Vodítka k nastávajícímu Summitu Čína-CEEC 17+1

V úterý 9.2.2021, těsně před počátkem čínského nového roku, formou videokonference proběhne summit o spolupráci seskupení 17 zemí střední a východní Evropy s Čínou. Jde o summit a spolupráci, která má už 9letou tradici, jejíž význam neustále roste, o čemž vypovídají i zde už uváděná ohromná tvrdá čísla:

V době s pandemií spojené ekonomické deprese během roku 2020, kdy celkové objemy výroby a obchodu po celém světě klesly, úhrnný obchod Číny se zeměmi CEEC naopak o 8,4 procenta narostl a poprvé v historii těchto vztahů překročil hranici 100 miliard dolarů, uvádí čínské ministerstvo hospodářství. Nárůst byl v tomto krizovém roce o 8,4 procenta a dosáhl objemu 103,45 miliardy amerických dolarů (2227,6923 miliard Kč).

Od nesmělých počátků založení seskupení zemí střední a východní Evropy (CEEC) pro spolupráci s Čínou v roce 2012, které se mezitím rozrostlo na 17 zemí, takže je označováno i za formát 17+1, přilákaly tyto země do konce roku 2020 dohromady 3,14 miliardy dolarů (68 miliard Kč) čínských investic. Většina investic šla do energetiky, infrastruktur, logistiky, ale např. i do výroby automobilových dílů aj.

Ale i teď v době, kdy se ta spolupráce stupňuje a např. objem zboží přijíždějícího sem za minulý rok vlaky z Číny do Maďarska se zdesetinásobil, se o této události, jejíž význam vyplývá nejen z tvrdých výše uvedených ekonomických ukazatelů, ale i z toho, že se jí zúčastní jak prezident země představující druhou největší ekonomiku světa – Čínu – tak i hlavy dalších 17 zúčastněných států, přesto v médiích dost zarputile mlčí. Pokud se o ní někdo vyjádří, tak jsou to obvykle ideologicky angažované kanály, které o ní mluví buď jako o „nástroji čínské taktiky – rozděl a panuj – vůči Evropě“, nebo o „prázdné ulitě“, která v podstatě stejně nemá žádný obsah.

Je tedy dost těžké dovědět se, o čem se tam bude konkrétně jednat, ač z výše uvedeného je asi jasné, že to významné jistě bude a nepůjde o žádnou „prázdnou ulitu“.

Využijme tedy, abychom si udělali nějakou předběžnou představu o jednání a jeho významu, útržků několika prezentací z konference Světový dialog: Spolupráce 17+1 z 29. ledna, kde se virtuálně před tímto summitem sešli odborníci na uvedenou problematiku z Číny, České republika, Chorvatska a Polska, kteří mj. doporučují, aby o tom byla neustále vedena řada virtuálních dialogů.

Velmi zajímavá byla tvrzení v prezentaci bývalého ředitele AIIB v Polsku a přednášejícího na Univerzitě Kominsky Radka Pyffela. Ten s dobrou znalostí věci mluvil o tom, že je pro tuto spolupráci charakteristický ohromný potenciál, rozmanitost, řada výzev a vzájemné propojení. Mluvil o spoustě investičních příležitostí v této části Evropy, možnostech více pro tuto část Evropy otevřít čínský trh a o tom, jak je formát 17+1 šikovnou platformou k dialogu a výměně poznatků. Z jeho slov jasně vyplynulo, že tento formát spolupráce určitě není „žádná prázdná schránka“, když v rámci ní se rozbíhá třeba projekt železnice z Maďarska do Srbska čili napojení Balkánu na Čínsko-evropský expres vedoucí do střední Evropy spolu s napojením střední Evropy na Pás a cestu, jejíž trasa směřuje k Balkánu.

