Lepší investiční prostředí díky Komplexní investiční dohodě mezi EU a Čínou

Otevírání se Číny vůči světu je dlouhotrvající proces, který byl zahájen již před desítkami let. Tehdy Čína zvolila cestu postupných reforem spíš než rychlé změny struktury celé ekonomiky a jejího fungování. Od prvních kroků k vytváření soukromého vlastnictví však již uplynulo několik desetiletí, stejně jako se již zformovalo energické tržní prostředí a moderní výrobní prostředí.

Čína po celou dobu přitahovala zahraniční podniky k investicím do Číny, přičemž tento trend nadále pokračuje. Většina největších světových zahraničních společností má zastoupení v Číně, často ve spolupráci s místním partnerským podnikem, se kterým zakládá společný podnik, známý obvykle jako joint venture. Vzhledem k postupnému otevírání své ekonomiky čínské příslušné zákony a vyhlášky v minulosti ve většině sektorů vyžadovaly součinnost s místní partnerskou společností. Tato struktura je dodnes běžná a často k vidění.

Touto formou fungují například německé automobilky v Číně, které v Číně začaly působit ve spolupráci s místními čínskými podniky již v 80. letech minulého století, mezi které spadá i česká Škoda Auto. České škodovky se pro čínský trh vyrábí přímo v Číně jako součást SAIC Volkswagen, kde Volkswagen je ve společném podniku s čínskou státní společností a jedním z největších výrobců automobilů Šanghajská korporace automobilového průmyslu neboli SAIC Motor.

V posledních letech Čína začala ve větší míře také investovat do zahraničí včetně do Evropy a do zemí podél Pásma a stezky. V Evropě v posledních letech k dochází akvizicím řady společností a k rozšiřování působnosti čínských společností, které doprovází jejich investice. V zemích podél Pásma a stezky jsou obzvlášť patrné čínské investice do infrastrukturních a energetických projektů, tedy silnic a dálnic, železnic, přístavů a lodní dopravy a do elektráren a struktur energetických rozvodů.

Podle Zprávy o světových investicích pro rok 2019 vydaných Shromážděním Organizace spojených národů o obchodě a rozvoji (UNCRAD World Investment Report 2019) byla Čína druhým největším příjemcem zahraničních investic pouze za Spojenými státy americkými a před Hong Kongem, který je v souladu s politikou jedné země, dvou systémů i měn veden standardně jako samostatná destinace investic. V roce 2019 v Číně vzniklo přes 40 000 nových podniků investovaných ze zahraničí, přičemž bylo realizovaných 834 projektů, jejichž investice přesáhla 100 milionů amerických dolarů.

V průběhu roku 2020 investice evropských společností v Číně, převážně z Německa, Nizozemí a Francie, dosáhly přibližně 2,3 miliard amerických dolarů. Investice probíhaly nejvíc do automobilového průmyslu, dále hodně do základních materiálů a do potravin a zemědělství. Většina investujících byli soukromé společnosti, které v Číně chtěli působit ve svém kmenovém odvětví, zatímco investice z Číny do Evropské unie plynuly převážně ze strany čínských státních podniků.

Přes obrovské kroky, která Čína již na své cestě k tomu stát se nejvýznamnější a nejvyspělejší ekonomikou světa organicky integrovanou do světové ekonomiky, má řada evropských podniků pocit, že by Čína měla být otevřena víc a zajistit rovnější podmínky zahraničním, respektive evropským podnikům s podniky čínskými. Mezi časté připomínky patří volání po uvolnění necelních bariér pro podnikání, po transparentnějších, konzistentnějších a předvídatelnějších nařízeních spojených s podnikáním v Číně, stejné zacházení s domácími a zahraničními podniky a lepší ochranu duševních práv. Až 62 % členských podniků Obchodní komory Evropské unie ve Výzkumu o důvěře v podnikání v Číně 2020 (China Business Confidence Survey 2020) prohlásilo, že vyšší otevřenost čínských trhů by je vedla ke zvýšení svých investic v Číně.

