Pochopit klíč k úspěchu inovativní Číny

Dnes se v Pekingu konala slavnostní konference pro udělování národních cen za vědu a techniku 2020, což je každoroční událost v čínské vědecké komunitě. Pro národní cenu za vědu a techniku v roce 2020 bylo vybráno celkem 264 projektů, 10 vědeckých a technických odborníků a 1 mezinárodní organizace. Nejvyšší cenu za vědu a techniku letos získali 91letý akademik Gu Songfen (Ku Sung-fen), čínský konstruktér nových letadel, a 86letý akademik Wang Dazhong (Wang Ta-čung), mezinárodně uznávaný jaderný vědec. Cenu jim osobně předal čínský prezident Xi Jinping (Si Ťin-pching). Tato událost nejlépe dokládá, jak velký význam přikládá čínská vláda vědeckým a technickým talentům.

Inovace jsou první hnací silou rozvoje Číny. Podle žebříčku globálního inovačního indexu v roce 2020 se Čína rychle zlepšila z 29. místa v roce 2015 na 14. místo. Stojí za tím zrychlené uvolňování bonusu čínských vědeckých a technologických talentů a rostoucí vitalita inovací.

Talent je základem rozvoje. V současnosti je Čína velkou zemí s největším rozsahem a nejúplnějšími kategoriemi lidských zdrojů na světě: počet odborných a technických talentů se zvýšil z 55,504 milionu v roce 2010 na 78,398 milionu v roce 2019. Celkový počet pracovníků ve výzkumu a vývoji je na prvním místě na světě již 8 po sobě jdoucích let a počet mezinárodních patentových přihlášek byl v roce 2020 s celkem 68.720 patentovými přihláškami na prvním místě na světě. V mnoha špičkových oborech se počet čínských vědců rychle zvýšil a dostali se do popředí světa.

„Talent je první zdroj“. V říjnu roku 2021 Čína jasně předložila důležitý strategický cíl „urychlit výstavbu významného světového talentového centra a inovační vysočiny“. Není to jen důležité rozhodnutí, které bylo učiněno za účelem realizace vysoké národní vědecké a technologické soběstačnosti a sebezdokonalování a vybudování významného světového vědeckého centra, ale je to také krásná vize na podporu rezonance mezi rozvojem Číny a rozvojem světa a na podporu společného pokroku lidstva.

Věda nezná hranic. Dalším důvodem opakovaných úspěchů Číny ve vědeckých a technologických inovacích je dodržování globální vize a otevření se vnějšímu světu a nikdy se nezapojování do sebe izolace. Vezmeme-li jako příklad tuto cenu za vědu a techniku, všechna tři ocenění v roce 2020 jsou otevřena zahraničním odborníkům a 5ti projektům předsedá nebo se jich účastní zahraniční odborníci. Počet udělených cen za mezinárodní vědeckotechnickou spolupráci dosáhl rekordního maxima.

Prostřednictvím nejvyšší čínské ceny za vědu a techniku není těžké zjistit, že klíč k úspěchu čínských inovací zahrnuje nejen důležitost a výchovu vědeckých a technických talentů, ale také otevřený postoj k výměně v oblasti vědeckých a technických inovací. Spočívá také v důsledném čínském pojetí, že vědecký a technický pokrok je pro blaho celého lidstva a pro zvýšení veřejného povědomí a kolektivní moudrosti lidské společnosti. (Kl)