V Pekingu právě proběhlo mezinárodní fórum o Xinjiangu

Fórum o rozvoji Xinjiangu - 2021 China Xinjiang Development Forum - probíhalo 15. února v Pekingu. Photo: Zhang Dan/GT

V pondělí 15. listopadu proběhlo v Pekingu mezinárodní fórum o Xinjiangu za účasti všemožných zahraničních expertů a diplomatů, kteří se o tuto perspektivní rychle se rozvíjející autonomní oblast v severozápadní Číně zajímají. Skutečnost, že si proti-čínské síly z této ujgurské oblasti udělaly svého strašáka před „hrůzostrašnou“ Čínou, není vůbec náhodná. Je to opravdu oblast, která stojí za pozornost, s nemalým významem pro budoucnost.

Proti-čínské síly si rády dělají takové strašáky z národnostně od hlavní čínské populace odlišných oblastí, kde se dají očekávat separatistické tendence, jako je např. Tibet, když v Xinjiangu k tomu přistupuje navíc velká muslimská populace i teroristické hnutí extremistických islamistů a separatistů. Pro každého, kdo touží někde podněcovat rozvrat a poukazovat na boj s extremismem jako na útlak ze strany „despotického“ režimu, je Xinjiang k těmto účelům ráj. Navíc si možná dělali naděje, že se díky tomu se podaří do proti-čínského tábora vylákat i muslimské země, které s Čínou naopak obvykle udržují výborné vztahy. Nicméně je tu ale i jiný důvod.

Xinjiang má dobrou strategickou polohu pro řadu účelů a je to oblast, kde velmi rychle a úspěšně probíhá přestavba zaostalé agrární oblasti na moderní ekonomicky se prudce rozvíjející oblast s vynikajícími vyhlídkami na hospodářský rozvoj a výnosné investice. Přispívá tedy výrazně k celo-čínskému rozvoji, a kdyby se podařilo zdejší modernizaci vykolejit, bude to mít nemalý dopad na čínský ekonomický a společenský rozvoj.

Ale businessmani, diplomaté a akademici, kteří se zúčastnili uvedeného fóra, se naopak na využití těchto příležitostí těšili a oceňovali i významné napojení Xinjiangu do globálního rozvojového projektu Pásu a cesty (BRI). Tito skuteční zasvěcenci do tamní situace samozřejmě ty pohádkové horory o Xinjiangu neberou vážně a naopak oceňují ohromný význam této oblasti pro zmíněnou iniciativu BRI též přezdívanou Nová Hedvábná stezka, což je epochální největší globální rozvojový projekt současnosti. Ohromný globální úspěch BRI vedoucí k prudkému rozvoji ekonomické spolupráce mnoha zemí s Čínou je jestřábím silám trnem v oku, a tak mají pro útoky na Xinjiang, velice důležitý pro projekt BRI, o důvod více. Přičemž momentálně se útoky na tuto oblast ještě stupňují, neboť proti-čínští jestřábi by jich chtěli využít i k napadání letošních Zimních Olympijských her.

Nicméně málokde na světě a v lidské historii se tak úspěšně daří přetvořit chudou v podstatě rozvojovou zemi, jakou býval Xinjiang, na moderní prosperující oblast s industrializovaným vysoce produktivním zemědělstvím a s rozvojem průmyslu a urbanizace, jaký se jen tak někde nevidí, a proto mezi nepřejícnými jistě budí spoustu závisti.

Např. disponibilní příjem městských obyvatel na hlavu mezi lety 2014 až 2019 vzrostl z 23 200 yuanů (3 635 $) ročně na 34 700 yuanů, kdy ta čísla vyjádřená v dolarech více odráží dost privilegovaný kurz americké měny než paritu kupní síly, která je výrazně vyšší. V průměru jim příjem ročně narůstal tedy o 8,6 procenta. U venkovského obyvatelstva byl za tuto dobu nárůst příjmu z 8 724 yuanů na 13 100 yuanů, tedy průměrný roční růst o 8,9 procenta. Je na tom tedy vidět, že objektivní důvody útočit na Xinjiang pro ty nepřejícné opravdu existují, „útlak takto rychlým rozvojem“ prostě přes srdce nepřenesou.