Přesně z tohoto důvodu Evropská unie a Čína již řadu let jednají o Celkové dohodě o investicích (Comprehensive Agreement on Investment), která má doplnit, rozšířit a do jisté míry nahradit bilaterální dohody o investicích uzavřené mezi Čínou a jednotlivými zeměmi. Celková dohoda o investicích mezi Čínou a Evropskou unií má vytvořit volnější tržní podmínky, které by se podle evropských investorů více blížily statutu čínských společností.

Čína již v uplynulých letech vynaložila nemalé úsilí na zlepšení svého podnikatelského prostředí a reagovala na podněty zahraničních investorů. To vedlo k hodnocení čínského podnikatelského prostředí Světovou bankou na 31. příčku na světě s celkovým hodnocením 77,9 bodů. Reformy posledních let vedly ke zjednodušení a zdokonalení úředních úkonů spojených se zakládáním společnosti, stavebními povoleními, elektrikou, registrací majetku, úvěry, ochranou minoritních akcionářů, přeshraničími platbami, vymáháním smluv a insolvencí.

Dne 1. ledna 2020 navíc vstoupil v platnost nový Zákon o zahraničních investicích, který nahradil stávající zákony o podniky plně vlastněné osobami ze zahraničí, smluvní společné podniky a joint venture podílnické společné podniky joint venture. Nový zákon reagoval na podněty Evropské unie, a především v oblasti ochrany duševních práv vytvořil právní zázemí pro účinnou ochranu práv a zájmů zahraničních investorů.

Akumulované investice z Evropské unie do Číny již dosáhly celkové hodnoty přes 140 miliard Euro, přičemž čínské investice do Evropské unie dosáhly 120 miliard euro a Celková dohoda o investicích má být „nejambicióznější dohodou, která kdy Čína s jinou zemí uzavřela“.

Podle vyjádření Evropské komise Celková dohoda o investicích uvolňuje a liberalizuje již uskutečněné investice a slouží jako opatření, které má za cíl předejít stahování investic z Číny. Má vést k jasnému, transparentnímu vstupu společností Evropské unie na čínský trh a přináší mechanismus řešení sporů v případě porušení závazků. V řadě sektorů dojde ke zrušení kvantitativních omezení, omezení limitu nejvyššího podílu ve společnosti a požadavků na založení společného podniku joint venture.

Trh evropské strany je již z velké části otevřený a srovnatelné nástroje čínským investorům dlouhodobě zajišťuje v rámci Obecné dohody na obchod ve službách (General Agreement on Trade in Services – GATS). Podobně jako Čína má svůj neustále se zkracující negativní seznam sektorů, kam zahraniční investoři nemohou investovat a který Celková dohoda o investicích respektuje, strana Evropské unie si ponechává možnost omezovat zahraniční investice v odvětvích, která různé evropské země považují za citlivé. Jedná se především o energetiku, zemědělství, rybolov a veřejné služby.

Konkrétní pozitivní výsledky a zlepšení spolupráce můžeme očekávat například ve výrobě. Zde by po uzavření průlomové Celkové dohody o investicích mělo pro společnosti Číny a Evropské unie vzniknout vyrovnané hrací pole kromě odvětví, kde Čína má již v současné době nadprodukci. Přibližně polovina všech investic zemí Evropské unie vykonaných do Číny jsou v oblasti výroby, především dopravních a telekomunikačních zařízení, chemických látek a chemikálií, zdravotního zařízení a dalších. Evropská komise ocenila, že Čína vyjádřila ochotu přijmout závazky k jakým se doposud s žádným jiným partnerem nebyla ochotna zavázat.

V oblasti výroby automobilů bylo dosaženo dohody ohledně vyřazení požadavků na společné podniky joint venture včetně sektoru automobilů na nové energie. Ve finančních službách Čína postupně liberalizuje svůj finanční sektor a v bankovnictví, obchodování s cennými papíry, pojišťovnictví a správě bohatství dojde k rozvolnění limitu maximálního podílu ve společnosti.

Dále má dojít k uvolnění vstupu zahraničních společností do sektoru soukromých nemocnic, který je tradiční francouzskou specialitou. Požadavek na zřízení společného podniku joint venture pro podnikání v tomto sektoru má být zrušen v nejvýznamnějších čínských městech včetně Pekingu, Šanghaje, Tianjinu, Guangzhou a Shenzhenu.

