Je čas ukončit rozdíly a obnovit technologickou spolupráci

Autor: Azhar Azam pracuje v soukromé organizaci jako analytik trhu a obchodu.

Amerika se považuje za „válečnický stát“, který věří v použití síly k prosazení své dominance po celém světě. Během své více než 240leté historie bylo jen velmi málo případů, kdy byly USA v míru, protože nástupci George Washingtona byli zapojeni do bombardování civilistů a mazání měst menších národů.

Teroristické útoky z 11. září otřásly staletou americkou „pýchou“ a mocí opilé USA dosud utratily přes 6,4 bilionů dolarů z peněz amerických daňových poplatníků, aby zakryly své naprosté selhání, přičemž zabily více než 800 tisíc lidí a vysídlily miliony lidí po celém světě. Poté, co koordinované útoky odhalily vážné nedostatky v přehnané obraně USA a vnitrozemské bezpečnosti, nárůst tajných operací a otevřených intervencí v zahraničí USA znamenal velkou zátěž pro americkou ekonomiku a stagnující technologický růst.

O několik let později si USA najednou uvědomily, že se Čína stává přední světovou ekonomickou a technologickou velmocí a hrozí, že ukončí jejich mezinárodní nadvládu pevným dodržováním své politiky nezasahování.

Zatímco se USA rozhodly postoupit ekonomické a technologické prostředky, aby naplnily své zámořské vojenské cíle, Čína směřovala veškerou energii a zdroje k prosazování rozvoje, růstu, produktivity, zmírňování chudoby a technologií. To je palivo pro chytřejší výrobky v 21. století.

Čína je i nadále největším výrobcem a vývozcem spotřební elektroniky, přičemž její podíl v roce 2018 na celosvětové produkci mobilních telefonů, počítačů a televizorů dosáhl 70–90 procent. Ani Trumpova cla nezastavila americké kupce v nákupu čínských produktů a vývoz do USA v listopadu vzrostl o 46,1 procenta na přibližně 52 miliard dolarů.

Nedávno schválený čínský výrobce dronů DJI je zdaleka největším komerčním výrobcem dronů na světě a představuje 70-80 procent globálního trhu. Odborníci tvrdí, že DJI je vysoce vertikálně integrovaná společnost, která vyrábí spoustu vlastního hardwaru a není vázána na americký operační systém, takže černá listina nebude bránit růstu společnosti a mohla by ovlivnit americké firmy prodávající komponenty DJI.

V roce 2013 se Čína stala největším trhem průmyslových robotů na světě a v letech 2017 a 2018 představovala 38 procent z celkového počtu instalací. Peking plánoval do roku 2020 vyrobit 100 tisíc průmyslových robotů ročně a nejrychleji rostoucí trh s robotikou daleko přesáhl svůj cíl výrobou více než 180 tisíc průmyslových robotů za prvních 10 měsíců roku 2020.

V období od ledna do listopadu 2020 dosáhl čínský softwarový a informační průmysl výnosů 7,31 bilionu yuanů (1,12 bilionu dolarů), včetně elektronického obchodu, průmyslových softwarových produktů a velkých dat, cloudu a služeb informačních technologií. Vývoz softwaru přes poklesl o 0,8 procenta stále dosáhl 41,7 miliard dolarů. Čína je také největším světovým trhem s internetem věcí (IoT) a průmyslovým internetem věcí (IIoT).

V červenci 2017 čínská vláda oznámila, že ze země udělá světového lídra v oblasti umělé inteligence prostřednictvím třístupňového plánu: do roku 2020 se vyrovná technologickým schopnostem současných světových lídrů v oblasti umělé inteligence, do roku 2025 učiní zásadní průlom a v roce 2030 bude světovým lídrem.

Je na dobré cestě stát se první globální supervelmocí v AI kombinací objemu dat s talentem, společnostmi, výzkumem a kapitálem k vybudování předního ekosystému AI. Li Kaifu (Li Kchaj-fu), autorita v AI a autor jedné z nejvlivnějších knih o technologii, řekl Forbes, že Čína se díky datům, AI a podnikatelskému ekosystému rychle vyvinula jako skutečný inovátor a v AI dohnala USA.

Vládní podpora čínským společnostem zabývajícím se umělou inteligencí jim pomohla vyřešit problémy v reálném světě, od lékařského zobrazování pro diagnostiku rakoviny a nemocí až po aplikace inteligentních měst.

Nedávná zpráva společnosti International Data Corporation zabývající se výzkumem globálního trhu odhaduje, že čínský trh s umělou inteligencí v roce 2020 dosáhne zhruba 6,3 miliardy amerických dolarů a očekává se, že udrží kombinovaný roční růst o 30,4 procenta na rekordních 17,2 miliardy amerických dolarů do roku 2024. To zachycuje Čínu s příspěvkem 15,6 procent v příštích čtyřech letech jako jednu z klíčových hnacích sil při podpoře globálního rozvoje AI.

Nejnaléhavější obavou USA je role Číny v rozvoji globální 5G infrastruktury. Zatímco rozvojové a rozvíjející se trhy pravděpodobně uvítají společnost Huawei, protože vítají čínské nízkonákladové a vysoce kvalitní vývojové sítě příští generace, hlavní evropské země, jako je Německo, Itálie a Francie, dosud blokovaly asertivitu Trumpovy administrativy, aby vyloučili největšího světového poskytovatele telekomunikačních sítí v budování své 5G infrastruktury.

Washington narušil globální podnikání společnosti Huawei a v loňském roce umístil čínského technologického obra na černou listinu exportu USA. Společnost však za prvních devět měsíců roku 2020 stále vykázala působivý růst o 9,9 procenta a zaznamenala tržby ve výši přibližně 100 miliard dolarů, což ukazuje její odolnost vůči americkým extempore.

Změna vlády může být správnou dobou, aby USA změnily svůj postoj k Číně. Trumpova politika omezování přístupu čínských společností k pokročilým technologiím však nemohla zpomalit technologický růst Pekingu.

Stejně jako její další plány rozvoje a růstu jsou čínské technologické ambice transparentní a mírové a jejich účelem není poškodit ekonomické zájmy USA.

Jakmile USA upustí od svého cynismu vůči Číně, dvě největší ekonomiky světa dokážou urovnat vztahy. Washington by měl přestat bruslit na tenkém ledě a přestat vnímat Peking jako protivníka nebo strategického konkurenta. Obě strany historicky udržovaly technologický vztah a stále mohou řešit své rozdíly v technologiích, čímž by ulehčily lidem obou zemí a lidstvu zasaženému ekonomikou a pandemií, rovněž by dláždily cestu k vybudování bezpečného, mírového, prosperujícího a technologicky vyspělého světa.

Jia