Globální geopolitické závody se točí kolem ekonomického zotavení

Pracovník rozmisťující zboží ve velkoskladu platformy e-commerce v Lianyungang ve východočínské provincii Jiangsu. Prodejci přes internet pracují dnem i nocí, aby se nachystali na nadcházející festival maloobchodu Double 12. Photo: CNSphoto

Svět se zotavuje z ekonomické deprese způsobené pandemií, což se ukazuje být daleko větší výzvou, než kdo čekal, a také, jak to v krizích bývá, určitým očistcem zbavujícím ekonomiku toho, co moc nefunguje, a naopak tlačících do popředí to, co funguje. A stejné účinky to má na mezinárodním geopolitickém kolbišti a slouží to i jako dobrý ukazatel, komu nebo čemu patří budoucnost, a kdo a co zaostává a hrozí mu, že se v kolbišti úspěchu propadne na nižší místo či dokonce odpadne. Tím nejdůležitějším momentálním soupeřením jsou závody o ekonomické zotavení, které nejspíš také ukáží, na které „koně“ lze sázet pro budoucnost.

A nikomu se nevede úplně dobře. Mezinárodní měnový fond (MMF) právě snížil svou předpověď globálního růstu na 5,9 procenta z 6 procent v červenci, když toto číslo nemůžeme vnímat tak úplně jako růst, nýbrž jde do velké míry o zotavení, tedy návrat k hodnotám, jaké byly před pandemií a ne tolik o růst skutečný oproti úrovni před krizí. Ten útlum v očekáváních je převážně, protože zotavení se nedaří v hlavních rozvinutých ekonomikách, které až dosud pasovaly samy sebe na ekonomický vzor pro svět, který musí následovat každý, kdo chce mít zajištěný budoucí růst a odolnost proti ekonomickým šokům.

Zotavovací růst v USA má letos být o procento nižší, než se tehdy čekalo, tj. 6 procent. Výhledy byly sníženy u Německa o 0,5 procenta, Británie o 0,2 procenta a Japonska o 0,4 procenta. I Číně byl růst snížen z 8,1 procenta na 8 procent, kdy v Číně, přestože některé obory se pořád ještě zotavují, jde více o skutečný růst než o zotavení, neboť Čína jako jediná významná ekonomika vykázala růst i loni oproti před-pandemické úrovni.

Svět kromě menších návratových vln epidemie sužuje rozvrat dodavatelských řetězců a logistiky, rozvrat energetiky přinášející nedostatečnou výrobu chemikálií včetně hnojiv aj., hořčíku, hliníku a i některých dalších technických kovů spolu s ohromnými nárůsty cen. Leckde, zejména v USA, se už vyprazdňují regály v obchodech.

Se všemi těmito problémy se musí potýkat i Čína, kde např. nedostatek energie nebo čipů pro výrobu automobilové elektroniky silně rozběh ekonomiky brzdí, kdy na ni dopadá i vše ostatní jako rostoucí ceny surovin, a nedostatek kapacit mezinárodní dopravy, zejména lodní. Navíc ji postihla platební neschopnost největšího giganta na trhu s nemovitostmi v rozsahu, proti kterému je někdejší americký krach Lehman Brothers, který uvrhl svět do globální finanční krize, jen takovým menším bankrotíkem. Energetická krize čínský růst ohromně zbrzdila, ač se to v Číně daří řešit daleko rychleji než např. v Evropě, díky tomu, že v Číně jde o překonávání okamžitých potíží včetně takových událostí jako je zastavení 60 uhelných dolů kvůli povodním i zastavení železniční dopravy v zaplavených oblastech. Logistiku v Jižní Číně stejně jako v celé Jihovýchodní Asii také rozvrátil tajfun dočasným zablokováním lodní dopravy s ohromnými dopady na celý svět a zejména oblast Pacifiku včetně USA. Co by se asi stalo s ekonomikou EU, když by sem teď přišly záplavy tak gigantického rozsahu a bouře blokující přístavy na tisících kilometrech pobřeží, to si raději ani nezkoušejme představit.

V Evropě jde také do velké míry o systémovou energetickou krizi, která se v době pandemického rozvratu jen zvýraznila, ale není žádnou krátkodobou potíží, a říká si o řešení, když krize plní svou nápravnou funkci a poukazuje, kde jsou problémy, které je nutno napravit.

Pozoruhodně poučný je i rozvrat světových logistických řetězců, ač to poučení je trochu tragikomické. Světové logistické řetězce prakticky záměrně začaly ve svém boji za ekonomickou nadřazenost a za vykolejování čínské ekonomiky rozvracet USA, kdy jejich tehdejší zásahy ve snaze odpoutat sebe i svět od čínského trhu, mají dodnes dopady, kdy možná byly jednou z počátečních příčin současného nedostatku čipů pro automobilový průmysl. Pak ale přišla pandemie a epochální rozvrat globální logistiky, jako druhý díl světové logistické krize po americkém úvodním dějství.

A logistické řetězce a výroba se první začala zotavovat v Číně, které se podařilo ekonomiku velice adaptabilně a organizovaně oživit, kdy k jejím výhodám patří i velice kompletní dodavatelský řetězec a dopravní propojení se světem ještě posílené dopravními strukturami Iniciativy pásu a cesty BRI, a tak se Čína a její globální logistika, opírající se do velké míry o právě rozvinutou BRI, díky uvedenému stala hlavní lokomotivou světového oživení.

Vítězství nad chudobou. Photo:VCG

Najednou alternativní strategie s odpoutáním od Číny nebyla nikde reálně možná a ideologické kruhy, které to prosazovaly, se pod tlakem businessu dostaly na druhou kolej. Dokonce v USA, které rozpoutaly rozvrat dodavatelských řetězců ve snaze o izolaci světa i sebe od Číny, musela Bidenova vláda zavést režim výjimek z tarifů na čínské zboží, aby svou původní jestřábí politikou úplně nepotopila ekonomiku vlastní místo té čínské.

Jedno staré přísloví praví: Dej si pozor na to, co si přeješ. A USA se do dost velké míry staly obětí toho, co samy začaly. Zkusily rozvrátit Čínu rozvratem dodavatelských řetězců. Pak ale přišla rozvratná lavina, kterou s sebou přinesla pandemie. Čína projevila vysoce nadstandardní odolnost a ukázala se být tím, co má dobře našlápnuto k budoucnosti včetně k tomu potřebné odolnosti a adaptability. Hroucení dodavatelských řetězců, ač více způsobené pandemií než USA, ale přeci jen s nemalým příspěvkem od USA, přispělo k obrovskému vzestupu relativní významnosti Číny pro svět, když se z ní stal hlavní zachránce těchto řetězců. Kruhy protlačující izolaci Číny se všude, včetně USA, jako dirigenti postupu k přínosné budoucnosti dostaly na druhou kolej.

Americké snahy o ohrazování Číny v ní zafungovaly jak očkování. Čína v sobě spustila obranné mechanismy, aby vznikající rozvrat dodavatelských řetězců zvládla, a tak v sobě vlastně rozběhla už předem procesy, které jí pak pomohly vypořádat se s ekonomickým rozvratem přineseným pandemií, takže USA tím Číně vlastně možná nechtěně pomohly.

Každopádně však současná krize plní svoji funkci a závody o zotavení z krize určují budoucí postavení účastníků těchto závodů na geopolitickém hřišti inovovaného světa, který se z krize vynoří. A ukazují koně, na které lze sázet a které nic nevyvede z tempa a nezastaví je ani žádný „Taxis“.

Karel Pavlíček, zvláštní komentátor CMG v Praze