Čína ve vesmíru - inspirace pro svět

Autor: William Jones je analytik washingtonské politiky a nestálý člen Chongyangského institutu pro finanční studia

Zahájení druhé čínské mise s posádkou do modulu Tianhe (Tchien-che) čínské vesmírné stanice Tiangong (Tchien-kung) si získalo velkou pozornost a mnoho pochvalných komentářů, zejména od mezinárodního vesmírného společenství. S určitým odůvodněním by se dalo říct, že rozhodnutí Číny zahájit průzkum vesmíru s posádkou, a zejména průzkum Měsíce, našeho nejbližšího souseda, zahájilo druhou vlnu průzkumu vesmíru.

Všichni jsme obeznámeni s první vlnou, která začala soutěží mezi USA a Sovětským svazem o cestu na Měsíc, ačkoli to původně navrhl prezident John F. Kennedy jako společné úsilí se Sověty. Realita studené války však trumfla všechny dobře míněné návrhy na spolupráci a stala se z ní soutěž, která skončila přistáním Apolla na Měsíci. Ale smrt Kennedyho a nástup nákladné (na krev i finance) vietnamské války ve skutečnosti ukončily všechny další vizionářské mise zahrnující lidský průzkum vesmíru.

Raketoplány a mezinárodní vesmírná stanice zajistily lidstvu oporu na nízké oběžné dráze Země, ale stalo se z toho něco jako „pochod na místě“. Lidský průzkum vesmíru už nepokračoval.

Čína se však nakonec rozhodla udělat další krok, protože rozvinula svou ekonomickou zdatnost, a stala se národem, který usiluje o průzkum vesmíru. Několik čínských vesmírných nadšenců vyvinulo společné úsilí na vytvoření programu pro průzkum Měsíce, který považovali za první krok do hlubokého vesmíru. Čína v této oblasti prokázala úspěch díky misím Chang'e a vypuštění prvního kosmonauta, Yang Liwei (Jang Li-wej). Od té doby všechny národy směřující do vesmíru a ti, kteří se chtějí stát národy směřujícími do vesmíru, dostali nový život.

Nová éra průzkumu vesmíru však není míněna jako vesmírný „závod“, přestože ji mnozí na Západě chtějí takto zobrazit. Pro Čínu a další není jedním z primárních cílů „návratu“ na Měsíc hezké focení, ale je to spíše systematický pokus o využití zdrojů Měsíce pro dobro lidstva zde na Zemi. I když přírodní zdroje Země jsou stále obrovské, jsou konečné. A aby lidstvo přežilo, protože těchto zdrojů ubývá, existuje možnost využití zdrojů, které nabízí galaxie.

Zejména na Měsíci existuje velké množství železa, hořčíku, křemíku a vápníku, ale je tam také rozsáhlé množství Helia-3, které by mohlo být primárním zdrojem energie z jaderné fúze, potenciálně nekonečným zdrojem energie pro lidstvo.

Čína považuje za středobod svého programu průzkumu vesmíru spolupráci, nikoli konkurenci. Astronauti Evropské vesmírné agentury (ESA) jsou v procesu zvládání čínštiny pro práci na čínské vesmírné stanici a následných programech. Čínští astronauti, jako Ye Guangfu (Jie Kuang-fu), který je nyní na čínské vesmírné stanici, také trénovali v programech ESA v Itálii. A Čína měla vždy silnou vesmírnou spolupráci s Ruskem. Až bude vesmírná stanice Tiangong dokončena, bezpochyby uvidíme zahraniční astronauty doprovázet své čínské protějšky při provádění experimentů. I tato mise obsahuje řadu projektů, které byly vyvinuty v různých vesmírných ústavech a na univerzitách po celém světě.

Jediné skutečné zdržení spolupráce představují Spojené státy, které nadále udržují zákaz spolupráce s čínským vesmírným programem s lidskou posádkou. Mezitím tolik oslavovaný program USA Artemis do značné míry stagnuje a není financován rozděleným Kongresem. Přesto mnoho astronautů NASA ocenilo úspěšné vypuštění Shenzhou-13 a cítí, že USA by měly spolupracovat s Čínou na průzkumu vesmíru. Ale tato změna může přijít jedině v Kongresu, který je stále posedlý tím, že vidí Čínu jako „rivala“.

Během šestiměsíčního pobytu nové posádky na čínské vesmírné stanici bude svět pravděpodobně svědkem velmi zajímavého vývoje a my se také těšíme na další z velmi uznávaných hodin fyziky pro miliony čínských studentů od zkušené kosmonautky Wang Yaping (Wang Ja-pching).

Ale to je jen první krok. Čínský národní vesmírný úřad již nyní studuje přistání Apolla, aby se připravil na druhý vesmírný krok, konkrétně přistání s lidmi na Měsíci. Rusko a Čína v červnu představily své plány na vybudování mezinárodní lunární výzkumné stanice, která bude otevřena i zahraničním vědcům. Budoucí mise Chang'e a ruské mise Luna se připravují na tuto mimořádnou událost někdy v roce 2036.

Vesmír je nyní pro lidstvo na pořadu dne. Doufáme, že svět to bude vnímat jako příležitost zahodit některé z našich sporů a zahájit spolupráci na důležité cestě k zajištění budoucnosti lidstva. (Kl)