Výhled čínské ekonomiky na rychlý růst roku 2022

Illustration: Chen Xia/Global Times

Ke konci se chýlí letošní rok, který přestože čínskou ekonomikou otřásl více potížemi, než kdo čekal, způsobenými jak rozvratem světových trhů, který přinesl mj. energetickou krizi či krizi čipů, tak i přírodními katastrofami jako rozsáhlé záplavy vyvolané klimatickým jevem La Nina nebo tajfunem postihujícím jihovýchodní Asii, stejně byl ale více růstový, než kdo čekal. A proto se v půli prosince v Pekingu sejde zasedání tvůrců čínské ekonomické politiky, kteří chystají opatření, aby ten ekonomický růst svižně pokračoval a rozhýbala se reforma ekonomiky na ještě více tržní a více světu a zahraničním investorům otevřený model.

Čeká se, že na rok 2022 bude stanoven cíl růstu HDP něco přes 5 procent. Mezinárodní měnový fond (MMF) jí předpovídá 5,6 procent růstu. Čínský společenský rozvoj, udržení zaměstnanosti atp. jsou silně závislé na ekonomickém růstu, takže nebude-li mít Čína ekonomický růst přes 5 procent, bude to pro ni znamenat potíže.

Světovou ekonomikou zmítá inflace, které se v důsledku globálního růstu cen komodit, dopravy, energií atp. nemůže vyhnout ani Čína, její inflace je však v porovnání se světem nízká, a tak si bude moci dovolit nasadit finanční nástroje k urychlení technologické transformace a rozšiřování produkce v nadcházejícím roce spolu se zvyšováním spotřebitelské důvěry, aby bohatnoucí čínské obyvatelstvo, pořád ale vystrašené z možné epidemie, krize a nezaměstnanosti, více utrácelo a rostl spotřebitelský trh. Spotřeba domácností je ve strategii dvojí cirkulace pro čínský růst klíčová.

Ač Čína více méně skončila s érou svého extenzivního růstu taženého rozsáhlejší industrializací a urbanizací spolu s růstem infrastruktur, protože je už skoro výsledky tohoto budování nasycená, stejně bude budovat i nové rychlostní železnice, mosty, sítě metra ve městech, 5G sítě, rozšiřovat zdravotnictví, školství, péči o důchodce a jak je k tomu nutí globální jestřábi, zkrátka nepřijdou ani ozbrojené síly. To tedy bude chtít uvolnit monetární a fiskální politiku. Nebude to sice za cenu neskutečných tisků nových peněz a nárůstu státního dluhu jako v USA, čeká se ale, že centrální banka do března sníží komerčním bankám míru povinných rezerv, což silně zvedne dostupnost úvěrů.

Číně se roku 2020 přes nesmírné potíže, se kterými se potýkala, jako jediné významné ekonomice podařil 2,3 procentní růst HDP, zatímco ostatní významné ekonomiky se v průměru propadly o 3,5 procenta. Letos v prvních třech čtvrtletích meziročně ekonomika rostla o 9,8 procenta. I přes potíže v posledním čtvrtletí se čeká celoroční růst na úrovni 8,2 procenta HDP, tj. bude dále nejrychleji rostoucí ekonomikou G20 a HDP má být 16,1 bilionu $.

Čínskou ekonomiku přes všechny předpovědi škarohlídů nerozhodily ani takové potíže jako globální finanční krize 2008, současný pandemický propad globální ekonomiky aj. V letech 2013 až 2020 si držela průměrný roční růst 6,7 procenta, kdy globální průměr byl 3,1 procenta. Zvláště pozoruhodná je neskutečná odolnost její ekonomiky ke krizovým situacím a překážkám, které normálně zemím vykolejují růst.

A právě to teď bude velice potřebovat, neboť světovou i čínskou ekonomiku čeká v blízkém výhledu řada nemalých výzev. Boj s globální pandemií zdaleka není blízko úspěšnému konci. Finanční krach čínského developera Evergrade s ohromnou s tím spojenou dluhovou krizí na bytovém trhu je daleko větší, než byl krach Lehman Brothers, který rozpoutal globální finanční krizi 2008. A ač si někteří mysleli, že to čínská ekonomika ustát nemůže, nic katastrofálního se nestalo a ani finanční ani bytová krize asi nebude. To, co se děje v USA a obchodní války, které s Čínou vedou a snaží se do nich zatáhnout svět zejména EU, bude též velkým problémem.

Ale to, jak si Čína udržela dost velké tempo růstu i přes události v letošním druhém pololetí naznačuje, že je značná naděje, že si působivý růst udrží i přes nadcházející obtíže. Od energetické krize horší než ta historická v 70. letech, od dluhové krize na trhu nemovitostí větší než ta, co shodila globální ekonomiku před 13 lety, od zhroucení trhu čipů i od totálního vyčerpání světové nabídky přepravních kapacit a komodit se čekalo, že čínskou ekonomiku vykolejí. Také na podzim rostla už jen o 4,9 procenta a ne o 7,9 jako ve druhém kvartále, ale k vykolejení to má daleko.

Naopak v listopadu narostl v průmyslu index nákupních manažerů na 50,1 procenta, ač do té doby po šest měsíců klesal. Ani ty více nakažlivé kmeny COVID-19 jako delta a omikron zatím v Číně na rozdíl od zbytku světa nevyvolávají další epidemické vlny.

Čína především těží z frenetické poptávky po jejím zboží, o které si snad většina pozorovatelů její ekonomiky a Západních médií myslela, že je jen dočasná a touto dobou měla už dávno uvadat. Ale nic takového se neděje a svět své zotavení do velké míry staví na poptávce zboží z Číny jako na elixíru hospodářského růstu a v prosinci se to ještě výrazně urychlilo. Čína také neutlumila své domácí infrastrukturní investice a nadále se daří jí obnovovat důvěru spotřebitelů a tudíž i spotřebitelskou poptávku.

Letošek byl spíše rokem ekonomického zotavení a překonání překážek rozběhu. Příští rok má být rokem mohutných strukturálních reforem a vysoce kvalitního rozvoje stojícího na posilování produktivity, jak vylepšováním tržního prostředí, tak digitální transformací, mnohonásobným nárůstem služeb, přičemž stejně jako se teď se mají budovat dopravní infrastruktury, mají prudce růst ultrarychlá internetová propojení, klastry velkých dat, má nastat expanzivní robotizace výroby i služeb a rozmach umělé inteligence i další.

Navíc svět v poslední době Číně mohutně rozšiřuje trhy zelenými iniciativami. Např. vždy, když přijde s nějakou iniciativou alternativních energií, obvykle to má takový vývoj, že než se ostatní rozmyslí co s tím, je už svět zaplaven solárními bateriemi a větrnými elektrárnami z Číny. V poslední době se to výrazně projevuje v průmyslu elektrických vozidel, do kterého se Čína mohutně pouští, takže letos jich podle očekávání prodá 2,7 milionu a na rok 2022 se čeká, že jich bude už 3,5 milionu. Až někteří cynikové prohlašují, že boj s oxidem uhličitým je bojem za větší podíl Číny na světovém trhu.

Rok 2022 má být též rokem, kdy se vyřeší současné problémy s prasklou bublinou na trhu nemovitostí, a velice se urychlí urbanizace a stavba bydlení, kdy kromě standardního nového městského bydlení má rychle probíhat urbanizace venkova, stěhování lidí z venkovských oblastí do měst a vláda chce hodně pomáhat s dostupností bydlení. Též chce pomoci s rychlejším nárůstem příjmů u hůře placených profesí.

Karel Pavlíček, zvláštní korespondent CMG v Praze