Očekávatelné dopady amerického vydírání světového průmyslu čipů

Americké vydírání průmyslu čipů je ohromnou globální hrozbou. Illustration: Tang Tengfei/GT

Americká ministryně hospodářství Gina Raimondo poslední listopadové pondělí promlouvala v americkém hlavním městě motorismu Detroitu, kde se zrodila globální krize čipů pro automobilový průmysl. Vyzývala Kongres, aby už konečně schválil zákon pro dotace americkému polovodičovému průmyslu na vlastním území. Zaklínala se přitom čínskou hrozbou, aby se USA oprostily od závislosti na součástech z Číny.

Můžeme odhlédnout od toho, že se to činí dotační metodou, kterou normálně USA a média prohlašují za nekalou, svobodný trh narušující praxí, za kterou se mají udělovat sankce, jako jsou přístupy USA a EU k pomoci ocelářskému průmyslu v Číně a Indii, a trochu pochopit, že se USA pokouší bránit se proti své de-industrializaci a vracet do země reálný kapitál. Nicméně jsou tu dva další aspekty. Jeden je ten, že de-industrializace je do velké míry výsledkem útlaku reálného kapitálu nadvládou přebujelého finančnictví, což např. Čína ve své ekonomice zjevně považuje za možná největší vnitřní hrozbu. Nepřejdou-li USA k podobnému přístupu, těžko jejich reálný kapitál zachrání jakékoliv dotace. Další aspekt je ten, že všechny tyto americké snahy jsou rovněž zaměřeny na zadušení čínského polovodičového průmyslu.

Raimondo během svého proslovu jásala nad úspěchem v boji proti „Čínské hrozbě“, když si libovala, jak její ministerstvo zkoumá důvěrná obchodní data s charakterem obchodního tajemství, jaká si USA vydíráním vynutily od 150 polovodičových společností celého světa v rámci imperiální snahy silou uchvátit vládu nad globálním polovodičovým průmyslem a vyloučit Čínu z férové tržní konkurence.

Je to v rámci už běžícího tažení proti čínskému polovodičovému průmyslu, o jehož akcích jsme už vícekrát referovali. Zejména o donucení největšího výrobce čipů světa amerického Intelu, aby v Číně nepostavil závod na výrobu silikonových substrátových desek, což by nesmírně urychlilo zotavení světového trhu čipů, automobilového průmyslu atp. Nebo o donucení největšího výrobce paměťových čipů korejského SK Hynix, aby zastavit rozpracovaný rozběh nových výrobních linek v Číně. Obojí je katastrofa pro zotavení světových trhů, utlumení inflace a vyřešení prvořadých problémů, kterým lidstvo čelí, neboť to zaručuje prodloužení globálního krizového stavu dost možná o roky.

V podstatě je současná krize elektronického průmyslu více výsledkem potlačování čínského rozvoje, např. útoky na čínské firmy Huawei Technologies a Semiconductor Manufacturing International Corp (SMIC), ještě před propuknutím pandemie, než následným rozrušením světových dodavatelských řetězců epidemií. Přes své silné vedlejší účinky tyto hrubě protitržní akce nijak nesplnily svůj zamýšlený účel.

I americké firmy se neustále tlačí na čínský trh a snaží se zapojit do investic do zdejších polovodičových společností a giganti amerického elektronického průmyslu a rizikových kapitálových investic v době Trumpem započaté války proti čínskému polovodičovému průmyslu v letech 2017 až 2020 svými 58 investičními projekty v Číně více než zdvojnásobily počet takových projektů oproti předchozím čtyřem letům před obchodní válkou. Spolu s tím z USA globální výrobci čipů před americkým ne tak tržně příznivým prostředím prchají. V 90. letech představovala americká výroba čipů 40 procent světové produkce. Teď už jen 12 procent.

