Priority ekonomické bezpečnosti pětiletého plánu

Autor je hlavním ekonomem Velké Číny a severní Asie ve společnosti Standard Chartered Bank.

Díky ekonomickému oživení země na pevném základě přesouvá vedení Číny své zaměření na střednědobé výzvy. Na probíhajícím pátém plenárním zasedání 19. Ústředního výboru Komunistické strany Číny se zaměřuje na 14. pětiletý plán (2021–2025).

V reakci na méně příznivé globální pozadí v současnosti, se zdá být Peking odhodlán posílit svůj domácí trh a technologie, aby zajistil bezpečnost svých dodavatelských řetězců a dále otevřel svůj trh, aby zabránil jakémukoli oddělení.

Koncept rozvoje „dvojího cyklu“ čínského prezidenta Xi Jinpinga (Si Ťin-pching) bude pravděpodobně prominentně uveden ve 14. pětiletém plánu. Koncept rozvoje „dvojího cyklu“ označuje to, že se domácí ekonomika („vnitřní cyklus“) stává oporou, kterou doplňuje a posiluje globální ekonomika („vnější cyklus“).

Větší zaměření na pracovní místa, přerozdělování příjmů

Standard Chartered Bank si myslí, že pětiletý plán bude založen na odhadovaném potenciálním růstu o 5-6 procent, s větším zaměřením na zaměstnanost, přerozdělování příjmů a sociální zabezpečení, aby se uvolnil čínský potenciál spotřeby. Investice do technologií lze zvýšit jak podporou státu, tak účastí soukromého sektoru. Vidíme také obnovený impuls pro internacionalizaci RMB, jehož cílem je snížit závislost na globálním finančním systému, kterému dominuje dolar.

Z hlediska makroekonomické politiky očekáváme, že Čína upustí od stimulace růstu na nad potenciální úroveň, aby zachovala politický prostor. Čínská lidová banka, centrální banka země, ve skutečnosti dala jasně najevo, že nesouhlasí s nulovou nebo zápornou úrokovou sazbou, a bude pravděpodobně při rozšiřování své rozvahy opatrná, aby pomohla stabilizovat poměr celkového dluhu.

Čínský prezident Xi Jinping zavedl vývojový model „dvojího cyklu“, aby vyhověl současným výzvám Číny. Z vnějšího hlediska se napětí mezi USA a Čínou rozšířilo z obchodu a investic na přenos technologií a geopolitiku, zatímco přístup americké administrativy k boji proti globálnímu vlivu Číny má nyní vzácný bipartisanský konsenzus.

V některých zemích by mohl vzrůst protekcionismus

Kromě toho hrozí, že pandemie COVID-19 prohloubí protekcionistické politiky a podnítí odklon od globalizace. Čínský vývoj je vnitřně nerovnoměrný v různých regionech a mezi městskými a venkovskými oblastmi, zatímco rozdíly v příjmech se prohloubily. A přestože je Čína stále největší výrobní základnou na světě, je zranitelná vůči obchodní politice některých zemí, které by jí mohly odepřít přístup ke klíčovým technologiím a komponentům, například v polovodičovém průmyslu, kde stěžejní čínské podniky zůstávají do značné míry závislé na dovozu.

Čína počítá se svým rostoucím domácím trhem v prostředí méně příznivého vnějšího prostředí. Nedávné projevy Xi Jinpinga naznačují, že vedení Číny předpokládá model ekonomického rozvoje, který se při využití výhod velkého a rostoucího domácího trhu spoléhá převážně na „vnitřní cyklus“ a je doplněn „vnějším cyklem“. Ale vzhledem k tomu, že v některých zemích čelí globalizace odporu, může být pro Čínu obtížné počítat s vnější poptávkou pro další zvýšení jejího podílu na globálním trhu.

Růst Číny byl navíc již v posledních letech významně tažen domácí poptávkou. Zdá se, že domácí potenciál Číny je značný － její poměr urbanizace dosáhl 60 procent, HDP na obyvatele přesahuje 10 tisíc amerických dolarů a její skupina se středními příjmy v roce 2019 tvořila téměř jednu třetinu její populace.

Očekáváme, že Čína rozšíří domácí trh, vyvine svou původní technologii a bude prosazovat internacionalizaci RMB, aby byla zajištěna její ekonomická a finanční bezpečnost bez ohledu na výsledek amerických prezidentských voleb 3. listopadu.

Jia