Tato oblast tvoří také hlavní logistický uzel Číny pro spojení po železničních trasách BRI vedoucích do Střední Asie a zejména pak do Evropy. Rovněž produkuje nejkvalitnější bavlnu na světě, kdy produkce díky industrializaci zemědělství roste a v návaznosti se pak rozvíjí textilní průmysl zrovna tak jako textilní, agrotechnické, dopravní i jiné strojírenství a chemický průmysl. Rostou zde obchodní a investiční příležitosti, jak se přesvědčili i vystavovatelé na Mezinárodní importní výstavě v Šanghaji, která právě proběhla, a zdejší zahraniční prodejci zde měli šanci vydělávat na prodejích do Xinjiangu, který má navíc vynikající dopravní dostupnost.

Prodávali sem firmy ze zemí BRI, ale i z USA, Japonska a Švédska a po jejich zdravotních pomůckách, spotřebním zboží a technologickém vybavení pro zemědělství a zpracovatelský průmysl, pekařství a vinařství tu je poptávka.

Kdo hledá místo, kde je spolehlivý výhled na ekonomický růst, kde roste množství investičních příležitostí a kde určitě poroste trh prakticky pro všechno, a je to zároveň jeden z největších dopravních uzlů světa, i když je hluboko ve vnitrozemí, tak má možnost zaměřit se právě na Xinjiang. Jeho území zaujímá 17 procent výměry Číny. Představuje uzel, kde se protínají tři extrémně důležité větve BRI. Je to Mongolská větev, Eurasijský a Pákistánský ekonomický koridor, tedy železniční trati s rozsáhlými ekonomickými rozvojovými koridory kolem. Toto místo je navíc zároveň uzlem, který je napojen na tři z nejvýznamnějších ekonomických klastrů pevninské Číny – Bohai Bay, delty Žluté řeky Yangtze a delty Perlové řeky.

V pátek z logistického uzlu Alashankou v Xinjiangu vyrazil 5 000ctý nákladní vlak z Číny do Evropy za roku 2021, tj. o 50 dnů dříve, než vyrazil 5 000ctý vlak do Evropy loni. Z tohoto dopravního střediska s čínským zbožím pro Evropu zatím dohromady po významné trati BRI Eurasijském pevninském mostě vyrazilo už 21 600 nákladních vlaků.

Tím významně zrychlil a zlevnil dopravu mezi Čínou a EU a přispěl ke skutečnosti, že Čína se pro tento blok stala nejvýznamnějším světovým obchodním partnerem a nahradila v této pozici USA, které bývaly největším obchodním partnerem Evropy tradičně už po generace. Xinjiang je tedy jedním z hlavních horkých ložisek rychlého rozvoje Číny a světa. Je tedy logické, že všichni, kdo pohlíží se záští na rozvoj Číny a na rozvojový projekt BRI, který provazuje rozvoj Číny s rozvojem světa, pohlíží s hořkostí i na Xinjiang.

Nicméně každý, kdo hledá naději na zotavení světa z ekonomického propadu přineseného pandemií, a na obnovení rychlého ekonomického rozvoje světa, jaký svět zažíval během druhé průmyslové revoluce, a jaký se už od 70. let minulého století nepodařilo obnovit, by měl na Xinjiang pohlížet s nadějí. Jednou, až se budou psát učebnice historie o zrychlení rozvoje světa, jaký přinesla éra tažená rozvojem BRI, bude v nich významné místo zaujímat právě Xinjiang.

Je tedy dost bizarní na tuto oblast útočit, zvláště tady v Evropě, jejíž ekonomický růst je silně s rozvojem Číny a Xinjiangu v poslední době provázán.

Karel Pavlíček, zvláštní komentátor CMG v Praze