Čínský export do zemí BRI přes pandemii mohutně roste

2021-08-12 08:54:50
Sdílej:

Automatizovaný kontejnerový terminál v Qingdao ve východočínské provincii Shandong, 23. července 2021. Photo: Chi Jingyi/GT

Automatizovaný kontejnerový terminál v Qingdao ve východočínské provincii Shandong, 23. července 2021. Photo: Chi Jingyi/GT

Ukazuje se, že největší současný světový projekt Iniciativy pásu a cesty (BRI) čili tzv. Nová Hedvábná stezka přesně plní tu úlohu, kvůli které byla spuštěna – růst obchodu, meziregionální spolupráce a prosperity v tomto pásu i vyšší stability a odolnosti v těžkých časech jako světová pandemie. A když teď stejně, jako kdysi „všechny cesty vedly do Říma“, teď všechny cesty v rámci BRI vedou do Číny, tak silně roste čínský mezinárodní obchod právě se zeměmi BRI, a to i v těžkých časech pandemické deprese. Během prvních 7 měsíců letošního roku tento obchod mezi Čínou a zeměmi BRI meziročně narostl o 25,3 procenta.

Podle dat čínské celní správy vyvezla Čína v prvních letošních 7 měsících do zemi BRI zboží za 3,57 bilionu yuanů (551 miliardy $), tedy meziroční nárůst o 25,3 procenta a dovoz z těchto zemí narostl o 25,7 procenta na 2,73 bilionu yuanů. Celkový čínský obchod s BRI tedy narostl o 25,5 procenta na 6,3 bilionu yuanů.

Export do Asociace zemí jihovýchodní Asie (ASEAN), tj. do jedné z hlavních součástí BRI narostl o 23,6 procenta, kdy ASEAN je zároveň největším obchodním partnerem Číny.

Za letošní první pololetí čínské exporty do zemí Iniciativy pásu a cesty BRI narostl vyjádřeno v amerických dolarech o 38,98 procent na 466,6 miliardy $, kdy do dolarového vyjádření se promítlo i to, že kurz čínského yuanu vůči dolaru stoupá. Celkový obchod se světem narostl o 37,6 procenta.

V posledních letech je na celkovém zahraničním obchodu Číny podíl obchodu se zeměmi Pásu a cesty největší, co kdy býval, a tvoří jeho extrémně stabilní část, kterou nic, ani pandemická deprese světové ekonomiky nevykolejí.

V prvním pololetí 2020, tj. v nehorší části ekonomického propadu světa, se tento podíl vyšplhal na 29,5 procenta. Ani s příchodem částečného oživení světové ekonomiky v prvním pololetí letošního roku, když objem obchodů s celým světem narůstal, podíl obchodu se zeměmi BRI nic nevytěsnilo a zůstal na podobné, jen o maličko vyšší úrovni 29,6 procenta. Extrémně zvýšená dopravní dostupnost i propojenost dalšími, např. komunikačními a logistickými infrastrukturami z BRI učinilo nejstabilnější složku obchodu mezi Čínou a světem. Zvláště se to projevuje na větvi BRI zvané Eurasijský pevninský most táhnoucí se podél železniční trati vedoucí z města Yiwu ve východočínské provincii Zhejiang přes celý eurasijský mega-kontinent až do španělského Madridu. Tato trasa během koronavirové krize zachránila evropskou ekonomiku a její dodavatelské řetězce ohrožené rozpadem jako asi nic jiného.

Nicméně světová pandemie dosud nebyla překonána a v oblastech vzedmutí jejích nových vln – zejména delta varianty tohoto viru – to zase vyvolává ekonomické propady, což se zákonitě promítá do útlumu globálního zotavení i útlumu růstu mezinárodního obchodu včetně toho podél BRI. Velká část čínského zahraničního obchodu a obchodu podél BRI připadá na země Jihovýchodní Asie. Bohužel však právě zde řádí nová vlna epidemie s delta variantou obzvláště tvrdě. To znamená propad místní ekonomiky i příjmů místního obyvatelstva. Tedy prudký propad poptávky po spotřebitelském zboží, které se sem nakupuje do velké míry právě z Číny.

