I v depresi rostla spolupráce Číny s CEEC a teď se zrychluje

Fotografie pořízený 9. září 2017 ukazuje čínský nákladní expresní vlak vyjíždějící směrem k Praze v České republice z města Yiwu ve východočínské provincii Zhejiang. File Photo:Xinhua

Jedno z míst, kde se projevuje měnící se realita ekonomického uspořádání našeho světa nejvíce, jsou země střední a východní Evropy (CEEC), které tvoří zvláštní skupinu, se kterou má Čína speciální vztahy, přičemž většina z nich, ač ne všechny, jsou součástí EU. Právě s nimi roste spolupráce s Čínou v Evropě nejvíce a je tak nějak oním zemím, mezi které patří celá Visegrádská čtyřka, střižená na míru. Spolupráce Číny s celou EU v posledních letech prudce roste, ale tempo růstu se zeměmi CEEC je ještě daleko vyšší. To pochopitelně ekonomické pragmatiky velice těší, ale ideologové, kteří se v poslední době spolu s vyhlašováním strategie extrémní konkurence s Čínou v USA silně aktivují, na to pohlíží s nelibostí. Specifickou spolupráci těchto zemí s Čínou navíc mimo rámec EU prohlašují za vnášení rozkolů do EU. Což došlo až tak daleko, že jedna ze zemí tohoto rámce spolupráce, Litva z ideologicky silně ovlivněného Pobaltí, nedávno z uvedeného rámce spolupráce s ideologickým odůvodněním vystoupila.

Ale v zemích, které si v této spolupráci libují, jsou vidět hmatatelné výsledky, jaké to přináší. K takovým patří zejména Maďarsko, kde zrovna v Kaposvaru postavila čínská China National Machinery Import and Export Corporation (CMC) největší fotovoltaickou elektrárnu v zemi, kterou by teoreticky měli vítat i vyznavači EU protěžovaného klimatického hnutí, protože ročně vyprodukuje 130 milionů kWh elektřiny, aniž by k tomu potřebovala jinak nutných 45 000 tun uhlí a aniž by vypustila 120 000 tun oxidu uhličitého, jenž vyznavače klimatického hnutí tolik děsí.

Maďarsko se s dobrým odhadem situace s chutí přidalo k čínské iniciativě přezdívané Nová hedvábná stezka s oficiálním názvem Iniciativa pásu a cesty (BRI), kdy jde o projekt propojování světa sítí dopravních infrastruktur napojených na Čínu, kolem nichž vyrůstají pásy ekonomického rozvoje a prosperity tažené dostupností takovéto levné dopravy. A přínosy jsou hmatatelné jak v Maďarsku, tak všude, kde tato iniciativa dobře funguje. Nicméně stejně jako v Litvě nebo u nás, kde jsou přínosy též hmatatelné, ale ideologické složky politického spektra ji kritizují různými výkřiky „patříme na Západ“ a výzvami třeba k bojkotu Olympiády v Číně, ani Maďarsko toho není ušetřeno, jak právě vidíme na té šarádě s budapešťským starostou, který provokativně přejmenovává jména ulic přilehlých k nově v tomto městě otevřené čínské univerzitě.

Země jako taková a její vláda se však důsledně drží strategie Otevření vůči východu, což přináší jak velmi rychlé přínosy, tak dobrou perspektivu budoucího hospodářského růstu. V celé CEEC od formálního založení mechanismu kooperace Čína-CEEC roste vzájemný obchod s Čínou, tečou investice s dobrou návratností jak z Číny sem, tak odsud do Číny, narůstá turistika i kulturní výměna až tak, že byla v Budapešti založena zmiňovaná čínská univerzita.

Od roku 2012, kdy se tento mechanismus spustil, narostl vzájemný obchod mezi Čínou a členy CEEC o 85 procent s každoročním průměrným růstem 8 procent. Rostl tedy trojnásobným tempem oproti tempu, s jakým roste čínský zahraniční obchod celkově a více než dvojnásobným tempem oproti tempu růstu obchodu s EU.

