Je skutečně férové popsat spolupráci Čína-CEEC jako „rozděl a ovládni“?

2021-02-10 17:43:40
Sdílej:

Autor: Jonathan Arnott, bývalý člen Evropského parlamentu.

Sedmnáct plus jedna, řekl čínský prezident Xi Jinping (Si Ťin-pching) na nedávném summitu Čína-země střední a východní Evropy (CEEC), může být více než 18. Jako politická linie je navržena tak, aby sdělovala poselství: že celek je větší než souhrn jeho částí, pokud jde o spolupráci mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy. Tento pocit se zdá být oboustranný, ale existují obvinění, že by to mohlo být součástí strategie „rozděl a ovládni“ mezi Čínou a Evropskou unií (EU).

Priority východoevropských zemí v rámci EU se často liší od priorit samotné EU. Země, které byly součástí bývalého Sovětského svazu, se často rozhodly vstoupit do EU jako opevnění proti ruskému oživení, spíše než nutně sdílet politické priority EU.

Schéma nákupu vakcín, které je tolik kritizováno EU, otevřelo nejnovější schizma. Maďarsko schválilo jak čínskou vakcínu Sinovac, tak ruskou vakcínu Sputnik proti viru COVID-19, což je první země EU, která tak učinila. Politika rozdělení vakcínami poskytla Číně příležitost nabídnout vakcínu Sinovac Maďarsku, přičemž první zásilky by měly dorazit do konce tohoto měsíce. Uvádí se, že Česká republika může následovat vedení Maďarska. Schválením očkovacích látek před Evropskou agenturou pro léčivé přípravky se vzdalují od společného přístupu EU k této otázce.

Je nepravděpodobné, že by EU udělala velký problém s maďarským rozhodnutím o vakcínách, protože by to pro ně byl potenciální politický „vlastní cíl“. Spolupráce Čína-CEEC by však později mohla vést k dalšímu napětí v EU. Obchod mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy vzrostl od roku 2015 do roku 2020 o 84 procent a CEEC tvoří důležitou součást čínské iniciativy Pásma a stezky. Jelikož je na pořadu jednání také spolupráce v oblasti životního prostředí, jistě existuje pocit, že postoje k Číně by mohly vést k rozkolu mezi východem a západem v zemích EU.

Takové rozdíly v rámci EU nejsou ničím novým: již dlouho existuje rozdíl mezi východem a západem, rozdíl mezi severem a jihem, de facto francouzsko-německá aliance. Instituce EU jsou v mnoha ohledech navrženy tak, aby umožnily EU být dostatečně odolná, aby se dokázala „ohýbat, ale ne zlomit“, kdykoli se takové rozdíly objeví.

Dlouhodobé přání EU po expanzi bylo nejlépe vidět při rozšíření v roce 2004 z 15 na 25 zemí (od té doby došlo k dalším změnám). Zdá se, že hlad po okamžité expanzi ustoupil opatrnějšímu přístupu integrace a absorpce nových zemí.

Z tohoto důvodu z dlouhodobého hlediska může mít čínská spolupráce se Srbskem v oblasti vakcín větší politický dopad než její spolupráce s Maďarskem. Pokud skutečně existuje taková strategie „rozděl a ovládni“, byla by vidět většinou zde – zejména v zemích na Balkánském poloostrově. Závazek Číny týkající se celního informačního centra Čína-CEEC a koordinace celního odbavení by mohl snadno přerůst v systém, který je neslučitelný s členstvím v EU.

Nakonec je však jakákoli otázka týkající se motivace čistá spekulace. Nakonec je podnikání byznysem: i když je možné, aby byl obchod vyzbrojen v širším geopolitickém smyslu, je také zcela možné, že obchod bude jen obchodem. Pokud si jedna země přeje koupit a druhá prodat, pak je obchod a spolupráce obvykle v zájmu obou stran. Vlády si jsou vědomy širších důsledků: to je koneckonců jejich práce, ale nejjednodušší vysvětlení je často tím nejlepším – a vzájemně výhodný obchod rozhodně zapadá do tohoto zákona. (Kl)