Do KS Číny přijímají jen ty nejlepší z nejlepších

Debatu s velvyslancem ČR v USA moderoval novinář a spisovatel Milan Syruček (vlevo).

Především levicoví intelektuálové se setkali za horkého srpnového pátečního podvečera ve Slovenském domě v Praze, aby si poslechli přednášku současného českého velvyslance v USA Hynka Kmoníčka s názvem USA mezi Trumpem, Bidenem a známým neznámem. Celou akci, kterou organizovala Nadace Železná Opona, moderoval nestor české žurnalistiky, novinář a spisovatel Milan Syruček, který nedávno CRI poskytl rozhovor https://czech.cri.cn/communication/3888/20210228/627259.html. Vtipnému a obratnému Kmoníčkovi, který před vstupem do služeb české diplomacie (1995), působil jako koncertní hráč na klasickou kytaru a tento hudební instrument i vyučoval, nelze upřít jistý vhled do duší a myšlení nejenom samotných Američanů, ale pochopitelně i Čechů a je nutno napsat, že se mnohdy nejedná o nic, na co bychom mohli být hrdí. V rozevláté a nenásilně vedené debatě se český diplomat věnoval v neposlední řadě Čínské lidové republice, které ve svých slovech vyjadřoval jistý respekt. V přednášce dokonce bystře srovnával podmínky pro přijetí a inteligenční kvocient členů Komunistické strany Číny a tehdejší KS Československa a je nutno napsat, že i v rámci tohoto srovnání dal právě čínským komunistům plusové body.

Čínská velvyslankyně v ČR Ma Kequing se šéfem zahraničního odboru Hradu Hynkem Kmoníčkem na vernisáži fotografií čínských menšinových etnik (Praha, 2015)

Čína předhonila technologicky USA, a to se v minulosti nepovedlo ani Ruské federaci, ani Sovětskému svazu. „Úspěch každé civilizace je obvykle daný tím, že vlastní technologie, které ostatní chtějí, ale nemají. Na západě jsme byli vždycky přesvědčeni, že naše technologie budou kradeny, kopírovány, ale nikoliv vyvíjeny mimo území USA a EU,“ vysvětlil diplomat s tím, že Čína západ opravdu technologicky předběhla, což podle jeho slov znamená, že čínská civilizace bude generovat ještě větší ekonomický úspěch a stane se, pokud už se nestala – největší ekonomikou světa. A to pochopitelně Američané vědí a podle Kmoníčka se to projevilo i na personálním obsazení americké kanceláře prezidenta USA, tedy v Národní bezpečnostní radě. „Před pěti lety tam nebyl nikdo jiný, než specialisté na Rusko a Putina, po třech letech je nahradili vojenští zpravodajci z Iráku, ale už na konci prezidentství Donalda Trumpa bylo znát, že tyto odborníky vystřídali již specialisté na Čínskou lidovou republiku,“ uvedl Kmoníček s tím, že administrativa amerického prezidenta Joe Bidena v této tendenci pokračuje.

Američané již dlouho vědí, že zdaleka největší problém amerického „leadership“ je Čína a že právě Číně ještě nerozumí, což si obě strany ukázaly třeba na summitu v Anchorage na Aljašce, kde se politici pohádali a odjeli. Kmoníček uvedl příklad, který prý Američané nemohou pochopit, protože jim chybí naše emocionální zkušenost.

„V mojí generaci bylo typické, že jsme měli spolužáky a někteří z nich byli hloupí, což nebyl problém. Problém nastal, pokud byli hloupí a ambiciózní. V této kombinaci si dokázali představit, že jediný způsob, jak ty ostatní předhonit, je ten, že vstoupí do KSČ,“ sdílel své životní zkušenosti Kmoníček a dodal, že tím pádem KSČ postupně, generaci za generací, začala degenerovat, až se stala společenstvím intelektuálních ztracenců.

Svižná debata byla vedená v přátelském duchu.

Podle jeho slov se výše uvedený model všichni američtí „kremlologové“ pokouší aplikovat na Komunistickou stranu Číny. „Problém ale je, že Číňané udělali vnitrostranickou revoluci před zhruba 15ti lety a začali stranu modelovat tak, že do velké míry dnes připomíná spíše Rotary klub místních oligarchů, než spolek ztracenců,“ uvedl diplomat v debatě a přidal v této souvislosti další životní postřeh.

„Hovořil jsem nedávno s čínským profesorem, který dva roky učil na Kolumbii. Zajímalo mě, zdali je to u nich tak, jako to bylo u nás za socialismu. Tedy, že člověk musí být člen KS, aby ho do USA poslali, protože si budou jisti, že se vrátí, ptal jsem se, zdali mu to poté doma pomůže, že byl dva roky na Kolumbijské univerzitě, nebo ho to spíše poškodí?“ přiblížil publiku s tím, že mu profesor odpověděl, že se zcela určitě bude vracet do Číny a že má jediný problém, a to ten, že není člen KS Číny, což si pochopitelně přeje. Ale studoval na univerzitě společně s dalšími 80 tisíci studenty a automaticky se členem KS Číny může stát jenom ten nejlepší student. A smutně dodal, že on byl druhý nejlepší student, takže mu bude ještě tak pět až osm let trvat, než ho do té strany vezmou.

„V tu chvíli jsem si uvědomil, že KS Číny je něco zcela jiného, než byla třeba v 70. a 80. letech KS Československa,“ trefně dodal Kmoníček. Z tohoto příkladu je tedy zřejmé, že do KS Číny prostě přijímají jen ty nejlepší z nejlepších.

Radovan Rybák,zvláštní zpravodaj CMG v Praze