Českému sociálnímu vědci vychází zásadní kniha o globální roli Číny

Ve svém životě často upřednostňuji osobní setkání, před všemi umělými elektronickými kontakty vedenými prostřednictvím e-mailů, nejrůznějších sociálních sítí a podobně. I proto jsem rád, že jsem se nedávno osobně setkal s ředitelem Centra globálních studií (CGS) Markem Hrubcem, se kterým jsem před časem připravil rozhovor zde https://czech.cri.cn/communication/3888/20201223/595869.html.

Nyní mě seznámil s novou a velmi zajímavou publikací s názvem Global China: Opening Up and the Belt and Road Initiative (Globální Čína: otevírání a Iniciativa pásu a cesty), která byla právě v Pekingu publikována v anglické a čínské verzi v prestižním nakladatelství The China International Publishing Group (GIPS), jenž kromě své centrály v Pekingu má také pobočky na dvaceti místech světa, například v USA, Německu, Británii nebo Mexiku. Editorem a hlavním autorem knihy je právě filosof a sociální vědec Marek Hrubec. Publikace vysvětluje podstatné stránky klíčové role Číny v globálních vztazích a přibližuje přitom význam nové hedvábné cesty, tzv. Iniciativy pásu a cesty.

Kniha byla zároveň publikována také v rozšířené verzi s příspěvky v češtině a slovenštině Čína a její partneři: interakce v Eurasii, kterou vydala VEDA, což je nakladatelství Slovenské akademie věd. Tuto verzi knihy Marek Hrubec editoval společně se svým kolegou Emilem Voráčkem. Kniha se zaměřuje právě na fenomén vztahů Číny a její partnery v Eurasii. Obsáhlá publikace, která má v česko-slovenské verzi téměř 500 (!) stran se věnuje nejprve transformaci unikátního čínského vnitřního modelu v posledních desetiletích jako předpokladu porozumění čínským zahraničním vztahům. Podrobně se zaměřuje na dlouhodobou civilizační proměnu Číny, na jejímž základě následně vysvětluje čtenářům dosavadní ekonomické, právní, společenské a environmentální stránky transformace Číny. Tento výklad podle autorů umožňuje snazší pochopení komplexního propojení čínských vnitřních a zahraničních interakcí.

Kniha je však cenná také tím, že objasňuje teoretické a historické zdroje čínské zahraniční politiky a globálního projektu Nové Hedvábné stezky. Cílí však také na současné právní, politické a finanční vztahy Číny s dalšími zeměmi v Eurasii, především s Ruskem, Pákistánem, Indií a Střední Asií.

Publikace pochopitelně nezapomíná ani na důležité vztahy Číny s Evropskou unií, tedy i na důležitou kooperaci s Českou republikou. V této souvislosti se téma koncentruje především na jeden z nejdůležitějších makro-regionů světa spolupracující s Čínou, na střední a východní Evropu v rámci takzvané spolupráce 16+1, čili spolupráce 16ti zemí střední a východní Evropy a Číny.

Tomuto teritoriálnímu zaměření knihy odpovídá také autorské složení knihy. Za hlavní, první studií Marka Hrubce mají v knize kapitoly autoři ze střední Evropy, konkrétně z České republiky, Slovenska, Maďarska a Polska, protože editor Marek Hrubec chtěl nabídnout především středoevropskou perspektivu na dané téma. Dále vybral autory z Číny, Ruska, Británie či Pákistánu.

Například Viktor Eszterhai z Maďarska ve své kapitole vysvětlil, jakým způsobem je Čína schopna ustavovat spolupráci v mezinárodních a nadnárodních vztazích. Demonstruje to na spolupráci mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy, přičemž tuto spolupráci zasazuje do rámce Iniciativy pásu a cesty.

Významným autorem další kapitoly je David Tao-kuej Li (Li Daokui David), jeden z nejvýznamnějších čínských ekonomů. Ten objasňuje hlavní příčiny úspěšné ekonomické reformy Číny za posledních 40 let, která byla nutnou součástí dobrých zahraničních ekonomických aktivit Číny, mezi něž patří Iniciativa pásu a cesty. Mimořádnou role zde sehrál čínský důraz na učení a vzdělanost, v tomto případě na učení prostřednictvím otevírání se světu a vstupování do nových způsobů kooperace. Dále do knihy přispěli další čínští autoři, například z Čínské akademie společenských věd.

