Šanghajský veletrh je důkazem cesty vpřed

V čínské Šanghaji právě probíhá mezinárodní veletrh China International Import Expo (CIIE2020) a mě nezbývá v současné koronavirové době nic jiného než ocenit výhody toho, že existují sociální sítě, na kterých sleduji nejrůznější videoreportáže, která celému světu přibližují zmíněný veletrh, vystavovaný sortiment zboží nebo třeba atmosféru tohoto nadmíru zajímavého podniku.

Při samotném vstupu na tuto největší akci tohoto typu v Číně, která se zaměřuje na dovážené produkty a již potřetí se koná právě v těchto dnech (5.- 10. 11. 2020) na největším výstavišti na světě, tedy na National Exhibition and Convention Center, vítá příchozí návštěvníky a vystavovatele ladnými pohyby dokonale tančící robot. Vysoký je zhruba jako dospělý člověk a zřejmě má i talent pro taneční kreace, protože tančí za zvuků rytmické hudby, uklání se a vítá kolemjdoucí. Zrovna včera jsem se s ním seznámil prostřednictvím sociální sítě Facebook a musím napsat, že ani mě nenechal lhostejným, zaujal mě a já se musel pousmát jeho krokům, protože je vážně lepší tanečník, než jsem třeba já. Ale o tom až jindy.

Před dvěma lety český prezident Miloš Zeman právě na tomto veletrhu seděl u noblesně působícího černého klavíru světoznámé české značky Petrof a hrál svému čínskému protějšku Si-Ťin-pchingovi skladbu s názvem A Sentimental journey. Prostřednictvím hudby tehdy český prezident Zeman vyjádřil nejenom samotnému čínskému prezidentovi, ale i čínskému lidu, přátelství a úctu. Tak jsem to tehdy vnímal nejenom já, ale snad každý, kdo poslouchal tóny zmíněné skladby. Byla to poněkud radostnější doba, než dnes a v Šanghaji byla řada významných politiků a byznysmenů, namátkou třeba americký byznysmen Bill Gates a mnozí další. Kvůli světové pandemii nyní do Šanghaje bohužel nedorazilo mnoho zahraničních politických lídrů, mnozí reprezentanti zahraničních podnikatelů jsou však pochopitelně přítomni.

Také Česká republika má na tomto veletrhu své zástupce, vždyť zmíněná akce pokrývá řadu odvětví, a to od strojírenství přes spotřební zboží, až po zemědělské produkty a potraviny. Zvláštní hala je i tento rok určena národním prezentacím jednotlivých států. Jen prezident Miloš Zeman letos na klavír značky Petrof v Šanghaji nezahrál, možná i proto, že se zotavuje ze srpnového pádu, při kterém utrpěl zranění pravé ruky a stále rehabilituje. Prezentaci nadmíru kvalitních českých výrobků jsem si každopádně nemohl nechat ujít ani letos.

A měl jsem štěstí, protože na dalším šikovně natočeném videu jsem měl možnost pozorovat nejrůznější produkty značek českých firem, které jsou letos v Šanghaji přítomny, jako například TON, což je zkratka slov Továrna na ohýbaný nábytek, která při výrobě vskutku stylového nábytku používá originální technologii ručního ohýbání dřeva. Tuto metodu v Bystřici pod Hostýnem, kde tato česká nábytkářská firma sídlí, používají již od roku 1861. Filozofií TONu je propojovat ruční ohýbání dřeva s nápady českých a zahraničních designérů, takže je jasné, že tato firma si zájem svých výrobků v Číně právem zaslouží a něco proto dělá, protože se právě nyní prezentuje (nikoliv poprvé) až v Šanghaji!

