Vztahy mezi EU a Čínou v novém světovém řádu

Poznámka redakce: Dinos Stasinopoulos je bývalý úředník Evropské komise. V současné době je konzultantem globální ekonomiky a správy. Článek odráží názory autora, nikoli nutně názory CGTN.

Je bez pochyb, že globální zdravotní krize vyvolaná pandemií způsobila nejen značné lidské utrpení, ale také narušila globální obchod tím, že odhalila zranitelnost našich ekonomik a posílila naše pochybnosti o celkových výhodách globalizace. Ovlivnila podnikání, způsobuje nezaměstnanost a podněcuje vlády, aby hraly větší roli při vedení ekonomiky a založení překážek před pohybem osob, zboží a služeb. Výhody globalizace jsou zpochybňovány a hlasy pro vznik nového světového řádu se stávají důvěryhodnými.

Globalizace byla definovana jako proces interakce a integrace mezi lidmi, firmami a vládami, za posledních 20 let se zrychlovala díky pokroku v telekomunikačních a dopravních technologiích. Pandemie však zasáhla ekonomiky většiny zemí a podnítila jejich veřejná oddělení, aby hrala větší roli při vypracování politik.

Tyto problémy dále vyvolaly zpochybnění účinnosti současných mezinárodních institucí, jako je Světová obchodní organizace (WTO), při řešení celkově inklusivního růstu obchodních pravidel, a posilovaly hlasy pro potřebu změny. Velké technologické firmy rozšiřovaly svoji moc po celém světě, což vedlo k přerozdělení bohatství od skupin s nižšími příjmy k těm s nejvyššími příjmy. Tito aktéři negativně ovlivňují státní moc a podkopávají schopnost všech zemí řídit své ekonomiky.

Vlády a globální subjekty řádně uznaly výhody, ale ne rizika a náklady tohoto procesu. Transformovalo se také odvětví finančně-mezinárodních služeb, což vedlo k velkému převodu bohatství z reálné ekonomiky do finančního světa a zvýšení rizika dlouhodobé ekonomické bezpečnosti. Technologická a finanční oddělení vytvořila v mnoha zemích obrovské výzvy, přičemž rostoucí bohatství prospívá malé části populace, zatímco ti, kteří mají nízké a střední příjmy, jsou na tom hůře.

V rozvinutých ekonomikách zlepšovala globalizace produktivitu a má měřitelný vliv na růst, ale pracovníci se středními příjmy viděli, že jejich pracovní místa jsou tímto procesem ohrožena.

Odchozí nákladní vlak mezi Čínou a Evropou v průsmyku Horgos Pass v severozápadní čínské Ujgurské autonomní oblasti Xinjiang (Sin-ťiang), 20. dubna 2020. / Xinhua

Naproti tomu v Číně a na rozvíjejících se trzích se životní úroveň pracovníků se středními příjmy zlepšovala.

Je naléhavě nutné, aby se EU a Čína ujaly vedení a spolupracovaly na vypracování nových pravidel hry. Čína do určité míry využila zdravotní krize nejen proto, aby prokázala své lékařské a správní kapacity pro řešení krizí, ale také aby posílila svůj mezinárodní vliv. To pomohlo v dosažení konsensu podporujícího konstruktivní spolupráci EU s Čínou. Je zcela evidentní, že čínský režim se rozvíjí a vzkvétá jako alternativa k liberální demokracii západního typu.

Vzniká nový globální řád, který poskytuje příležitost pro Čínu a EU, aby společně vytvořily nový řád na základě potřeby mezinárodního ekonomického soužití.

EU a Čína jsou dva z největších obchodníků na světě. Čína je nyní za Spojenými státy druhým největším obchodním partnerem EU. EU je největším obchodním partnerem Číny. Obě strany by měly přehodnotit mezinárodní pořádek, protože pandemie odhalila nedostatečnost veřejných orgánů pro účinné řešení krize. Obnova role státu při snižování dopadů šoků na ekonomiku si vyžádala masivní veřejné intervence, aby se zabránilo hospodářskému a sociálnímu zhroucení.

Nový svět se vynořuje z pandemie a je třeba ho učinit odolnějším, udržitelnějším a komplexnějším. Na geopolitickou válku s Čínou není čas. Je důležité, aby se EU setkala s Čínou v otázkách globálních obav, jako je změna klimatu, protože globální ekonomika prochází obtížným přechodným obdobím.

Čínská myšlenka o civilizačním partnerství otevírá možnost, aby EU konceptualizovala své vztahy s Čínou nejen jako transakční, ale také jako něco političtějšího a kulturnějšího. Vztahy mezi EU a Čínou musejí překračovat ekonomické a obchodní podmínky a hledat silnější politický a kulturní rozměr. To může vyžadovat od všech stran značné úsilí o pochopení a přijetí červených linií a hlavních zájmů druhé strany.

Jednání by mohla být využita k definování pravidel obchodu a spolupráce v oblastech, jako je řešení pandemických krizí a životního prostředí. Můžeme spekulovat, že nová pravidla by měla zahrnovat koncepty politik, které umožní větší záběr v prostoru domácí politiky než současný liberální rámec WTO. Může to také zahrnovat přiznání náležité váhy společenským hodnotám a definování přepracovaného rámce společenské smlouvy.

Konečným výsledkem by měla být všeobecně inkluzivní globalizace a světový řád poskytující příležitosti a lepší životní úroveň pro všechny vrstvy populace.

(Sve)