Protitržní opatření Bidenovy administrativy bude mít také silné vedlejší důsledky v rozvratu světové ekonomiky, ale ani ty obrovské dotace za nově vytištěné inflační peníze na státní dluh ani násilné nucení kapitálu, aby jednal proti svým zájmům a protitržně, z USA zpátky průmyslovou supervelmoc neudělají a neobrátí americkou vnitřními důvody způsobenou stagnaci na průmyslový rozvoj rychlejší než čínský.

Domácí polovodičová jednotka Pingtouge čínského giganta Alibaba se předvádí s čipovým cloudem Yitian 710 ve Hangzhou ve východočínské provincii Zhejiang, 19. října 2021. Photo: VCG

Ale světové trhy čekají těžké časy pokusů o násilné tržní manipulace. To vydírání většiny světových výrobců polovodičových součástí, aby americké „diktatuře nad svobodnými trhy“ vydali své důvěrné obchodní informace o sobě a o svých klientech, prý kvůli „transparentnosti“, je předznamenáním těžkých časů pro světovou ekonomiku, kterou může čekat v podstatě uměle vyvolaná globální krize.

Výrobci se dostávají do obtížné situace, kdy musí pod tlakem jednat proti svým záměrům a zájmům, zrazovat své klienty a normální morálku tržních vztahů, protože jak se americká ministryně hospodářství chlubila, tak: „Pokud společnosti spáchají nedostatečnou součinnost s americkými požadavky, tak máme ve své brašně s nářadím další nástroje, abychom ta data z nich dostali.“ A to by mohl být jen začátek amerického pokusu nastolit globální čipovou diktaturu, kdy budou všem určovat pravidla polovodičového trhu a přidělovat čipová práva všem výrobcům planety jako vládcem poslušnému vazalovi přidělené privilegium, s čímž může být spojena i povinnost umisťovat určité kvóty svých výrobních kapacit do USA.

Stupeň rozvratu, jaký to může přinést světovým dodavatelským řetězcům, může být závratný, zvláště když své páky nemají jen USA, ale i čínská strana a ta může začít jednat obdobně. Svým vydíráním Washington např. firmy donutil, aby hrubě porušily čínské zákony, a i Čína má „ve své brašně s nářadím“ nástroje. Vybrat si jednu i druhou stranu může být pro firmy dost bolestivé. Ovšem takovéto počínání z americké strany je pro Čínu jednoznačně „překročením červené linie“.

Už samotné podvolení se americkému nátlaku se zastavením připravovaných nebo rozběhlých projektů pro americké či jihokorejské polovodičové společnosti znamená značnou ztrátu a rozvrat globální důvěry ve standardní obchodní praktiky. Ale to je jen začátek očekávatelných potíží, pokud se do této obchodní války zapojí.

Čína totiž představuje největší polovodičový trh světa. Nejenže je významným výrobcem, který tímto bude motivován, aby mohutně investoval do rozvoje vlastních kapacit a do vývoje konkurenčních produktů, ale také většina čipů vyrobených mimo Čínu nebo výrobků, do nichž jsou takové čipy zabudované, projde dodavatelskými řetězci, které prochází Čínou. Důsledky, jaké to bude mít pro výrobce podvolující se kolaboraci s protitržním proti-čínským dirigismem, nevypadají moc zářně, když se od nich bude chtít, aby bojovali proti svému největšímu zákazníkovi a tvůrci většiny světové poptávky. Ty zlomené firmy, které se tomu podvolí, jistě radost mít nebudou a ani další zákazníci podél dodavatelských řetězců, kteří následně výrobky z čipů po mezi-zpracování v Číně nakupují, nebudou moc nadšení.

USA si svým počínáním také svou konkurenci nebudou pěstovat jen v Číně, ale pro všechny se otevřou příležitosti, když založí firmy ve třetích zemích, ze kterých budou čínští dodavatelé odebírat čipy místo od těch, kdo se podvolili, a kapitál se začne přelévat do nich. To, co američtí politici momentálně zkouší, není jen konflikt s Čínou, nýbrž i konflikt se světovým kapitálem, včetně kapitálu vlastního, a útok proti celému globálnímu trhu.

Karel Pavlíček, zvláštní komentátor CMG v Praze