Spojené státy docházejí možnosti, jak omezovat Čínu

Autor: Bobby Naderi je novinář se sídlem v Londýně, hostující přispěvatel pro tisk, rozhlas a televizi a dokumentarista. Článek odráží názory autora, a ne nutně názory CGTN.

Ironie je skutečná. Vláda Spojených států nemůže navždy udržovat kulturu strachu a zvyšovat napětí a nedůvěru mezi svými západními spojenci a Čínou.

Britský premiér Boris Johnson nedávno řekl, že Británie „neodstrčí“ investice z Číny navzdory přetrvávajícím rozdílům s Pekingem v otázkách lidských práv a Hongkongu.

Před globálním investičním summitem v Londýně Johnson řekl, že druhá největší ekonomika světa bude i v příštích letech hrát „obrovskou roli“ v britském ekonomickém životě.

Abyste pochopili situaci, USA docházejí možnosti, jak omezovat Čínu, včetně jejich spojenců se „zvláštním vztahem“, kteří nepřijali jejich geopolitický nepořádek a protičínské požadavky. To dále ukazuje, kolik toho může Čína nabídnout, a kolik z toho jsou její obchodní a investiční partneři na Západě ochotni přijmout.

Tím nechci říci, že neexistují výzvy. Johnson trvá na tom, že Londýn nebude „naivní“ pokud jde o povolení přístupu Číny ke kritické národní infrastruktuře Spojeného království, jako je jaderná energie nebo komunikační síť 5G. Navzdory všem obtížným rozhovorům však západní obchod s Čínou nadále rostl a expandoval, včetně britského obchodu.

Mnoho západních vlád není ochotno se hluboce zapojit do šarvátek Washingtonu v Jihočínském moři, protože to eskaluje napětí a ohrožuje mír a stabilitu strategického regionu, a tím i tolik potřebný čínský obchod a investice. Jinými slovy, západní vlády se nechtějí zaplést do amerických malicherností, ani si nechtějí znepřátelit Čínu jen proto, aby se zavděčily USA.

To jsou také varovné důvody, proč by se USA měly vyhýbat zasahování do vnitřních záležitostí Číny. USA se musí naučit najít správnou rovnováhu mezi obranou vlastní verze lidských práv a prosazováním národních zájmů.

Vzhledem k temné a toxické politice Bidenovy administrativy však nemusí být snadné vymanit se z rostoucí námořní přítomnosti v Jihočínském moři. Je absurdní, že tyto koloniální snahy stále pokračují.

Vzhledem k realitě multipolárního světa, ve kterém mnoho států soutěží o vliv na globálních trzích, se nejedná o hru s nulovým součtem. Ve skutečnosti po sobě jdoucí americké administrativy často stály v cestě tomu, aby evropské vlády rozšířily své vztahy s Čínou a zároveň zvýšily své diplomatické a obchodní aktivity. Jedná se o závažné a nepřijatelné porušování zákonů a postupů EU a porušování zásady suverenity, a je to prosazování amerických zájmů na úkor těch evropských.

Stále si živě pamatujeme, jak USA podepsaly AUKUS, aby prodaly jaderné ponorky Australanům, aniž by se nejprve poradily s EU. Zdůrazňuje to, že USA nerespektují postavení a zájmy EU, ani nepřijímají roli rovného partnera s kýmkoli. S brutální jasností jim jde o udržení svého globálního prvenství a přesvědčují své evropské partnery, že nemusí usilovat o větší roli, a odrazují je od zpochybňování amerického vedení a snahy změnit zavedený politický a ekonomický řád.

Celkově vzato, vlády EU mohou zvítězit jako Velká Británie, pokud budou uprostřed pandemie COVID-19 a velkého množství globálních krizí rovněž prosazovat multilateralismus a silnější vztah s Čínou. Vzhledem k tomu, že ekonomiky Číny a EU jsou více než kdy jindy propojeny, Brusel může zvítězit, pokud zůstane oddaný dialogu a porozumí zájmům a obavám svého největšího obchodního partnera.

Čína se drží svých dohod a nemá v úmyslu stát se „systémovým rivalem“ EU, protože to neprospěje nikomu. Pouze to prodlouží proces ratifikace komplexní dohody o investicích mezi Čínou a EU. A právě v to doufá Washington.

Znamená to, že ačkoliv britský premiér uvítal investice z Číny, žádná kombinace dvoustranného obchodu a investic, i kdyby byla uskutečněna, nebude dostatečná k ukončení globální hospodářské krize a pandemie – ne dokud bude EU nadále upřednostňovat obchodní konkurenci s Čínou před planetárním přežitím. Naopak, EU může spolupracovat s Čínou na obraně multilateralismu a reagovat na výzvy, jako je globální pandemie a změna klimatu.

Jia