nadcházející digitální revoluci pomocí otevření a použití elektronické peněženky prostřednictvím aplikace s názvem „Digitální Renminbi“. Tímto způsobem se lidé stanou způsobilými pro roli průkopníků ve využívání toho, co se stane budoucím prostředkem výměny.

Tento krok ukazuje schopnost Číny rozvíjet dlouhodobé strategické plány vzhledem k tomu, že země pracuje na zavedení virtuální měny od roku 2014. Tento krok je rovněž ukázkou závazku zaručit, že zavedení digitální měny bude charakterizováno bezpečností a provozní účinností transakcí a vytvořením účinného nástroje pro finanční začlenění.

V tomto konkrétním případě se čínská pověst pro plánování dlouhodobého rozvoje mísí s krátkodobou nutností zavést inovativní měnu, která by mohla zemi pomoci při probíhajícím přechodu na světě, kterému dominuje převážně americký dolar, ke vzniku světa s více měnami, což ovlivní trhy a téměř každou třídu aktiv.

Je také důležité si všimnout, že z geografického hlediska uděluje rozhodnutí Číny provést pilotní test v Shenzhenu, který je prosperujícím technologickým centrem a má vyspělé tržní prostředí, této metropoli klíčovou roli při vedení změny v dané oblasti pro ostatní části země a při vedení prosazování silnější finanční integrace v oblasti Velkého zálivu.

Autor tohoto článku Matteo Giovannini je finanční profesionál v Čínské průmyslové a komerční bance (ICBC) v Pekingu a člen čínské pracovní skupiny italského ministerstva hospodářského rozvoje.

Tá