V silně epidemií postižených zemích ASEAN jako Malajsie a Vietnam dochází už k výraznému propadu dovozů. Zastavuje se tam řada továren a utlumuje doprava. Společnosti kvůli epidemii nemají k dispozici dostatek zaměstnanců a zaměstnanci nemají moc peněz, aby svými nákupy živili mezinárodní obchod. Takže bohužel, zde se čeká citelný útlum obchodů, ale oblast se nejspíš nedostane do extrémně těžké situace kvůli rozpadu vlastních dodavatelských řetězců, když bude moci díky BRI snadno zaskočit obchod s Čínou a s jinými propojenými zeměmi.

Nejvíce obchodů Číny se zeměmi podél pásu a cesty se koncentruje právě do ASEAN a do ostatní Jižní Asie, do Ruska a do Evropy. Nejvíce zde Čína obchoduje s elektronikou a stroji.

V Singapuru registrovaná kontejnerová loď „Asiatic Nepture“ kotví v Zhoushanu ve východočínské provincii Zhejiang, 10. července 2021. Celníci se okamžitě na plavidlo nalodili, aby provedli zdravotní inspekci. Photo: VCG

V Singapuru registrovaná kontejnerová loď „Asiatic Nepture“ kotví v Zhoushanu ve východočínské provincii Zhejiang, 10. července 2021. Celníci se okamžitě na plavidlo nalodili, aby provedli zdravotní inspekci. Photo: VCG

V posledních měsících došlo i ke značným pohybům ve složení obchodovaného zboží. Asi nepřekvapí, že se zeměmi podél BRI v posledních měsících znovu narůstá obchod s osobními ochrannými pomůckami. Zvláště prodej speciálních textilií např. obličejových masek, který v posledním půlroce raketově vyletěl nahoru o 40,4 procenta na 260 milionů yuanů. Prodej léků a zdravotního materiálu narostl o 21,7 procenta.

Výroba těchto věcí jako osobní ochranné pomůcky a zdravotní materiál v Číně jede na plné obrátky a prodej se do velké míry přesměrovává do Jihovýchodní Asie. Je velkou výhodou této oblasti, že má zrovna v takové situaci Čínu za zády. Nikde jinde na světě by nešlo objednat tolik zdravotního materiálu a ochranných pomůcek jako v Číně. Dokonce i přes pandemii roste Číně v této oblasti, zejména ve Vietnamu odbyt textilu. Ve Vietnamu se totiž ohromným tempem rozvíjí oděvní průmysl a textil pro něj nakupují v Číně. Ekonomika Vietnamu se vůbec značně s ekonomikou Číny propojuje.

Přitom i Čína spolu s tím, jak vyrábí čím dál větší množství tkanin a zásobuje jimi rostoucí výroby v zemích jako Vietnam, ale i sama zvyšuje svou výrobu oděvů a oděvních doplňků, takže za posledních sedm měsíců v Číně vyjádřeno v yuanech tato výroba narostla o 22,2 procenta.

Pak je tu další druh zboží, po němž během pandemie v zemích podél BRI neskutečně roste poptávka, ač není tak zřejmé, čím je to způsobeno jako u osobních ochranných pomůcek. Jsou to auta, jejichž vývoz Číně do zemí BRI narostl o ohromujících 114,6 procenta na hodnotu 1,36 bilionu yuanů. Také v Evropě se v poslední době začíná značně rozmáhat elektromobilita. No a to je zrovna průmysl, který se v Číně v těchto časech značně rozrůstá, takže prodeje elektro-vozů a jejich součástí z Číny do Evropy zažívají ohromný boom.

Čína je také největším světovým dodavatelem výrobků jako solární panely a větrné turbíny. Tudíž když vezmeme elektro-vozy a dodávky pro alternativní energetiku, v níž se teď vedení Evropy vyžívá, nebudeme moc daleko od pravdy, když označíme ten současný evropský Nový Zelený úděl protlačovaný Evropskou komisí a některými vládami za „nový čínský úděl“.

BRI se evidentně pro země do této iniciativy zapojené stává extrémně důležitou oporou stability i ve velice těžkých časech a pomocným lanem, kterým se zapojené země nejenže vzájemně podrží, aby nepadly v těžkých časech, ale také kterým se společně vzájemně táhnout k hospodářskému růstu a prosperitě.

Karel Pavlíček, zvláštní komentátor CMG v Praze