V otázce změny klimatu byla Čína vždy aktivní

Změna teploty o 1,5°C nemusí být z každodenního tělesného vnímání tak zřejmá, ale pro Zemi je to „vysoká horečka“. V posledních letech, kdy se různé účinky globálního oteplování stávají stále výraznějšími, se řešení změny klimatu stalo naléhavým globálním problémem. Čína nedávno zveřejnila Bílou knihu „Čínské politiky a akce k řešení změny klimatu“ (dále jen „Bílá kniha“), která představuje vnějšímu světu pokrok a efektivitu řešení změny klimatu v posledních letech a ukazuje, že Čína převzala iniciativu k převzetí mezinárodní odpovědnosti za řešení změny klimatu a podporu výstavby společenství se společnou budoucností lidstva.

Je to podruhé od roku 2011, kdy Čína vydala Bílou knihu o řešení změny klimatu na národní úrovni. To ukazuje, že Čína byla vždy aktivní v reakci na změnu klimatu. Od období „12. pětiletého plánu“ (2011–2015) Čína začleňuje změnu klimatu do svých národních plánů hospodářského a sociálního rozvoje. Dnes se boj proti změně klimatu stal národní strategií Číny a dosáhl pozoruhodných výsledků.

V současnosti Čína v podstatě zvrátila rychlý růst emisí oxidu uhličitého a účinně kontroluje emise skleníkových plynů. Údaje z Bílé knihy ukazují, že intenzita emisí uhlíku v Číně se v roce 2020 snížila o 18,8 % ve srovnání s rokem 2015 a o 48,4 % ve srovnání s rokem 2005, což překročilo cíl 40-45 % přislíbený mezinárodnímu společenství. Z hlediska energetické struktury představovala v roce 2020 čínská nefosilní energie 15,9 % spotřeby energie, což je nárůst o 8,5 procentního bodu oproti roku 2005, a závislost na spotřebě uhlí výrazně klesla.

Pro Čínu jako největší rozvojovou zemi světa není snadné dosáhnout takové transformace a zároveň rozvíjet svou ekonomiku, zlepšovat živobytí lidí, kontrolovat znečištění a udržovat energetickou bezpečnost. Stojí za tím nasazení a implementace z centrální na lokální úroveň, tedy dlouhodobá snaha každého Číňana.

Nejen to, Čína také neustále posiluje své cíle nezávislého příspěvku. V září 2020 čínský prezident Xi Jinping (Si Ťin-pching) na všeobecné rozpravě 75. Valného shromáždění Organizace spojených národů slavnostně prohlásil, že Čína se bude snažit dosáhnout vrcholu emisí oxidu uhličitého do roku 2030 a do roku 2060 bude usilovat o dosažení uhlíkové neutrality. Jedná se o ambiciózní plán na dosažení nejvyššího snížení intenzity uhlíkových emisí na světě od uhlíkového maxima po uhlíkovou neutralitu za zhruba 30 let, což je mnohem kratší doba než u velkých rozvinutých zemí. Znamená to, že Čína bude čelit náročnějším úkolům v oblasti energetiky a průmyslové transformace, a lze si představit, jak obtížné to je.

Ale potíže a výzvy nikdy neporazily čínský lid. V současné době čínská vláda začlenila uhlíkový vrchol a uhlíkovou neutralitu do celkového ekonomického a sociálního rozvoje a neochvějně následuje ekologické priority a zelenou a nízkouhlíkovou cestu vysoce kvalitního rozvoje. Mark Levine, výzkumník v oblasti energetických politik, který kdysi pracoval v Národní laboratoři Lawrence Berkeleyho ve Spojených státech, věří, že čínský cíl uhlíkové neutrality může povzbudit další země k tomu, aby podnikly aktivnější kroky než kdy předtím.

Čína se zároveň aktivně podílí na globálním řízení klimatu. Od aktivní podpory uzavření, vstupu v platnost a provádění Pařížské dohody až po rozvíjení spolupráce jih-jih při řešení změny klimatu dává Čína silný impuls globální správě klimatu. Údaje z Bílé knihy ukazují, že od roku 2011 Čína vyčlenila přibližně 1,2 miliardy yuanů na spolupráci jih-jih při řešení změny klimatu, podepsala 40 dokumentů o spolupráci s 35 zeměmi a vyškolila asi 2.000 lidí v téměř 120 rozvojových zemích v řešení změny klimatu... to vše dosvědčuje „viditelný, hmatatelný a efektivní“ příspěvek Číny ke globální reakci na změnu klimatu.

Pokud jde o řešení změny klimatu, Čína prokázala světu silné odhodlání a jednání. Zaprvé to pramení z její vlastní potřeby usilovat o vysoce kvalitní rozvoj, což je „věc, kterou Čína dělá sama“. Na druhou stranu, protože Čína si je dobře vědoma toho, že změna klimatu je globální výzvou, žádná země nemůže zůstat stranou.

V budoucnu, bez ohledu na to, jak se změní mezinárodní situace, Čína dodrží své sliby, bude i nadále prosazovat multilateralismus, dodržovat zásadu společné, ale diferencované odpovědnosti, dodržovat oboustranně výhodnou spolupráci, podporovat prosté provádění příspěvků na základě národních nezávislých cílů a pomáhat Pařížské dohodě dosáhnout stability a dlouhodobého pokroku. Jak zdůraznil brazilský ekonom a ředitel Brazilského centra pro čínská studia Ronnie Lins, „Čína významně přispívá ke zlepšování životních podmínek naší současné i budoucí generace.“

Jia