Úspěch Číny za posledních 40 let SEZ

Autor: Fabio Massimo Parenti, docent mezinárodních vztahů, Medici College, Itálie

V roce 2020 si připomínáme 40. výročí založení zvláštní ekonomické zóny (SEZ) Shenzhen (Šen-čen). Zvláštní ekonomická zóna je jednou z nejdůležitějších politik prováděných Čínskou lidovou republikou od jejího založení. V roce 1978 začala Čína přijímat politiku postupného otevírání ekonomiky. Zvláštní ekonomická zóna není jen zónou snižování daní a osvobození od daně, kterou čínská vláda určila k přilákání zahraničních investic, ale také model hospodářského rozvoje vytvořený prostřednictvím průběžných experimentů a původních systémů správy. Tento režim přinesl obrovské výhody zvláštním ekonomickým zónám a dalším částem země.

Každý ekonomický program, který přináší výhody, se postupně rozšířil ze zvláštní ekonomické zóny Shenzhen do celé země. Pokud jde o čínskou zvláštní ekonomickou zónu, první věc, která mi přijde na mysl, je Shenzhen. Toto město se za 40 let změnilo z malé rybářské vesnice na jednu z nejdůležitějších metropolí světa. Je to také sídlo globálních gigantů jako Tencent a Huawei.

V osmdesátých letech se staly zvláštními ekonomickými zónami Shenzhen, Zhuhai (Ču-chaj) a Shantou (Šan-tchou) v provincii Guangdong (Kuang-tung) a Xiamen (Sia-men) v provincii Fujian (Fu-ťien), následně byla založena zvláštní ekonomická zóna Hainan (Chaj-nan). Jako lídr v oblasti čínských reforem nebyl Shenzhen v té době zdaleka moderní metropolí s téměř 14 miliony obyvatel. Za posledních 40 let se plocha Shenzhenu rozšířila pětkrát. V blízké budoucnosti provede Shenzhen další transformaci. Důvod je velmi jednoduchý: nejčasnější zvláštní ekonomická zóna se věnovala hlavně rozvoji zpracovatelského průmyslu, ale nyní se Čína dívá do budoucnosti. Namísto přilákání různých investic za účelem udržení růstu se Čína zaměřila na investice do vědy a techniky, udržitelného rozvoje a zeleného rozvoje. Kancelář Ústředního výboru KS Číny a kancelář Státní rady nedávno vydaly Plán komplexní reformy pilotní demonstrační zóny budování socialismu s čínskými charakteristikami v Shenzhenu (na roky 2020–2025), jehož cílem je další reforma zvláštní ekonomické zóny a snaha lépe se vypořádat s budoucími výzvami. Podobně jako úspěch SEZ se odrážejí i další regionální plány v posledních letech. Například hospodářská zóna Bohai (Po-chaj) pokrývá pobřežní oblasti od Pekingu po Tianjin (Tchien-ťin) a Hebei (Che-pej), Liaoning (Liao-ning), Shandong (Šan-tung) a další oblasti kolem moře Bohai. Celková rozloha této oblasti je dvakrát větší než Itálie. Jako další příklad byl v roce 2019 oficiálně vydán Plán rozvoje oblasti Velkého zálivu Guangdong-Hongkong-Macao, který zahrnuje devět důležitých měst v provincii Guangdong a dvě zvláštní administrativní oblasti, Hongkong a Macao.

Italský sociolog Giovanni Arrighi uvedl: ne to, že západní kapitál vedl v posledních letech vývoj Číny, ale že Čína kreativně mobilizuje vysoce kvalitní pracovní sílu, pokud jde o vzdělání, zdraví a samosprávu. V tom všem hraje klíčovou roli regionální plánování. Výsledkem je, že Čína postupně otevřela investice západním společnostem, které přitahuje potenciál obrovského čínského trhu. Tento model ekonomického rozvoje byl od začátku odměňován. (Kl)