40 let Shenzhenu: Úspěšná praxe socialismu s čínskými charakteristikami

Autor: José Medeiros da Silva, Ph.D., politologie, brazilský učitel Univerzity zahraničních studií v Zhejiang (Če-ťiang)

Na začátku 80. let 20. století otevřela Čína novou kapitolu své historie rozvoje prostřednictvím založení zvláštních ekonomických zón v pobřežních městech, jako jsou Shenzhen (Šen-čen), Zhuhai (Ču-chaj), Shantou (Šan-tchou) a Xiamen (Sia-men). Původním záměrem čínské vlády, která zřídila speciální ekonomické zóny, je přilákání kapitálu a technologie, pěstování talentů, podporování industrializace, posilování vztahů s krajany v Hongkongu, Macau a na Tchaj-wanu a budování nového mostu mezi Čínou a světem.

Po 40tiletém rozvoji se Shenzhen stal hlavním symbolem úspěšného provádění politik zvláštní ekonomické zóny. Zvláštní ekonomická zóna upevnila cestu socialismu s čínskými charakteristikami a stala se příkladem úspěšné transformace modelu ekonomického rozvoje. Shenzhen, který byl zcela urbanizován, ukázal průkopnického ducha otevírání se Číny vnějšímu světu a stal se měřítkem pro rozvoj a inovace, které se po dobu 40 let nikdy nezastavily.

Od roku 1993 se objem exportu v Shenzhenu umístil na prvním místě mezi velkými a středními městy v Číně po dobu 27 po sobě jdoucích let. Dnes má Shenzhen tisíce vědeckotechnologických společností a mnoho nezávislých značek s mezinárodním vlivem, jako je BYD v oblasti elektrických vozidel a giganti Huawei a ZTE v oblasti technologických a telekomunikačních zařízení. Shenzhen se stal jedním z čínských vědeckotechnologických inovačních center. 26. ledna 1984, když Deng Xiaoping (Teng Siao-pching) provedl inspekci v Shenzhenu, napsal: „Rozvoj Shenzhenu a zkušenosti dokazují, že naše politika vytváření zvláštních ekonomických zón je správná.“

Pokud se podíváme zpět na výzvy, s nimiž se Čína v posledních 40tiletích potkala v politické, ekonomické a sociální oblasti, můžeme lépe měřit váhu těchto úspěchů. Na konci sedmdesátých let a začátku osmdesátých let minulého století hledala Čína pod vedením Deng Xiaopinga nové způsoby podporující rozvoj. Deng Xiaoping si uvědomil, že touhu lidí po lepším životě lze uspokojit pouze rozvojem produktivity a zvyšováním bohatství. Ale abychom toho dosáhli, musíme nejprve prolomit duchovní bariéru, která brání průlomům v inovacích. „Emancipace mysli“ a „hledání pravdy z faktů“, které navrhl Deng Xiaoping, jsou vůdčí ideologií pro překonání tohoto omezení, probuzení kreativity lidí, a podporování reforem a otevření se.

Aby bylo možné efektivně rozvíjet výrobní síly a realizovat modernizaci průmyslu, zemědělství, národní obrany a vědy a technologie, se Deng Xiaoping domníval, že rozvoj Číny musí být spojen s vitalitou světové ekonomiky a musí vždy udržovat největší zájmy země a obyvatelů. Zřízení zvláštních ekonomických zón je zásadním rozhodnutím k uskutečnění čínské transformace a jedná se o úspěšnou praxi socialismu s čínskými charakteristikami pod vedením Komunistické strany Číny.

(Sve)