Toto tempo růstu však nejenže je značné, ale jsou tu signály, že se ještě zvyšuje a stává se dost možná největším tahounem nárůstu prosperity i jejího udržení v těžkých časech spojených s pandemií. V roce 2020 prudce posílila spolupráce s Čínou ve zdravotní oblasti ke zvládání epidemie. Ale nejen to, ač byla celosvětová ekonomika kvůli pandemii postižená těžkou depresí EU nevyjímaje a včetně zemí CEEC, tak během uvedeného roku propadu ekonomiky celkový obchod CEEC s Čínou narostl o 8,4 procenta a prolomil hranici 100 miliard $.

Růst této spolupráce je tudíž nesmírně odolný a projevuje výraznou vitalitu. Země CEEC také, ač nejde většinou o rozvojové země, stejně patří mezi ty tzv. vynořující se trhy, neboť mají značné rezervy a perspektivy ve své rozvinutosti. A právě s takovými zeměmi Čína vždy s velkou chutí spolupracuje, neboť ve využívání rozvojového potenciálu zemí, ať už u sebe doma nebo v mnoha oblastech světa, kde se podílí na ekonomickém rozvoji, je mistr.

Se stavbou infrastruktur, energetikou, zaváděním digitální ekonomiky atp. může velice pomoci, ale i se zdravotnictvím a vzděláním, jak se ukazuje např. na té budapešťské univerzitě nebo na té spoustě lidí, kteří teď u nás studují tradiční čínskou medicínu pod vedením čínských univerzit.

Tyto záležitosti jsou oboustranné. Roste obchod a investice z obou stran do obou stran. A Čína nejenže má značný zájem do zemí CEEC prodávat a do nich investovat, ale také nalákat dodavatele z těchto zemí na svůj trh a stejně tak i investory. Aby získala z těchto zemí více dodavatelů na svůj trh, plánuje Čína za několik dnů ve městě Ningbo ve východočínské provincii Zhejiang uspořádat prodejní výstavu China-CEEC Expo, kde je naplánovaná jak výstava více než 2 000 vystavovatelů nabízejících své zboží místním odběratelům, tak i účast 6 000 odběratelů, kteří zde budou hledat nové možnosti získat dodavatele. Svět i evropské země se dosud potýkají s hospodářskou recesí. Ale účastníci této výstavy se těší na vynikající perspektivu růstu, kterou tato spolupráce nabízí.

Během pandemie byl rozvoj spolupráce Čína-CEEC i přes ekonomickou depresi ohromující a ač nebyl bez problémů, ukázal na značnou odolnost, vitalitu a vůli obou stran tuto spolupráci více rozvíjet. Je tedy dobrý výhled, že příležitosti budou narůstat, chuť řešit problémy neuvadne a ani vznikání zbytečných nových překážek vytvářených ideology ochotnými zapojit se do pokusů vykolejit přirozenou evoluci účastí na ohrazování příliš konkurenceschopných zemí ve službách uvadajících impérií je nezastaví.

Každopádně země CEEC i celé EU prakticky nemají v dohledu žádný srovnatelný zdroj nových příležitosti pro rozvoj a růst prosperity, než je právě tato spolupráce. Odtahovat se od nejrychleji se rozvíjející ekonomické oblasti světa, tedy od indo-pacifického regionu s Čínou v jeho těžišti by se rovnalo vylučovat se z globalizace a zříkat se připojení k největším tahounům současného hospodářského růstu. Ti, kdo by nám chtěli vnutit odlišný pohled, nás zkouší většinou děsit „čerty malovanými na zdi“ v podobě hororových povídaček např. o nucené práci, pomocí níž se staví BRI, či o tom, že BRI je děsivým zdrojem emisí ohrožujících budoucnost života na Zemi, kterým uvěřit a nevnímat je v kontextu s nepochybným užitkem z této spolupráce vyžaduje trochu dětinské vnímání reality.

Karel Pavlíček, zvláštní komentátor CMG v Praze