Kiran Hasan původně z Pákistánu, která dlouhodobě působí na Londýnské univerzitě ve Velké Británii, se ve své kapitole zaměřila na komplexní vztahy v Čínsko-pakistánském ekonomickém koridoru (China-Pakistan Economic Coridor = CPEC). Význam tohoto koridoru je důležitý nejen tím, že patří mezi hlavní částí Iniciativy pásu a cesty, ale také tím, že Pákistán s Čínou tam mohou pomoci stabilizovat ozbrojené problémy v Afganistánu, zvláště v současné době po převzetí vlády Talibanem.

Ruští spoluautoři další kapitoly, Igor Denisov, Ivan Safrančuk a Danil Bochkov, objasnili, jak se v průběhu doby proměňují čínsko-indické vztahy v širším eurasijském rámci. Přínos jejich kapitoly je také v tom, že z ruského pohledu vidí čínsko-indické vztahy z vnitřního eurasijského hlediska země, která sousedí s Čínou a leží blízko Indie, a přitom mohou zaujmout odstup, neboť Rusko není přímým aktérem těchto vztahů. Přitom popisují různé možnosti další spolupráce mezi Čínou a Indií.

Samotná kniha je založena především na mezioborových globálních studiích. Konkrétní výklady v ekonomické a politické filozofii jsou rozvíjeny především prostřednictvím ekonomie, politologie a právní vědy. Nadmíru aktuální téma knihy, které se na celém světě stává předmětem nejenom vášnivých debat, ale bohužel někdy i sporů, silně oslovuje nejenom odborníky, politiky, podnikatele, ale také širokou veřejnost čtenářů, kterým není lhostejno, kam se ubírá a směřuje současný globalizovaný svět. To kniha výborně vysvětluje. Domnívám se, že tato skutečnost potvrzuje fakt, že se jedná o čtivě napsanou kvalitní odbornou knihu, které porozumí i laická veřejnost.

Svědectvím velkého zájmu o knihu je nesporně skutečnost, že publikace vychází hned ve třech zmíněných jazykových verzích. „Jsem velmi potěšen, že se kniha vydává v Číně, a to, že vychází v anglickém, čínském a česko-slovenském vydání považuji za příznivé, neboť takto může skutečně oslovit více čtenářů,“ uvedl pro CRI Marek Hrubec. V souvislosti s vydáním knihy také skromně prozradil, že se v poslední době věnoval srovnávacímu výzkumu, v němž analyzoval filosofii strategické suverenity v Číně, Evropské unii a USA v nově proměněných globálních vztazích.

USA podle jeho slov poté, co před několika lety zahájily celní, technologické a diplomatické spory s Čínou, požadují svoji větší nezávislost ve strategických technologických záležitostech, například v 5G. Přestože je Evropská unie podstatně více otevřena globální spolupráci s Čínou a dalšími partnery než USA, musela reagovat na dramatický přístup USA v minulých letech a také formulovat svoji verzi částečné technologické suverenity, kterou nazývá strategickou autonomií.

Čína na to také reagovala a podle Marka Hrubce rozvinula svoji technologickou strategickou suverenitu a duální cirkulaci. Znamená to, že jednotlivé makroregiony světa chtějí nadále otevřeně globálně spolupracovat v mnoha oblastech, avšak zároveň si chtějí zajistit suverenitu v klíčových strategických odvětvích. To je patrně klíčový trend globálních vztahů posledních let. Důležité přitom je, aby se jednotlivé země, oblasti světa a civilizace navzájem respektovaly a nekonfliktně kooperovaly.

Právě fakt, aby se různorodé oblasti světa a civilizace respektovaly a spolupracovaly mezi sebou, je jednou z vizí a cílů této mimořádné knihy, kterou si díky jazykovému vydání v češtině, slovenštině, angličtině a v neposlední řadě v čínském jazyce, může přečíst a poté přemítat o myšlenkách do ní vložených, skutečně obrovské množství čtenářů po celém dnešním globalizovaném světě. Pokud se tato vize z knihy jednou naplní v reálném světě, bude náš svět zase o trochu lepší, tedy bezpečnější i ohleduplnější a nebude postrádat smysluplnost nebo třeba elementární pocit sounáležitosti s každým z nás, kdo tady a teď žijeme na planetě Zemi.

Radovan Rybák, zvláštní zpravodaj CMG v Praze