Spojené státy by tentokrát neměly zklamat svět!

Večer 13. listopadu místního času dospěla 26. konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP26), která se konala v Glasgow ve Velké Británii, konečně k rezolučnímu dokumentu a dosáhla konsensu o podrobných pravidlech pro provádění Pařížské dohody. Britský premiér Johnson řekl, že dokument je velkým krokem vpřed.

Klíč k přijetí tohoto „historického“ rezolučního dokumentu spočívá ve spolupráci mezi Čínou a Spojenými státy v oblasti klimatu. Společné prohlášení Číny a Spojených států z Glasgow o posílení opatření v oblasti klimatu ve 20. letech 21. století, které obě strany společně vydaly 10. listopadu, vneslo impuls do globální reakce na změnu klimatu. Frans Timmermans, viceprezident Evropské komise, poznamenal, že společná deklarace přinesla „prostor pro naději“ a spolupráce mezi Čínou a USA je „povzbudivá“, což položilo základ pro zveřejnění Rezoluce z Glasgow.

Čína je největší rozvojová země světa a její reakce na změnu klimatu byla vždy v souladu s jejími slovy. Slíbila, že přechodu od „vrcholu uhlíkových emisí“ k „uhlíkové neutralitě“ dosáhne přibližně za 30 let, což znamená, že Čína provede snižování emisí uhlíku s nejvyšší světovou intenzitou v mnohem kratší době než u velkých vyspělých zemí. Britský premiér Johnson proto Číně na slavnostním zahájení konference poděkoval. Generální tajemník OSN označil čínského vyslance pro klima za klíč k úspěchu COP26.

Mezinárodní společenství se však stále obává o akceschopnost Spojených států. Někteří analytici se domnívají, že volatilita americké strany je největší proměnnou v globální spolupráci v oblasti změny klimatu. Magazín Diplomat upozornil, že mezinárodní společenství se naučilo nedůvěřovat prohlášením Washingtonu týkajícím se jeho cíle na snížení emisí do roku 2030 a nejnovějšího klimatického závazku.

Dokáže tentokrát americká strana splnit svůj slib? Bylo poznamenáno, že americký klimatický vyslanec během konference řekl, že Spojené státy a Čína mají dvě možnosti: buď nebudou spolupracovat a odejdou z COP26, a celý svět nebude znát směr budoucího pokroku. Nebo se společně zavážeme, že budeme spolupracovat, abychom ukázali ambice v otázkách klimatu a začali se ubírat lepší cestou.

Spojené státy by tentokrát neměly svět zklamat! Spojené státy by měly uplatňovat své závazky v praxi, měly by se řídit zásadou společné, ale diferencované odpovědnosti, stát se vůdčím orgánem při přijímání závazků k podstatnému snížení emisí a pomoci rozvojovým zemím vyrovnat se s klimatickými výzvami, pokud jde o kapitál, technologie a budování kapacit. Důležité je, aby si Spojené státy uvědomily, že pomoc rozvojovým zemím není charita, ale splácení jejich historického dluhu. (Kl)