Ke zvyšování otevřenosti čínského trhu mají do budoucna směřovat výzkum a vývoj, především biologický výzkum, poskytování telekomunikačních a cloudových služeb, počítačových služeb, pro které má být přijata „doložka technologické neutrality“. V mezinárodní námořní dopravě má být umožněno společnostem Evropské unie investovat do některých částí tohoto odvětví, jako jsou manipulace se zbožím, skladování a skládání kontejnerů, námořní agentury a další. To umožní evropským společnostem zorganizovat celé spektrum dopravy „ode dveřím ke dveřím“. V leteckých službách má dohoda evropským společnostem investujícím v Číně zajistit otevření počítačových rezervních systémů a možnosti poskytovat marketingové služby.

V obchodních službách jako jsou služby spojené s nemovitostmi, nájmem a pronájmem, oprava a údržba v dopravě, reklamy, marketingový průzkum, consulting pro potřeby managementu nebo překladatelské služby má být zrušen požadavek na společný podnik, stejně jako pro poskytovatele služeb spojených s životním prostředím jako je kanalizace, odhlučnění, likvidace pevného odpadu, čištění výfukových plynů, ochrana přírody a další služby.

Pro potenciální investory Evropské unie pak může být významná zpráva, že manažeři a specialisté evropských společnostech budou moci v čínské filiálce pracovat až 3 roky bez omezení jako jsou kvóty ohledně trhu práce. Zástupci evropských investorů budou moci volně vstupovat na území Číny ještě před realizací investice.

Inovace Celkové dohody o investicích spočívá v širokém záběru dohody. Zatímco dřívější bilaterální investiční smlouvy se zabývaly pouze ochranou investic po jejich realizaci, Celková dohoda o investicích se vyjadřuje také k fázi před vstupem do země protistrany, což povede k tomu, že investoři budou mít srovnatelný přístup k trhu jako domácí investoři.

Vyjednávání o Celkové dohodě o investicích začala v říjnu 2013 a první jednání proběhlo v listopadu 2013 v rámci 16. summitu Evropská unie – Čína. Ačkoli od ledna 2014 probíhají kola jednání, teprve v roce 2016 se obě strany shodly na záběru dohody a začaly jednat o konkrétním znění textu. V červenci 2018 na 20. summitu Evropská unie – Čína si obě strany poprvé předaly nabídku ohledně přístupu k trhu a v dubnu 2019 na 21. summitu Evropská unie – Čína se obě strany dohodly na tom, že jednání o Celkové dohodě o investicích dokončí v roce 2020. Tehdy započala v rámci 20. až 24. kol vyjednávání obě strany jednaly na hlavní témata jako jsou pravidla ohledně finančních služeb, transferů kapitálu, dostání závazků a mechanismu řešení sporů a otázku udržitelnosti investičního prostředí a následně od prosince 2019 došlo k druhé výměně nabídky ohledně přístupu k trhu.

V roce 2020 probíhala řada kol jednání na nejobtížnější témata. Cílená jednání od července 2020 vedla až k vyvrcholení jednání od 6. do 11. prosince 2020, kdy 35. kolo jednání o Celkové dohodě o investicích vedl osobně předseda Komunistické strany Číny Xi Jinping, díky kterému došlo k zásadnímu průlomu v jednáních a dosažení dohody.

I po odsouhlasení textu čeká ještě Celkovou dohodu o investicích nejméně jednoletá cesta, než dojde k ratifikaci a celkovému dokončení procesu právního vyladění textu předtím, než půjde ke schválení Evropskému parlamentu. Nicméně teď již nic nestojí v cestě tomu, aby se jednalo o přímočarý proces, který bude historickým milníkem ekonomické spolupráce evropských a čínských firem na trhu protějšku.

Dne 30. prosince 2020 se předseda Xi Jinping zúčastnil napjatě očekávané video konference s vůdci Evropské unie včetně německé kancléřky Angely Merkel a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Po video konferenci Evropská unie v rámci oficiálního tiskového prohlášení uvedla: „Evropská unie a Čína v principu dokončila vyjednávání o Celkové dohodě o investicích“.

Jan Körbel