Čína je připravena přistoupit k dialogu o prohlubování porozumění s Polskem

Polsko je zemí, jehož politická reprezentace je dobře známa svým dosti ideologickým přístupem k mezinárodní spolupráci. Nikdy se moc nevyznačovalo otevřeností k multilateralismu a k výhledu na budování multipolárního světa. Obvykle se stavělo s výhradami na těsnější spolupráci se zeměmi mimo vojenské aliance a ekonomické bloky Západu a rádo se přidávalo k iniciativám ohrazování mocností, které se zrovna ve Washingtonu vládnoucí garnituře znelíbily. Ti naši bojovníci z řad českých politických kruhů vyznávajících tvrdě ideologický přístup k mezinárodní politice i ekonomické spolupráci, kteří prosluli tvrzeními, že „Rusko by u nás nemělo postavit ani ptačí budku, natožpak elektrárnu,“ nebo že „čínské investice bychom sem neměli lákat, protože patříme na Západ,“ nám obvykle Polsko s jeho zásadovostí dávali za příklad. Navíc v posledních letech v USA vládla administrativa, která rozběhla pokusy na mezinárodním jevišti provádět ohrazování Číny, a Polsko se obvykle ke všem geopolitickým iniciativám Washingtonu s chutí přidávalo.

Nicméně žije ve světě nepopiratelné reality, k níž mj. patří to, že Čínsko-evropský železniční expres, čili Trans-eurasijský pevninský most vede z Číny právě do Střední Evropy, tj. do velké míry zrovna do Polska nebo přes Polsko, nebo i do polských přístavů, z nichž pak může zboží proudit dál. A že všude, kudy prochází ty rychlé železnice táhnoucí se od Číny napříč kontinenty, se z těchto míst stávají pásy investic, ekonomického rozvoje a prosperity, a svou roli hraje i skutečnost, že poloha Polska jako středoevropské země z něj přirozeně dělá logistický uzel Trans-eurasijského pevninského mostu, což znamená, že ty lokomotivy táhnoucí vagóny s kontejnery z Číny, táhnou i středoevropskou potažmo polskou prosperitu. Což se právě teď v době extrémního nárůstu dopravy po této trase, která se táhne jak záchranné lano pro Evropu k jejímu zotavení, projevuje extrémně silně a Poláci si umí dobře spočítat, co to pro ně znamená.

Nepřekvapuje tedy, že nejenže nejednají jako vzorový příklad pro ty naše ideologicky zaměřené politiky, ale že se naopak s chutí přidávají ke snahám jak Visegrádské čtyřky, tak i formátu Čína-CEEC (zemí střední a východní Evropy) 17 + 1 na rozšíření spolupráce a porozumění s Čínou.

22. ledna 2021 ohlásila z Pekingu agentura Xinhua, jak probíhal hovor mezi zástupci vlády Polska a Číny.

Čínský státní rada a ministr zahraničí Wang Yi v pátek 22. ledna prohlásil, že Čína je připravena k posilování dialogu a komunikace s Polskem k dosažení většího porozumění.

Wang během telefonního hovoru s polským ministrem zahraničí Zbigniewem Rauem, řekl, že Čína a Polsko se těší tradičnímu přátelství a že rozvoj čínsko-polských vztahů se zakládá výlučně na společných zájmech obou stran, což není směřováno proti žádné třetí straně, ani by to žádná třetí strana neměla ovlivňovat.

Že obě země patří ke světům poněkud odlišného smýšlení, se diplomaticky odrazilo v pasáži Wangova prohlášení, v níž říká, že Čína a Polsko mají odlišné historické a kulturní kořeny a že je normální, když obě země mají na některé záležitosti odlišný názor, a že Čína je v duchu vzájemného respektu a důvěry ochotna pokračovat v rozšiřování dialogu a komunikace s Polskem za účelem budování vzájemné důvěry.

