USA by měly změnit svoji politiku vůči Číně

Autor: Sun Chenghao (Sun Čcheng-chao) je asistent profesora výzkumu na Institutu amerických studií v rámci Čínského institutu současných mezinárodních vztahů se sídlem v Pekingu.

Vláda USA vysílá signál o čínsko-amerických vztazích. Antony Blinken, ministr zahraničí Bidena, zdůraznil, že Čína představuje pro USA hrozbu, a podpořil tvrdý přístup k Číně. Na svém tiskovém briefingu tisková tajemnice Bílého domu Jen Psaki uvedla, že administrativa bude tuto hrozbu řešit se strategickou trpělivostí a k jednání s Čínou zaujme mnohostranný přístup. Zdá se, že zahraniční politika Bidenovy vlády vůči Číně má následující charakteristiky.

Za prvé Čína zůstává jednou z priorit zahraniční politiky USA, zejména v její indicko-pacifické strategii. USA z velké části zdědí „svobodnou a otevřenou indicko-pacifickou strategii“ a přetvoří své regionální spojence, aby budovaly koalice proti Číně. Kromě toho Bidenova administrativa zvolila Kurta Campbella jako indicko-pacifického koordinátora Rady národní bezpečnosti (NSC), což je nová pozice přezdívaná „asijský car“, a pověřila dva vyšší ředitele v NSC záležitostmi Číny, což všechno odráží důležitost čínské otázky.

Za druhé, USA snadno nezmění své strategické vnímání vůči Číně, ale revidují své strategické cíle. Je téměř dvojstrannou shodou, že není špatné považovat Čínu za „strategického konkurenta“, ale demokraté věří, že konkurence musí být ostražitá a skromná, na základě čehož by Amerika měla přehodnotit svůj strategický cíl „změnit Čínu“ a přehodnotit svá konkrétní opatření.

Za třetí, USA upraví své přístupy strategické soutěže s Čínou a zajistí, aby alianční systém hrál větší roli. Bidenova administrativa pravděpodobně vytvoří spojenectví v různých oblastech, například pozve Austrálii, Indii a Jižní Koreu do skupiny G7, vytvoří skupinu D-10 v oblasti ideologie a včetně Austrálie, Indie a Japonska upgraduje QUAD v oblast regionální bezpečnosti.

Obě země však stále mají prostor ke spolupráci a budování vzájemné důvěry. Zatímco Bidenův tým souhlasí s Trumpovou úvahou o vztahu mezi Čínou a USA, domnívá se také, že bilaterální vztahy by neměly sklouznout do přímé konfrontace, což by pouze poškodilo obě strany. USA by měly změnit svoji politiku vůči Číně a ponechat příležitosti otevřené.

USA by neměly zavrhovat zásadu angažovanosti, která podpořila diplomatické vztahy s Čínou trvající čtyři desetiletí. Obě strany by měly co nejdříve obnovit mechanismus dialogu na vysoké úrovni za účelem projednání strategických i konkrétních otázek. Čína chápe, že USA chtějí, aby byl dialog „zaměřen na výsledky“, ale USA by neměly klást předběžné podmínky, zejména nebrat v úvahu to, zda Čína udělá ústupky, jako jediné kritérium pro posouzení účinnosti dialogu.

Výměna mezi lidmi by měla sloužit jako nárazníková zóna v Číně a USA. Bidenova administrativa je odpovědná za kontrolu škod a za zrušení neuvážené politiky znovuotevřením konzulátu, uvolněním vízových omezení, podporou vzájemných studijních a turistických návštěv, vytvořením potřebného pohodlí pro čínská média v USA a propuštěním nezákonně zatčených čínských hostujících vědců.

V oblasti globálního řízení by USA měly spolupracovat s Čínou na řešení změny klimatu, COVID-19 a koordinaci makroekonomických politik. Obě země by měly posílit spolupráci v rámci WHO, usnadnit celosvětovou distribuci vakcín a aktivně koordinovat hospodářské politiky v rámci skupiny G20 a dalších mnohostranných mechanismů k posílení celosvětového hospodářského oživení.

I když by spolupráce a konkurence mohly existovat společně a stát se novým normálem v Číně a USA, obě strany by se měly vyvarovat hry s „nulovým součtem“, rozšířit spolupráci, aby vyrovnaly zhoubnou konkurenci, a přispívat světu posilováním vlastních schopností, spíše než snahou podkopávat druhou stranu.

Jia