Čína je již dnes na světové technologické špičce

Rozhovor s výzkumným pracovníkem, učitelem a prorektorem Západočeské univerzity v Plzni Luďkem Hynčíkem

Doc. Ing. Luděk Hynčík, Ph.D. absolvoval Západočeskou univerzitu v Plzni v roce 1998 a habilitoval se v roce 2014. Působí v oblasti impaktní biomechaniky, mechaniky diskrétních systémů, metody konečných prvků a částicových metod. Ve své vědecké kariéře se zaměřil na virtuální modely lidského těla využitelné pro analýzu rizika poranění v dopravě. Přednáší na Západočeské univerzitě v Plzni a je hostujícím profesorem na čínské Tianjin University.

Foto: Archiv Luďka Hynčíka

Navštěvujete Čínu poměrně často. Jedná se dnes o Váš druhý domov?

Když jsem před osmi lety navštívil Čínu poprvé, vnímal jsem ji plný očekávání jako tajemnou zemi a pociťoval jsem k ní velký respekt. Zajít si večer na pivo pro mě bylo takřka nemyslitelné nejen z důvodu jazykové bariéry. Postupem času jsem ale zjistil, že i když jsou mezi Českem a Čínou obrovské kulturní i geografické rozdíly, jsme si ve spoustě věcí s Číňany velmi podobní. Stále cítím k Říši středu velký respekt, ale vždy se tam rád vracím. Dnes jsem schopen se po Číně pohybovat sám a přijde mi to přirozené jako cestovat kdekoliv jinde ve světě. A i když je komunikace s lidmi s ohledem na zmíněnou jazykovou bariéru stále často velmi obtížná, obvykle za pomoci rukou, nohou a v případě objednávání jídla i obrázků, je mi v Číně příjemně a stejně jako doma si večer v klidu zajdu do baru na pivo. Mám v Číně spoustu přátel, se kterými jsem v neustálém kontaktu a kteří mi při cestě do Číny vždy připraví příjemné zázemí.

Byl jste před časem jmenován hostujícím profesorem čínské Tianjin University. V jakém postavení se dle Vašich zkušeností nachází v Číně hostující profesor?

Obecně ve světě znamená pozice hostujícího profesora mimořádnou pozici zřízenou za účelem rozvoje nějakého tématu, navázání spolupráce nebo výměny znalostí mezi univerzitami. Jinak tomu není ani v Číně. Jednou ročně v Tchien-ťinu přednáším v rámci týdenní blokové výuky a podílím se na společných výzkumných tématech. Velice si cením toho, že společným úsilím se podařilo veškeré aktivity rozvíjet i v loňském roce ovlivněném pandemií, takže jsem například svoji týdenní výuku realizoval pomocí videokonference z Česka.

Jaké jsou největší rozdíly mezi působením profesora na české a čínské univerzitě?

Z mých dosavadních zkušeností je působení profesora v obou zemích podobné. Stejně jako v Česku vede čínský profesor přednášky, školí studenty, řídí výzkumné týmy, účastní se odborných konferencí po celém světě a spolupracuje s praxí. V rámci univerzitního kampusu má veškeré zázemí včetně stravování, v případě hostujících profesorů i ubytování.

Jací jsou čínští studenti a jaký největší rozdíl spatřujete mezi čínským a českým studentem?

Čínští studenti jsou motivovaní a více se snaží. Určitou překážkou je zde jazyková bariéra. Ne že by se studenti nesnažili mluvit anglicky, ale domnívám se, že naučit se anglicky musí být pro čínského studenta daleko obtížnější než například pro českého. Ze začátku jsem se dostával do situace, že studenti nechápali, co jim chci sdělit. Ale časem jsem i s ohledem na to, že se sám čínsky učím, zjistil, že kvůli odlišné struktuře jazyka musí člověk uvažovat a vysvětlovat trochu jinak. Pro některé studenty je to opravdu složité, na druhou stranu před některými smekám, jak se anglicky domluví. Rozdíl je zde ten, že čínský student obvykle tráví na rozdíl od českého celý semestr na koleji v kampusu univerzity a některé přednášky probíhají i o víkendu. To je výhodou i pro mě v rámci mého hostování, jelikož jsem schopen celý přednáškový blok zrealizovat takřka nonstop.

Podílel jste se také na založení mezinárodního výzkumného centra Tianjin International Joint Research and Development Center, zaměřeného na oblast bezpečnosti vozidel. Prozraďte prosím našim čtenářům něco více o zmíněném mezinárodním centru.

Jedná se o společné výzkumné centrum čínských a českých vědců, kteří se za podpory průmyslových partnerů z oblasti převážně automobilového průmyslu podílejí na výzkumu nových technologií v dopravě. Díky tomuto tématu jsem se vlastně seznámil i s Tchien-ťinskou technologickou univerzitou, jelikož naše týmy vyvíjejí virtuální modely člověka pro zdravotnictví nebo průmyslovou praxi. Hlavním využitím je právě zvyšování bezpečnosti vozidel. S využitím počítačových simulací dokážeme s těmito modely navrhovat nebo optimalizovat bezpečnostní prvky nebo ochranné pomůcky snižující riziko poranění člověka. V současnosti se v tomto tématu zaměřujeme na budoucí mobilitu s důrazem na bezpečnost motocyklistů, což je v Číně velmi rozšířený dopravní prostředek, nebo bezpečnost autonomních vozidel, ve kterých vidíme budoucnost mobility lidí i zboží.

Pojďme nyní k politice. V únoru se uskuteční videosummit 17+1. Jaký signál vyšle Čína?

To je sám o sobě významný signál k posílení spolupráce.

Jak vnímáte čínský projekt eliminace chudoby v této zemi, který byl ukončen právě koncem minulého roku?

Čína je obrovská země s diametrálně odlišnými podmínkami pro život v různých svých částech od západu na východ. Úspěšně se snaží různými opatřeními bojovat s těmito náročnými geografickými podmínkami ovlivňujícími život tamějších lidí. Tato více než miliardová ukazuje země světu fungující systém eliminace chudoby a celkového zvyšování životní úrovně všech svých občanů.

Kde se podle Vás bude nacházet Čína za deset, dvacet let?

Čína se neuvěřitelně rychle rozvíjí ekonomicky i technologicky. Když se podíváme na bytovou výstavbu, rozvoj silniční a železniční sítě a investice do vědy a výzkumu, působení ve vesmírném programu nebo komunikačních technologiích, je Čína již dnes na světové technologické špičce a tuto pozici bude v příštích dvaceti letech jen posilovat.

Jaké jsou Vaše plány do budoucna právě v souvislosti s Říší středu?

Chci pokračovat ve spolupráci nejen s Tchien-ťinskou technologickou univerzitou, ale rád bych v Číně navázal i další kontakty za účelem uplatnění výsledků našeho výzkumu v praxi. Naše společné téma bezpečné budoucí mobility je klíčové pro rozvoj všech oblastí, navíc Čína má obrovský tržní potenciál schopný úspěšně uplatňovat výsledky výzkumu a vývoje v praxi.

Co byste popřál čtenářům tohoto čínského média do nadcházejícího roku 2021?

Všem čtenářům přeji pevné zdraví, hodně štěstí a optimismus. Všem nám přeji zdravý úsudek a rozum při zvládání pandemické situace a brzký návrat do normálních kolejí. V neposlední řadě vám přeji řadu zajímavých a inspirativních článků v tomto čínském médiu.

Radovan Rybák