Co kritizuje 10 tisíc banánů vedle bronzového býka na Wall Street?

Nedávno bylo vedle slavné dominanty newyorské Wall Street - bronzového býka, umístěno 10 tisíc banánů a na opačné straně se objevila nová socha gorily. Organizátoři této akce uvedli, že tento krok protestuje proti prohlubující se propasti mezi bohatými a chudými a bezohlednému kapitalismu ve Spojených státech. Gorila představuje bojující obyvatele nejnižší třídy ve Spojených státech; 10 tisíc banánů naznačuje, že Wall Street „zešílela“ („banán“ v angličtině také znamená „blázen“).

Jak šílená je současná propast mezi bohatými a chudými ve Spojených státech? Podívejme se na poslední dva soubory dat zveřejněných Federálním rezervním systémem: za prvé, 10 % nejbohatších lidí ve Spojených státech vlastní 89 % amerických akcií a fondů, což dosáhlo rekordní hodnoty; za druhé, bohatství prvního 1 % „super bohatých“ ve Spojených státech překonalo součet střední třídy, což je poprvé od zavedení těchto statistik v USA. Agentura Bloomberg uvedla, že bohatství se stále více soustřeďuje na vrchol „pyramidy“, což je nejnovější signál, že se propast mezi bohatými a chudými ve Spojených státech stále zvětšuje.

Současné průzkumy veřejného mínění zveřejněné Harvardovou univerzitou a dalšími institucemi zároveň ukazují na životní podmínky spodních vrstev Američanů: 40 % domácností má vážné finanční potíže a zhruba jedné pětině domácností došly všechny úspory. Epidemie se ve Spojených státech stává zvětšovacím sklem Matoušova efektu, podle kterého „bohatí bohatnou a chudí chudnou“.

Ale ve skutečnosti je rozdíl mezi bohatými a chudými již dlouho hlavním problémem americké společnosti. Americký laureát Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Eugene Stiglitz ve své knize „Cena nerovnosti (The Price of Inequality)“ poukázal na to, že ti, kdo patří do skupiny horního 1 %, se chopí sociálního bohatství, takže těm, kdo patří do skupiny zbývajících 99 %, zůstává jen úzkost.

Proč jediná supervelmoc světa ignoruje hlasy lidí na dně a umožňuje zvětšovat propast mezi bohatými a chudými? Tento aspekt je určen hluboce zakořeněnými rozpory kapitalismu. Francouzský učenec Thomas Piketty poukázal na to, že jelikož míra návratnosti kapitálu je mnohem vyšší než rychlost růstu produktivity, polarizace kapitalistické společnosti bude čím dál vážnější. Tím ale důvody nekončí. Jak uvádí zpráva Rady OSN pro lidská práva, v bohaté společnosti, jako jsou Spojené státy, je přetrvávající extrémní chudoba výsledkem politických rozhodnutí vládců. Pokud by byla politická vůle, mohou Spojené státy odstranit extrémní chudobu.

Spojeným státům tato vůle evidentně chybí. Protože americká politika je v podstatě politikou peněz, malá skupina elit, které mají ekonomickou a politickou moc, se již dávno stala otroky kapitálu. Tváří v tvář problému propasti mezi bohatými a chudými je jejich hlavní myšlenkou ochránit vlastní majetek.

Časopis „Fortune“ poukázal na to, že ačkoli se miliony Američanů během epidemie snaží vyjít s penězi, kompenzační balíček vedoucích pracovníků velkých amerických společností zůstává jako vždy „velkorysý“. Podle statistik se příjem generálních ředitelů velkých společností v roce 2020 zvýšil o 16 %, ale plat běžných pracovníků se zvýšil pouze o 1,8 %.

Před deseti lety demonstranti hnutí „Okupujte Wall Street“ skandovali heslo „99 % a 1 %“, aby odsoudili nespravedlnost v americké společnosti. O deset let později se pravidla americké společnosti nezměnila a polarizace mezi bohatými a chudými se ještě zhoršila. Ray Dalio, zakladatel Fondu Bridgewater, řekl, že rostoucí propast v bohatství amerických skupin je „národní nouzí“.

Před deseti lety se na Wall Street ozýval hlasitý křik demonstrantů, o deset let později je tu tichá stížnost 10 tisíců banánů. Pokud lhostejnost amerických politiků zůstane stejná, pak to, co Spojené státy čeká, může být skutečná krize.

Jia