Iracionální technologický protekcionismus USA pokračuje

2021-11-26 13:22:54
Sdílej:

Prezidenti přicházejí a odcházejí, ale politika zůstává stejná. Americký prezident Joe Biden zařadil na černou listinu 12 čínských společností s odůvodněním, že představují riziko pro národní bezpečnost.

Nyní již není novinkou ani překvapením říct, že Spojené státy, které se pyšní svým technologickým pokrokem a vojenskými schopnostmi jako jediná světová supervelmoc, mají obrovský iracionální strach z technologického rozvoje Číny. Ministr obrany Lloyd Austin popsal Čínu jako „výzvu ohledně tempa rozvoje“.

Zpráva o tom, že Čína testovala hypersonickou střelu, vyděsila politiky nahoře i dole ve vládě. Místopředseda Sboru náčelníků štábů generál John Hyten, druhý nejvýše postavený generál v USA, v rozhovoru vyjádřil, že údajné testování rakety by mělo vyvolat „pocit naléhavosti“, jako to udělalo vypuštění družice Sovětským svazem během studené války.

To vysvětluje, proč se černá listina tentokrát zaměřuje konkrétně na špičkové technologie. Z 12 společností na černé listině má osm co do činění s kvantovou technologií a další se týkají polovodičů a letectví. Ministryně obchodu Gina Raimondo se pokusila tento krok racionalizovat slovy, že „globální obchod a obchod by měly podporovat mír, prosperitu a dobře placená pracovní místa, nikoli rizika pro národní bezpečnost“. Zmínila, že ministerstvo je „odhodláno účinně využívat kontrolu exportu k ochraně naší národní bezpečnosti“, zatímco přílišné zobecňování konceptu národní bezpečnosti vládou USA je vždy bráno jako záminka k potlačování zahraničních společností.

Je to pošetilost. Technologická zdatnost Číny nebyla dosažena firemní špionáží, ale díky inovacím a tvrdé práci čínských vědců a investicím do čínských studentů a výzkumníků, kteří představují novou krev neustále vlévanou do tohoto oboru.

Podle zprávy Georgetown univerzity zveřejněné v srpnu tohoto roku udělily americké univerzity v roce 2000 dvakrát více doktorátů v oborech STEM (věda a technologie) než čínské univerzity. V roce 2007 Čína překonala v této oblasti USA. Zpráva odhaduje, že do roku 2025 bude v Číně každoročně uděleno dvakrát víc titulů Ph.D. v oborech STEM než v USA. Testy Programu pro mezinárodní hodnocení studentů ukazují, že Čína v roce 2018 dosáhla vrcholu v matematice, přírodních vědách a čtení. USA se umístily na 38. místě v matematice, na 19. místě v přírodních vědách a na 14. místě ve čtení.

Investice do nejzákladnějšího prvku inovace – lidí – nevyhnutelně vede k růstu v oblasti technologií. Protekcionismus nemůže ochránit USA před ztrátou náskoku v inovacích a vědě. Ve skutečnosti to jen urychlí.

Donald Trump to zkusil. Jeho administrativa vyvinula veškerý tlak na čínského technologického giganta Huawei. Jeho administrativa uvalila sankce, donutila spojence USA omezit provoz společnosti ve svých zemích a využila finanční ředitelku společnosti jako politický žeton k vydírání. Co z toho ale USA získaly? Zhoršení situace ve vztazích mezi Čínou a USA, což poškodilo americkou ekonomiku; politický problém, jehož náprava trvala Číně a USA měsíce po Trumpově odchodu z úřadu; a Huawei stále spojuje více než 3 miliardy lidí ve více než 170 zemích.

Kroky Bidenovy administrativy nepřinesou žádné jiné výsledky. Zařazení čínských společností na černou listinu a zabránění americkým společnostem ve vývozu určitých technologií nepomůže zachránit úpadek inovací v USA, ani to neposlouží k podpoře lepších vztahů mezi těmito dvěma zeměmi. Pokračování protekcionistické politiky pouze více izoluje USA od mezinárodního společenství a také od pokroku v globální technologické výměně. (Kl)