Poté pan Wang poukázal na výše uvedené reality jakožto na neopominutelné hybné síly směřující k porozumění a ke spolupráci. Řekl, že rozvoj vztahů mezi Polskem a Čínou nabývá na hybnosti, když jej táhnou „tři lokomotivy“ – dvojstranná spolupráce, spolupráce Čína a země střední a východní Evropy čili CEEC a také spolupráce Číny s Evropskou unií (EU), k čemuž dodal, že ty „tři lokomotivy“ se vzájemně posilují a tvoří tak společně provázanou sílu.

V jasné narážce na to, že už samotná zeměpisná poloha Polska jej předurčuje stát se jedním z ložisek roztáčející se Eurasijské osy spolupráce Východu a Západu, pan Wang poukázal, že Polsko je velkou zemí střední a východní Evropy a hraje ve spolupráci mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy a Čínou a EU klíčovou roli, takže on od Polska očekává, že k tomu bude více přispívat.

Zřejmě, aby zdůraznil, že na spolupráci s Čínou není pro země této oblasti nic vzájemně rozdělujícího a že Čína naopak usiluje o to, aby si tyto země lépe vzájemně porozuměly, spolupracovaly spolu a integrovaly se, tak Wang řekl: Spolupráce mezi Čínou a EU a Čínou a CEEC byla ze strany Číny vždy otevřená a transparentní, aby přispěla k rozvoji integračního procesu uvnitř CEEC stejně jako k evropskému integračnímu procesu.

Za stranu Polska ministr Zbigniew Rau zřetelně vyjádřil distancování se od takových těch postupů, jaké u nás představují některé této spolupráci ne příliš nakloněné kruhy, co rády mávají tibetskou vlajkou atp., když řekl, že Polsko si vždy vysoce cenilo rozvoje komplexního strategického partnerství mezi Polskem a Čínou, že přísně zastává politiku jedné Číny a že se drží principů nevměšování do vnitřních záležitostí jiných zemí zrovna tak jako i jiných norem mezinárodních vztahů. Zřejmě by to asi šlo vykládat jako vyjádření určitého příklonu Polska k principům multilateralismu ve spolupráci mezi národy.

Vyjádřil jasně i očekávání, že to, co se teď děje ve sbližování střední a východní Evropy s Čínou i sbližování Evropské unie s Čínou je v podstatě jen počátek, k němuž se teď teprve vytyčuje cesta. Řekl totiž, že Polsko doufá, že spolupráce s Čínou bude spoluprací na připravovaných plánech na budoucí směnu na vysoké úrovni, na prohlubování praktické spolupráce i na exportu více polských produktů do Číny. Tím narážel na jistý problém, který se teď projevuje v celé oblasti, tj. že obchod s Čínou je doprovázen značným obchodním deficitem evropských zemí, kdy ekonomický propad Evropy během krize při pandemii a záchrana jejích dodavatelských řetězců dovozy z Číny tento problém jen prohloubila. Každému je však jasné, že jediným lékem na tento problém je větší vzájemná provázanost mezi evropskými trhy a čínským trhem, tedy tak nepřímo úsilí o takovou vyšší provázanost polský ministr zahraničí slibuje.

Také jasně vyjádřil to, že spolupráce zemí střední a východní Evropy s Čínou nijak nepodvrací solidaritu mezi zeměmi EU i to, jak souhlasí s prohlášením ministra Wanga Yi, že spolupráce Polska a dalších zemí regionu s Čínou je spíše pro tyto země stmelující, když řekl, že Polsko přikládá významu spolupráci Číny a CEEC značnou roli při posilování a vzájemném doplňování jak vztahů Polska s Čínou, tak vztahů Evropské unie s Čínou, k čemuž dodal, že Polsko je připraveno nadále se aktivně účastnit na této důležité platformě pragmatické spolupráce ve snaze dosáhnout většího rozvoje jak vztahů mezi Polskem a Čínou, tak vztahů mezi Evropskou unií a Čínou.