Ambice zelené Číny prosazují udržitelný rozvoj ve světě

Chcete-li vybrat nejžhavější zprávy o změně klimatu v roce 2020, musíte mezi nimi uvést významnou událost, ke které došlo 22. září. V tento den čínský prezident Xi Jinping (Si Ťin-pching) během Valného shromáždění OSN oznámil, že zvýší celostátně stanovené příspěvky podle Pařížské dohody, a zavázal se usilovat o dosažení maxima uhlíkových emisí do roku 2030 a usilovat o dosažení uhlíkové neutrality do roku 2060.

Druhá největší světová ekonomika poprvé stanovila jasný časový bod pro splnění závazků uhlíkové neutrality, což je klíčové opatření na podporu udržitelného rozvoje světa. „Ambiciózní“ „To je překvapení“... V online komunitě složené z mezinárodních lidí, kteří dlouhodobě sledují změnu klimatu, jsou podobné komentáře o Číně nekonečné.

Víte, ve srovnání s většinou zemí, které přijaly závazky v oblasti uhlíkové neutrality, je ekonomický růst Číny stále na vzestupu a dosud se úplně neoddělil od uhlíkových emisí. Od „vrcholu“ k „nulovému uhlíku“ je doba, aby Čína realizovala svou vizi uhlíkové neutrality, jen zhruba poloviční oproti rozvinutým zemím, jako je Německo a Spojené království. Intenzitu této transformace lze považovat za bezprecedentní a odhodlání Číny řešit změnu klimatu je evidentní.

V posledních letech Čína urychlila svou ekonomickou transformaci, zlepšila svou energetickou strukturu, vypěstovala zelený životní styl a vybudovala systém ekologické civilizace. Od prvního návrhu v roce 2005 po současnou realizaci se stal koncept „Modrá voda a zelené hory jsou zlaté a stříbrné hory“ konceptem zeleného rozvoje, který obecně uznává celá čínská společnost. Statistiky ukazují, že v roce 2019 poklesla čínská spotřeba energie na jednotku HDP ve srovnání s rokem 2015 o 13,2 % a emise oxidu uhličitého na jednotku HDP oproti roku 2005 poklesly o 48,1 %. Za posledních 10 let se čínská zalesněná plocha zvětšila o 70 milionů hektarů. Satelitní snímky NASA potvrzují, že „čínská lesní plocha představuje pouze 6,6 % z celkového počtu na světě, ale 25 % celosvětového čistého přírůstku zelené vegetace pochází z Číny."

Po ukončení 13. čínského pětiletého plánu a zahájení 14. pětiletého plánu vstoupí výstavba ekologické civilizace také do nové fáze historického vývoje. Podle návrhu 14. pětiletého plánu do roku 2025 poklesne podíl uhlí v čínské energetické struktuře na 52 % a 42 % čínské elektrické energie bude z obnovitelných zdrojů nebo z jaderné energie. Do roku 2035 „Bude široce formována zelená produkce a životní styl, emise uhlíku dosáhnou svého vrcholu a neustále se budou snižovat, ekologické prostředí se v zásadě zlepší a cíle budování krásné Číny bude v zásadě dosaženo.“ V Evropě se podle výroční zprávy o energii vydané Evropskou komisí očekává, že do konce roku 2020 dosáhne podíl obnovitelné energie na celkové spotřebě energie v EU 22,8 % až 23,1 % a v roce 2030 se očekává další zvýšení na 32 %. S podobným cílem a společným úsilím o omezení globálního oteplování a vybudování krásné planety vytvoří zelené partnerství mezi Čínou a EU model pro svět, poskytne zemím referenční rozvojové cíle a plány pro provádění, což nakonec povede k dosažení nulového uhlíku. Cílem Země je významně přispět k budování „komunity se společnou budoucností pro lidstvo“.

Zejména na summitu OSN o ambicích v oblasti klimatu, který se konal 12. prosince, představil čínský prezident Xi Jinping tříbodový návrh týkající se budoucnosti globální správy v oblasti klimatu a oznámil řadu nových opatření pro Čínu, aby do roku 2030 snížila emise uhlíku a zahájila novou cestu globální reakce na změnu klimatu. Mezinárodní společenství obecně hodnotilo, že čínské iniciativy a opatření hrají příkladnou roli a jsou důležitou akcí na podporu mezinárodního společenství osudu lidstva.

Jako propagátor a praktik Pařížské dohody Čína nejenže nepřetržitě prosazuje svůj vlastní ekologický rozvoj, ale také aktivně prosazuje globální nízkouhlíkovou a čistou transformaci. Od vodní elektrárny Karetta v Guineji až po solární termální fotovoltaický hybridní projekt ve Spojených arabských emirátech rozvinula Čína rozsáhlou spolupráci v oblasti obchodu s energií, investic, výrobních kapacit, zařízení, technologií a norem s více než 100 zeměmi a regiony po celém světě.

Kromě toho se Čína také aktivně účastní mnohostranné správy energie a účastní se mezinárodní energetické spolupráce v rámci mnohostranných mechanismů, jako jsou OSN, G20, APEC a BRICS. V posledních pěti letech se Čína ujala vedení při vydávání „Čínského národního plánu pro provádění Agendy 2030 pro udržitelný rozvoj“, podpisu a ratifikaci Úmluvy o biologické rozmanitosti atd. Carolina Schmidt, předsedkyně konference OSN o změně klimatu v roce 2019, uvedla, že Čína hrála důležitou roli při provádění Pařížské dohody, usnadňovala konsenzus mezi všemi zeměmi a společně řešila problémy klimatu ve světě.

Podle 14. čínského pětiletého plánu bude čínská zelená transformace výroby a životního stylu v příštích pěti letech dosahovat významných výsledků a celkové emise hlavních znečišťujících látek budou i nadále klesat; do roku 2035 budou čínské emise uhlíku po dosažení svého maxima stabilně klesat. Ekologické prostředí se zásadně zlepší a cíle budování „krásné Číny“ bude v zásadě dosaženo.

Lze předvídat, že Čína, která dodrží své sliby, bude pod vedením nové rozvojové koncepce prosazovat komplexní zelenou transformaci hospodářského a sociálního rozvoje a dosáhne cíle v boji proti změně klimatu na zemi. Jak však vyzval generální tajemník OSN António Guterres, řešení změny klimatu vyžaduje globální opatření. Pro zlepšení svého národního nezávislého příspěvku Čína dělá, co říká, a očekává, že více zemí přijme opatření ke společnému budování čistého a krásného světa a pro zachování udržitelné „zelené banky“ pro budoucí generace.

Pe