Přes záplavu nejrůznějších značek kvalitních českých piv nebo třeba tužek a dalších psacích a výtvarných potřeb z KOH-I-NOOR-HARDTMUTH, tedy firmy sídlící v Českých Budějovicích, jsem se prostřednictvím video reportáže vzápětí kochal kumštem a uměním českých sklářů. V bohaté prezentaci výrobků z českého skla mě dokonale fascinovaly mnohdy rozložité, až košatící se lustry, nejrůznější druhy štíhlých váz, originální svícny nebo třeba zajímavě vyvedené skleničky z barevného skla. Věhlasné české firmy Preciosa nebo Crystal Bohemia, stejně tak jako další české sklářské firmy, skutečně mají asijským trhům co nabídnout a je určitě dobře, že jsou na veletrhu i v dnešních těžkých časech fyzicky přítomny.

Vždyť sklářství má konkrétně v Českých zemích svou dávnou tradici. Vděčíme za to jednak vhodným přírodním podmínkám, které kdysi dávno skýtaly skoro všechno potřebné pro samotnou výrobu skla. Především to ale byla zručnost, šikovnost a v neposlední řadě pracovitost českých sklářských fachmanů, kteří dodávali samotným výrobkům vynikající vlastnosti. Podnikatelé se sklem poté již za skutečně starých časů učinili z českého skla bez přehánění celosvětově známý pojem.

Za poznámku také stojí připomenout fakt, že po roce 1989 v tehdejším Československu došlo i ve sklářském odvětví k výrazným změnám, kdy velké státní podniky se ve vlně privatizací a jiných turbulencí přeměnily na nové, mnohdy zpočátku nepříliš úspěšné firmy, které musely tvrdě bojovat o nové trhy a odbyt. Některé bohužel zcela zanikly, protože byly zahraniční konkurencí doslova zlikvidovány a těm šťastnějším se postupem doby podařilo znovu dosáhnout evropského, nebo třeba i světového významu.

Zejména výtvarný styl se začal ve sklářském odvětví v České republice začátkem 21. století rozvíjet v nebývalé škále tradičních i moderních uměleckých stylů a je dobře, že doba i dnes přeje otevřené výměně zkušeností mezi domácími a zahraničními řemeslníky a umělci. Mnozí kumštýři se vrací k tradičním technikám ruční výroby a nacházejí další nové postupy a způsoby jejich využití. Byl jsem svědkem toho, že se v posledních letech v České republice sklářská centra otevírají široké veřejnosti a nabízejí návštěvníkům možnost si prohlédnout, nebo mnohdy dokonce vlastnoručně vyzkoušet práci se sklem. Třeba se taková možnost naskytne i návštěvníkům zmíněného veletrhu v Šanghaji.

Protože jak zdůraznil ve svém projevu na samotném zahájení tohoto mezinárodního podniku čínský prezident Si-Ťin-pching, tak převládající trend zemí směřujících k otevřenosti a spolupráci zůstává nezměněn. Podle jeho slov se všechny země musí spojit, aby společně řešily rizika a výzvy, posílily spolupráci a komunikaci a přijaly větší vzájemnou otevřenost.

„Světová pandemie COVID-19 přispěla k nestabilitě a nejistotě světové ekonomiky. Při pohledu zpět do historie však lidstvo vždy dokázalo postupovat vpřed navzdory rizikům, katastrofám či „nepříznivým proudům“ a lidstvo musí a bude i nadále kráčet kupředu,“ zdůraznil v projevu při zahájení veletrhu CIIE2020 Si-Ťin-pching.

Je zřejmé, že zmíněný mezinárodní veletrh v Šanghaji, kterého se jen v minulém roce zúčastnilo celkem 181 zemí světa, více než 3800 vystavovatelů z řad firem a více než 500 tisíc čínských a zahraničních nákupčích, je opravdu velkou mezinárodní akcí světového významu. V minulém roce po základním šestidenním období výstavy veletrh dokonce pokračoval v prodloužení, a to až do 20. listopadu! Toto opatření tehdy zpřístupnilo národní pavilony na CIIE, pochopitelně včetně toho českého, širší čínské veřejnosti.

Je dobře, že se výše uvedený veletrh uskutečnil i v tomto těžkém roce, protože se právě prostřednictvím této akce reálně naplňují slova čínského prezidenta o tom, že lidstvo musí kráčet kupředu, a to i navzdory „nepříznivým proudům“. Tento veletrh budiž toho důkazem.

Radovan Rybák