Čtyři mylné předpoklady Západu o Číně

Autor: Daryl Guppy je mezinárodní odborník na finanční technickou analýzu. Již více než deset let poskytuje týdenní analýzu Šanghajského indexu pro média z pevninské Číny. Guppy se pravidelně objevuje na CNBC Asia. Je členem národního představenstva Australsko-čínské obchodní rady.

Západní média a politici dělají o Číně některé rutinní pracovní předpoklady. Tyto čtyři mylné předpoklady byly opakovány tolikrát, že se staly uznávanou pravdou.

A staly se novým základem západního přístupu k Číně. Nahrazují předchozí západní myšlenku, že pokud Čína bude prosperovat, stane se liberálně demokratickou společností.

Prvním z těchto předpokladů je, že Čína představuje přímou výzvu pro západní liberálně demokratický řád.

Implicitním varováním je, že Čína chce vnutit svou vůli zbytku světa a chce ho změnit podle sebe. To dělá Západ, a proto je pro západní myslitele nepředstavitelné, že by jiná země nechtěla udělat totéž. To je základní chyba v jejich myšlení.

Čína nenaznačila, že by chtěla vnutit Singapuru, Vietnamu, Austrálii nebo jakékoli jiné zemi socialismus s čínskými rysy. Čína není poháněna horlivostí USA, které chtějí vnutit svůj systém vládnutí každé zemi.

Druhým z těchto předpokladů je, že Čína za prezidenta Xi Jinpinga (Si Ťin-pching) věří, že historie je na jejich straně, což by mohlo znamenat, že „Čína ovládne svět“.

Prezident Xi Jinping tím myslí, že Čína již nebude kořistí Západu, protože Čína bude dostatečně silná, aby těmto tlakům odolala. To znamená, že Čína si dokáže udržet svou suverenitu, stejně jako to dokázala při útocích západních mocností v první opiové válce ve 40. letech 19. století.

Západní chápání je, že když je historie na vaší straně, znamená to, že velká síla je vždy o dominanci. To je doprovázeno podřízeností a vykořisťováním lidí z méně silných zemí. To byla jistě historie Evropy, kolonizace a novější americké hegemonie. Pro tyto západní myslitele je nepředstavitelné, že ostatní země nebudou následovat stejnou cestu jako západní země, jakmile se stanou ekonomicky a politicky silnějšími.

Třetím z těchto předpokladů je, že Čína věří, že Západ klesá a Čína stoupá. Na základě tohoto předpokladu věří, že Čína chce nahradit Západ, spíše než koexistovat.

Pro prezidenta Xi to znamená, že vzestup Číny osvobozuje Čínu od zasahování do jejích vnitřních záležitostí. Tato touha po suverénní autonomii je stejný sentiment, který vedl americké hnutí za nezávislost v roce 1776. Odráží se ve vlajce nezávislosti s chřestýšem a mottem „Nešlap po mně“. V roce 1775 bylo toto motto varováním před dalším britským vměšováním do záležitostí Spojených států.

Čtvrtým z těchto předpokladů je, že jakákoli válka proti Číně by byla bojem za svobodu.

Podle tohoto západního předpokladu to zjevně není svoboda zvolit si systém vlády, který by se Západu nelíbil. Základní nepochopení čínské kultury a historie formuje současnou politiku Západu, toto odepření svobody volby podporovat vládu, která neodpovídá západnímu stylu, je hlavním neuznaným rozporem v politice a filozofii.

Stejně jako rané manifestace v USA zavedly vládní strukturu, která byla výsledkem ozbrojeného povstání a tvrdě vybojovaných bitev, tak i Čína přijala vládní strukturu po dlouhém, lítém vnitřním boji, který měl za následek mnoho mrtvých a prolitou krev.

Čína má styl vlády, který se Spojeným státům a jejich podporovatelům nelíbí, ale je to vláda, která zajistila prosperitu milionům lidí, zlikvidovala absolutní chudobu, která brzdí společnost, a je to vláda, která přinesla a nadále zajišťuje zvýšení životní úrovně. Vláda se těší podpoře, protože zajišťuje rozsáhlou prosperitu, tedy něco, o co usilují i západní vlády, ale stále se jim toho nedaří dosáhnout.

Západní média a politici vytvořili tyto záměrně zkreslené myšlenky, a poté na nich postavili své analýzy a strategické reakce. Západ je chycen do historické svěrací kazajky, kterou si sám vytvořil, s jen o něco málo větším porozuměním skutečné Číně, než tomu bylo v 19. století. Tyto čtyři falešné předpoklady musí být minimálně odstraněny, než bude možné dosáhnout jakéhokoli rozumného kooperativního řešení. (Kl)