Přitom objemy přepravovaných nákladů po Čínsko-evropském expresu do střední Evropy, jenž se tím stává základním pilířem logistiky spolupráce Číny a Evropy, neustále prudce rostly i v roce pandemie a ekonomické deprese 2020. Od úsvitu civilizace se právě podél přepravních tras a logistických uzlů vytváří pásy prosperity, investic a ekonomického rozvoje a zrovna takové projekty, jako Čínsko-evropský expres, Pás a cesta, jakož i propojka mezi nimi maďarsko-srbská železnice, se za tímto účelem budují.

„Prázdná ulita,“ která v sobě bude mít tyto přepravní a logistické trasy s investičními zónami kolem nich, určitě nebude zet prázdnotou a nebudou v ní chybět investice a rozvoj.

Marek Hrubec, ředitel Centra globálních studií Filozofického ústavu Akademie věd ČR a člen Evropské akademie věd a umění na konferenci vystoupil dost odvážně: „Myslím, že země EU, včetně České republiky, a Číny, si jsou vědomy problému unilateralismu, a neustále posilují multilateralismus. V posledních několika letech čelil svět problémům s unilateralismem,“ řekl. Jeho slova lze v podstatě přeložit: Zúčastněné země se chtějí vymanit z mono-polárního světa „unilateralismu“ a to je jejich základní problém. Jde tedy o nastolení multipolárního světa „multilateralismu“ s právem na svébytnost a prosazování vlastních zájmů, když říkal: „Také na globální úrovni dodržování multilateralismu má dalekosáhlý význam.“ Platformu 17+1 vidí jako něco, co bychom mohli snad nazvat jedním z kondenzačních center takové multilaterální spolupráce a model k jejímu rozšiřování po světě.

Na konferenci promluvil také výzkumný pracovník Světového institutu pro výzkum rozvoje z Centra pro výzkum rozvoje Čínské státní rady Ding Yifang. Uváděl zde řadu čísel o objemu ekonomické spolupráce, např. že roku 2019 dosáhl obchod mezi Čínou a těmito zeměmi 95 miliard USD, na čemž je krásně vidět značný nárůst, k němuž došlo těmi více než 103 miliardami loni v době deprese a jaký je asi výhled na nárůst v době oživení. Kromě těch dost přes tři miliardy dolarů přímých investic sem do oblasti Čína vložila i 12 miliard dolarů investic nepřímých.

Trochu jako černý humor působily výroky Ding Yifanga, že z hlediska EU patří všech těch 17 zemí CEEC k rozvojovým zemím. A Čína je největším šampiónem, který táhne spolupráci mezi zeměmi globálního jihu, aby je pozdvihla k rozvoji a prosperitě. Tudíž je pro ni spolupráce s CEEC něčím na způsob spolupráce jih-jih.

Čína ví, jak dosahovat skutečně hmatatelného rozvoje, což ukazuje nejen na svém vlastním ohromujícím rozvoji, ale právě také na spolupráci s mnoha rozvojovými zeměmi, které díky spolupráci s ní dosahují rovněž ohromujícího rozvoje a prosperity, zejména díky infrastrukturním projektům zvláště do dopravních infrastruktur za ceny a úroky ve spolupráci s jinými nevídaně nízkými.

Že tento model funguje i na tzv. „rozvojové“ země Evropy (ze skupiny CEEC), vidíme už teď. Jen se nás Čína dotkla, máme tu Čínsko-evropský expres, chystá se sem Nová Hedvábná stezka, modernizují se přístavy v Řecku a i přes globální depresi tu roste obchod a doprava s Čínou. Možná by se z toho mohli poučit i ti, co mají v EU na starosti kohezní fondy a záchranné balíčky po pandemii.

Ding Yifanga mluvil i o akcích typu China International Import Expo, jak ty pomáhají s pronikáním evropského zboží na čínský trh, nebo o tom, že Čína sama je ještě pořád v procesu obnovení výroby, a jak se snaží světu včetně zemí CEEC poskytnout zboží umožňující jejich zotavení, což pro ni bude nepochybně i výhodné, neboť zotavení s Čínou spolupracujícího regionu pomůže táhnout i její rozvoj.